„Ministr pro lidská práva hájí práva všech, to je důležité si uvědomit. Pod jeho rezort spadá široká škála témat a napomáhá vytváření neutrálního prostředí pro celospolečenskou diskusi,“ zdůraznila pro Deník Referendum ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová. Její organizace 6. prosince spoluorganizovala happening za zachování postu ministra pro lidská práva.

Podle budoucího premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše by totiž měla lidskoprávní agenda spadat pod ministerstvo spravedlnosti. O úmyslu zrušit post ministra pro lidská práva hovoří Babiš už více než rok, a dokonce záměr zahrnul i do svého volebního programu. Kabinet ministra pro lidská práva je podle něho zbytečný, stojí peníze a zdržuje schvalování zákonů.

Aktivisté a aktivistky se proto celý den scházeli u pomníku bojovnice za lidská práva Milady Horákové, aby k němu položili květiny a vyjádřili tak svůj nesouhlas s Babišovým postojem. Rušení ministerstva pro lidská práva je podle nich příznakem jeho neúcty k tématu lidských práv.

„V roce, kdy si připomínáme sedmdesáté výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv, chceme veřejně vyjádřit naše rozčarování nad tím, že v nově se formující vládě není post ministra či ministryně pro lidská práva. Z dosavadních informací ani není zcela jasné, jaký osud bude agenda lidských práv mít. V současnosti je začleněna pod Úřadem vlády - a tam dle našeho názoru patří,“ vysvětlila u pomníku Lucia Zachariášová z Otevřené společnosti.

Kromě České ženské lobby se na organizaci happeningu podílely organizace Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání a Konsorcium organizací pracujících s migranty. Organizace požadují, aby agenda lidských práv zůstala zachována jako jeden funkční celek a aby se nerušily ani výbory a komise pro oblast lidských práv ve Sněmovně.

Upozorňují, že dodržování lidských práv je předpokladem jak fungující demokracie, tak i čerpání finančních prostředků z evropských fondů. Pod ministra pro lidská práva spadají otázky rovnosti mužů a žen, práv menšin, problematika sociálně vyloučených lokalit, ale i politická a občanská práva jako taková.

„Role ministra pro lidská práva je hodnotová. Vede diskusi s ostatními resorty a dohlíží třeba na to, zda jsou v souladu s dodržováním lidských práv návrhy zákonů,“ vysvětlila Stelzerová z České ženské lobby.

Zároveň připomínají, že za lidskoprávní situaci Českou republiku pravidelně kárají mezinárodní organizace. Z čerstvého přezkumu stavu lidských práv v České republice koordinovaného OSN vyplynulo pro naši zemi doporučení dvou set opatření týkajících se třeba nenávistných projevů nebo diskriminace.

Podle evropského průzkumu o diskriminaci menšin se u nás v uplynulém roce setkala s diskriminací nadpoloviční část Romů — v tom držíme evropské prvenství. Nejhůře v Evropské unii jsme dopadli i v letošním průzkumu Eurobarometru k rovnosti pohlaví.

„Témata lidských práv jsou už teď okrajová a těžko prosaditelná. V konkurenci s tématy ministerstva spravedlnosti by byla pravděpodobně ještě více upozaděná,“ myslí si Stelzerová. A jak upozornila ČTK, zrušit kabinet ministra lidských práv s desítkami zaměstnanců, na nějž jsou navíc navázány projekty hrazené z evropských peněz za několik miliard, nebude jednoduché.

Za obnovení postu se demonstrovalo i před čtyřmi lety

Do roku 2007 měl agendu lidských práv na starosti vládní zmocněnec pro lidská práva. Ten však musel nejdříve přesvědčit některého z členů vlády, aby vůbec téma či návrh dostal alespoň na vládu.

Zřízení postu ministra pro lidská práva prosadila až Strana zelených, z níž vzešli i první dva ministři pro lidská práva: Džamila Stehlíková a Michal Kocáb. Za Džamily Stehlíkové vznikla například Agentura pro sociální začleňování, která pod ministra pro lidská práva spadá dodnes. Podařilo se jí prosadit i antidiskriminační zákon.

Po rezignaci Kocába se za vlády Petra Nečase (ODS) po tři roky o agendu opět staral vládní zmocněnec. Po volebním vítězství ČSSD v roce 2013 apelovalo na obnovení postu čtyřicet organizací jako Český helsinský výbor nebo Platforma pro lidská práva, které zaslaly otevřený dopis zástupcům parlamentních stran. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je vyslyšel a ministrem pro lidská práva jmenoval Jiřího Dientsbiera (ČSSD).

Dientsbier pracoval na novele rozšiřující pravomoci ombudsmanky nebo na novele o registrovaném partnerství, která by umožnila přiosvojení dítěte partnerovi biologického rodiče. Úspěšně zahájil i jednání o odkupu vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech.

V listopadu 2016 ho však Sobotka odvolal a nahradil Janem Chvojkou (ČSSD). Chvojka se pak věnoval zejména posílení práv zdravotně postižených. Často mluvil o právech většiny a vtipkoval o genderově neutrálních toaletách. Podle lidskoprávních organizací tak ke zrušení postu svým vystupováním přispěl.

Sám Chvojka Babišovo rozhodnutí nyní označil „za nepříliš šťastné“. „Bylo by škoda s vaničkou rušení pro někoho nepopulárního „ministerstva“ vylít i dosud vysokou ochranu lidských práv či zdravotně handicapovaných obyvatel," odpověděl Chvojka Deníku Referendum. „Naše rozhodnutí post ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu obnovit bylo správné,“ shrnul potřebu ministra pro lidská práva na bilanční schůzce s Chvojkou i končící premiér Sobotka.

Iniciativa Měj se k světu sdružující 125 českých neziskových organizací zaslala Babišovi ještě před happeningem dopis, v němž ho žádá o schůzku. Na schůzce ho chtějí zástupci organizací nejenom přesvědčit k zachování postu ministra pro lidská práva, ale komplexně informovat o tom, co je z pohledu občanské společnosti důležité. Babiš na jejich žádost zatím nereagoval.