Převod vepřína v Letech u Písku na stát schválila 4. prosince valná hromada vlastnické společnosti AGPI. Pro prodej vepřína nacházejícího se v místě bývalého koncentračního tábora pro Romy hlasovalo téměř devadesát procent přítomných akcionářů. Petr Vrba, který vlastní přibližně deset procent akcií společnosti, podá na rozhodnutí valné hromady žalobu. AGPI podle něj nejedná transparentně. Podle předsedy představenstva Jana Čecha by ale žaloba neměla dokončení převodu ohrozit.

Vrba už zažaloval i červencové rozhodnutí valné hromady, kdy též rozhodná většina akcionářů prodej vepřína odsouhlasila. Tehdy však předseda představenstva Čech odmítl sdělit na základě dohody se státem konkrétní informace, smlouvu stát odtajnil až v říjnu.

Právě to Vrbovi vadí a navíc se domnívá, že členům představenstva již měl vypršet mandát. Původně měli být ve funkci pouze pět let do března 2017, jejich mandát byl však prodloužen na deset let. K okresnímu soudu v Písku Vrba podal i návrh na přezkum vztahů ve firmě.

„Společnost AGPI podniká už několik let se ztrátou, podílníci od představenstva nedostávají informace. Na firmu je navázáno dalších dvanáct firem, které kolem AGPI krouží jako měsíc. Domníváme se, že skrz ně vedení vyvádí peníze. A bojíme se, jakým způsobem se ve firmě rozpustí peníze za vepřín. Jde o problém uvnitř společnosti, nejde o to, že bychom měli problém s Romy nebo s prodejem vepřína jako takovým,“ řekl Deníku Referendum právní zástupce Vrby Jan Válek.

Podle zákona však bude muset firma nejprve splatit úvěry, které v současnosti dosahují částky 121 milionů. Co společnost udělá se zbylými penězi, zatím Čech neví, měly by ale putovat ve prospěch společnosti. Zvažuje prý rozšíření výrobních kapacit, jež se s prodejem vepřína sníží. Stát za převod vepřína zaplatí 450 milionů korun, po zaplacení daní by mělo firmě zbýt 372 milionů.

„Domníváme se, že žaloba pana Vrby převod vepřína neohrozí. Nejsem politik, nechci o tom s nikým diskutovat, nechci to nikomu vyvracet. Myslíme si zkrátka, že jednáme správně a v souladu se zákonem,“ řekl Čech Deníku Referendum. „Pan Vrba oznámil svůj krok médiím, ale na valné hromadě žádné připomínky nevznesl, na nic se nás neptal. Lety jsou pouze zástupný problém, o kterém se teď diskutuje, a proto skrz něj vyvíjí tlak na firmu. O Lety ale vůbec nejde,“ přiblížil Čech.

Proti je Večerníček

Smlouvu se zástupci AGPI podepsala za stát 23. listopadu Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, které bude areál spravovat. Stalo se tak týden poté, co si Čech stěžoval, že podpis smlouvy zdržuje ministerstvo financí. Převod schválené částky ze sektoru financí do sektoru kultury totiž trval déle, než se čekalo.

Sám ministr financí Ivan Pilný (ANO) kritizoval výši sjednané částky 450 milionů, zatímco soudní odhad hodnoty budov se pohybuje okolo 200 milionů. Dalších 90 milionů by mělo stát odstranění budov a ekologické zátěže, vybudování památníku má vyjít na dvacet milionů.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) ale upozorňuje, že sjednaná částka zahrnuje i hodnotu veřejného zájmu a motivační složku pro firmu včetně ušlého zisku. „Vynaložené prostředky je třeba chápat nikoli jako ztrátu, ale spíše jako zisk pro Českou republiku. Jinak bychom za ztrátu museli považovat každé peníze vynaložené na podporu divadel, filmu, literatury a dalších činností, které nenesou v prvním plánu ekonomický zisk, ale patří ke kultuře našeho společenského života, bez které nelze důstojně existovat,“ uvedl Herman na svém blogu.

Z důvodu svého nesouhlasu s částkou na odstupující vládu podal trestní oznámení Jaroslav Novák, poradce předsedy rasistické strany Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury přezdívaný Večerníček. Kritizuje, že stát investoval do nákupu a přeměny areálu vepřína v Letech, místo aby dal peníze na opravu chátrajícího koncentračního tábora v Brněnci u Svitav. To lze podle něj vykládat jako formu antisemitismu. Popírá, že byl tábor v Letech táborem koncentračním.Předvídatelné námitky se ozvaly rovněž z Pražského hradu.

„Ke spekulacím pana Večerníčka Nováka nevidím jediný důvod se vyjadřovat. Je jeho povinností, aby své hypotézy a tvrzení doložil příslušným orgánům, činným v trestním řízení. O žalobě jednoho z akcionářů musí případně rozhodnout nezávislý soud,“ reagovala pro Deník Referendum mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Firma AGPI provozuje v areálu bývalého koncentračního tábora třináct výrobních hal, v nichž chová třináct tisíc prasat. Už nyní pracuje na útlumu výroby, poslední zvíře prý opustí areál do konce února. Do konce března by měla areál předat státu a do třiceti dnů od předání má dostat zaplaceno.

Na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy funguje vepřín už od roku 1973. Debata o jeho nevhodnosti vzhledem k historii místa se začala vést v devadesátých letech, na jeho odstranění opakovaně apeloval Evropský parlament. Až bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier (ČSSD) začal s firmou AGPI jednat a usilovat o odkup vepřína státem, který teď po něm s ministrem kultury Hermanem dotáhl jeho nástupce Jan Chvojka (ČSSD).