Tomio Okamura: lék na všechny problémy Štětí, Kamýku a světa
Fatima RahimiMezi Čechy se normalizuje rasismus. Natrefíte na člověka, který vám řekne, že by znovu otevřel plynové komory.
Na malém podlouhlém náměstí ve Štětí v Ústeckém kraji panuje ranní ruch. Stojím u tenkého stromu s červenožlutými listy, vedle je lavička, mokrá od ranní rosy. Pokládám na ni batoh a vytahuji zápisník. Přijela jsem zjistit, proč se místní chystají volit stranu Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
Nehledám dlouho. Starší paní s igelitkou v ruce spěchá, nezastavuje se. Kráčím vedle ní. Okamura se jí líbí, sympatizuje s jeho názory, ale k volbám se nechystá jít.
Štětí je devítitisícové město na Labi, mezi Mělníkem a Roudnicí. Patří už do Ústeckého kraje. Jsou tu největší papírny v České republice. V minulých volbách tu byla účast pod padesáti procenty, těsně je vyhráli komunisté před ČSSD, Okamurův Úsvit získal osm procent. Je jasné, že letos to bude jinak.
Další kolemjdoucí, od pohledu sympatický černovlasý pán s papíry v ruce — vlasy má delší a kudrnaté — je na cestě do práce v místních papírnách. Zastaví se a ochotně se dá do řeči. „Budu ho volit,“ přihlásí se s úsměvem. „Já i hodně mých známých,“ pokračuje.
Čtyřicetiletý chemik vyrůstal v Makedonii. „Jako dítě jsem se setkával s muslimy, neměl jsem rád mešity,“ vypráví.
Starší muslimské děti ho vyháněly z hřiště, kam si chodíval hrát s kamarády. Do České republiky se vrátil po revoluci, v devadesátých letech, a nastoupil na vysokou školu. „Už tehdy jsem kamarádům vyprávěl, že za dvacet let tady budou muslimové,“ říká. Kamarádi mu prý tehdy oponovali, že je rasista, dnes mu však dávají za pravdu. „Věděl jsem to,“ pokračuje. SPD bude volit právě kvůli jejím postoje k islámu.
Ostatně situace v asi šedesát kilometrů vzdálených Teplicích podle něj dokazuje, že muslimové tady jsou a že je s nimi problém. „Město se mění, například nápisy jsou v arabštině,“ ilustruje. Jeho známá, která pracuje v Teplicích jako učitelka, mu vyprávěla, jak místní imám z mešity přišel k ní do třídy a naštvaně křičel na děti, že dělají hluk.
„A celé Václavské náměstí je albánské. Albánští obchodníci provozují zlatnictví,“ pokračuje ve své litanii. Nezapomene také na Kosovo, které bylo vždy srbské. „Žili tam srbští carové. Dnes tam žijí muslimové,“ říká.
Dostaneme se ale i k Andreji Babišovi. „Byl jsem navštívit Čapí hnízdo ještě v době, kdy se o něm nemluvilo v médiích. Hned jsem věděl, že Andrej Babiš je lhář,“ konstatuje očividně spokojený sám se sebou. Spojení SPD s ANO po volbách by mu překvapivě nevadilo. „SPD mu může pomoc s jeho ekonomickými zájmy a on by podpořil SPD v muslimské otázce,“ zní jeho odzbrojující odpověď.
Na nemocné sbíráme víčka a uprchlíkům budeme pomáhat?
Stejně tak samozřejmě neznamená, že mezi muslimy se normalizuje terorismus, pokud mezi nimi natrefíte na člověka, který provede teroristický útok.
-------------------------
Technická připomínka: O člověku, který má odpor, nenávist či strach z křesťanství asi nelze říci, že je rasista. Lze tedy totéž říci o člověku, který má odpor, nenávist či strach ve vztahu k nějakému jinému náboženství?
Pokud ale autorka píše jen pro "svoji sociální bublinu" a jejím cílem je utužovat kolektiv, no tak v tom případě nic nenamítám.
Je to už základní metodou žurnalistické práce, pane Nusharte, že obecné fenomény se dokumentují - a znázorňují - na konkrétních jednotlivých případech. Snad byste si měl tento základní fakt ozřejmit. Než zase začnete dehonestovat činnost některých novinářů. Respektive novinářek.
Velké Británii , Francii a Německu za ospravedlnitelné použití násilí na ochranu své náboženské víry[7] (po jednotlivých zemích to bylo v roce 2012 47,3 % muslimů ve Velké Británii, 29,8 % v Německu a 18,5 % ve Francii. [8] )."
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Islámský_terorismus
I přes výsledky těchto průzkumů bych se ale neodvážil tvrdit, že "mezi muslimy se normalizuje terorismus". Autorka se však podobného tvrzení v případě Čechů a rasismu poněkud lehkovážně dopouští.
----------------------------
Zobecněné tvrzení, že "v původních národních státech se normalizuje rasismus", odpovídá politickému zadání a snaze po znevěrohodnění národních států. Sama tato snaha je ale také jednou z příčin kritizovaného znevěrohodnění - neboli - kritik kritizovanou skutečnost pomáhá (ať vědomě či nevědomě) nejprve vytvářet, aby ji pak mohl kritizovat. Kritizovaná identitární panika je zcela zřetelně levicově liberální tezí (o původu zotročení v kulturních vztazích a nutnosti zbavit se tohoto zotročení demontáží společnosti a kultury) nejprve vytvořena, aby pak mohla být opět levicovým liberalismem kritizována. Cui bono?
Já člověka, který se domnívá, že lidé, pocházející z tradičního křesťanského prostředí, jsou proto nezpůsobilí žít s jinými lidmi a nejsou schopni stát se součástí společnosti, kde křesťanství nepřevládá, takového člověka, který se toto domnívá, nepovažuji (narozdíl od Vás) za rasistu ani v širším slova smyslu.
Kdyby Česko bylo muslimskou zemí, pak by samozřejmě první povinností nás, českých muslimů, bylo zhrozit se nad tím, kolik lidí z naší komunity dokázalo propadnout zaslepenému terorismu, respektive náboženskému fundamentalismu vůbec.
Jenže Česko je jak známo zemí krajně nemuslimskou; a proto je prvotní povinností každého slušného Čecha zhrozit se nad tím, kolik příslušníků vlastní země je schopno propadnout extrémnímu šovinismu, rasismu, až nijak neskrývanému fašismu.