Profil čtenáře:
Ivo Horák

IH
Profese:

Souhlas s panem Morbicerem, zvláště s jeho prvními čtyřmi řádky před hvězdičkami.

Však i dříve, právě po obzvlášť těžkých konfliktech, třeba v první polovině 15. i 17. století, přišly pokusy o něco jako jejich prevenci. Vzpomeňme mírového snažení Jiřího z Poděbrad a vítězství principu tolerance, resp. "cuius regio, huius religio".

Lidstvo má, hlavně díky své historické paměti, (přece jen) schopnost navazovat na v minulosti podniknuté pokusy a rozvíjet je. Společnost národů a OSN se staly stupni na cestě akomodace. Stále však šlo o postup opožděný a pouze reaktivní (o obdobu přípravy na předchozí válku). Problém představuje mj. i hrdost na vlastní dobu a z ní plynoucí přílišný optimismus. Dnes je jasné, že příští opatření, jež budou představovat pokročilou adaptaci na "jedensvět", musí překročit dřívější i nyní viditelný horizont. Teď se rozhoduje o tom, zda bude podnět dost intenzivní a o tom, v jaké pozici vyjdou ze střetu síly pozitivnější a univerzalistické povahy. Z minulosti totiž víme, že ne vždy a obzvlášť ne, pokročil-li už příliš spád událostí, lze zápas, v němž promlouvají zbraně, odmítnout a nevybojovat.

Volby bývají pro média zajímavé zpravidla tehdy, když v nich uspěje krajní pravice. Proto patří dík Petru Janyškovi, že se sobě vlastní solidností a neideologičností referuje věcně o situaci na komunální úrovni ve Francii, z které se nepřátelům lecčeho dobrého dost daří dělat směšnou a hloupou černou ovci.

Pane Morbicere, nedaří se mi uvěřit, že byste si něco takového mohl doopravdy myslet... To by bylo fakt na flintu do žita.

Pane Morbicere, viděl bych to tak nějak političtěji. Opravdu hodně peněz chce leckdo točit v panství ještě za našeho mládí Krakonošově. Více a větších apartmánů v (beztak již ztrapněných) Peci, Špindlu, Harrachově. Ať tam ten Horizont není sám. A vidíte to počasí? Kdoví proč je málo sněhu. Chtělo by to vlek nad "mapu republiky".

Demonstrace jsou potřeba. Aby bolely Babiše. A daly přitom najevo opozici, že není dobře upřednostňovat "čím hůře, tím lépe". Pro politický dualismus ve volební demokracii jde, žel, o hodně komplikované zadání. Systém trčí aspoň jednou nohou v příliš dávné (odlišné) minulosti a dosavadní modernizace to jen zakrývá.