Ministr zahraničí a místopředseda vlády Petr Macinka v minulém týdnu představil svůj nový šestičlenný tým poradců. Jeho základ budou tvořit lidé spojení s Institutem Václava Klause, organizací, již založil někdejší prezident na konci svého funkčního období v roce 2023 a mezi jejíž sponzory dnes patří fosilní oligarcha Pavel Tykač. V Institutu Václava Klause působil před svým vstupem do vysoké politiky jako lídr Motoristů sobě i sám Macinka, který se ke Klausovu odkazu dlouhodobě hlásí, ačkoliv přiznává vzájemnou neshodu například v otázce války na Ukrajině.

Šéfovat Macinkovým poradcům bude ekonom Filip Šebesta, který je pravidelným autorem publikací produkovaných Klausovým institutem. Členem poradenského týmu pak bude i současný ředitel a spoluzakladatel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, který během Klausovy éry na Pražském hradě v letech 2003 až 2013 působil jako vedoucí prezidentské kanceláře.

Dalším poradcem je bývalý ředitel odboru protokolu prezidentů Václava Klause i Miloše Zemana Jindřich Forejt. Zejména s jeho působením v Zemanově týmu byla spojena řada kontroverzí a profesních selhání. V roce 2017 coby zaměstnanec státu skončil a nastoupil do Institutu Václava Klause.

Novou členkou Macinkova poradenského týmu bude také Eva Filipi, bývalá diplomatka, která byla v minulosti velvyslankyní v Libanonu, Turecku a nakonec v letech 2010 až 2023 v Sýrii.

Posledním členem nového poradenského týmu je energetik Pavel Janeček, který stál v letech 2014 až 2021 v čele Pražské plynárenské a poté vystupoval coby expert na energetiku mimo jiné v alternativních médiích, jako je XTV, což je médium úzce spojené se stranami současné vlády, zejména s Motoristy sobě.

„Očekávám od nich výkon, trafika je místo, kde naopak výkon není. Nikdo nemůže zpochybnit erudici kohokoliv z těchto lidí,“ odmítl Macinka při představení svých poradců dotazy novinářů, zda se nejedná o trafiky pro jeho někdejší spolupracovníky z Klausova institutu. „Naše vláda má nějaké priority, trochu jiné postoje než předchozí vláda, proto je vhodné, aby ten zahraničně-politický rozměr byl okořeněný politickými postoji,“ zdůvodňoval potřebu přizvat na úřad nové, ideově vyhraněné poradce.

Konspirace, dezinformace, nenávist

Část nových Macinkových poradců, zejména Jiří Weigl, Filip Šebesta a Jindřich Forejt, ve svých textech a mediálních vystoupeních vytváří konspirační teorie o propojení nynějších západních elit, byrokracie, médií i části velkého byznysu za účelem zničení individuální svobody jednotlivce. Jejich nástroji jsou údajně omezování svobody projevu pod záminkou boje proti dezinformacím a projevům nenávisti, migrace z mimoevropských zemí, politiky boje proti změnám klimatu nebo dokonce covidová pandemie.

„Namísto zdiskreditovaného revolučního násilí a krvavé diktatury se progresivisté přizpůsobili poměrům svobodné společnosti. Ovládli školství, především vysoké, a skrze ně získali přístup do státních struktur. Od počátku nového tisíciletí vzniká nesmírně silný názorový mainstream, který ovládá všechny rozhodující sféry života západní společnosti — akademickou a mediální sféru, umělecké kruhy, státní aparát i bezpečnostní složky,“ psal nový Macinkův poradce a ředitel Institutu Václava Klause Jindřich Forejt v loňském sborníku Trumpův návrat. Co můžeme čekat?

„Může se stát, že resistence americké byrokracie, toho pověstného deep statu, Trumpovi nedovolí dostat se o mnoho dále než v době svého prvního mandátu. Ale věřme, že je dnes mnohem zkušenější, připravenější, že ví, které jsou klíčové body, s nimž musí pohnout, chce-li skutečně uspět,“ doufal Weigl zkraje loňského Trumpova návratu do úřadu.

„Původní liberální ideje, jejichž obsahem bylo umožnit a zajistit osvobození člověka, byly levičáckými progresivisty překrouceny a v jejich zmutované karikatuře dnes paradoxně slouží k cílům naprosto opačným — zbavení občanů a celých národů jejich svobody a podřízení jejich globálnímu vládnutí a nekontrolovatelné moci samozvaných elit,“ uvedl Weigl ve své stati sborníku Sebedestrukce Západu z roku 2020.

„Evropské hodnoty jsou v současném pojetí EU se svou genderovou ideologií, LGBT fantasmagoriemi atd. ve skutečnosti popřeným evropské hodnotové tradice. Stejně tak se vládnoucí progresivistické elitě nehodí politická demokracie a její standardní postupy. Opozice současnému liberálně levičáckému mainstreamu je ostrakizována, jeho kritiky umlčována, nálepkována a dehonestována. Boj proti dezinformacím, cenzura, volební manipulace korespondenčním hlasováním či přímo rušení voleb aktivistickými soudy charakterizují současné poměry na našem kontinentě,“ psal zase Weigl v loni vydaném sborníku Institutu Václava Klause k volbám do Poslanecké sněmovny.

Weigl je také pravidelným autorem dezinformačního serveru Protiproud, za nímž stojí někdejší Klausův tiskový mluvčí Petr Hájek. Zkraje letošního roku v jednom svém zdejším textu například označil konflikt mezi Evropskou unií a USA, vycházející mimo jiné i z Trumpových velmocenských ambicí jako je nápad zabrat si dánské Grónsko, za „konflikt mezi Trumpem a zbankrotovanou mainstreamovou progresivistickou politikou a jejími představiteli, nikoliv konflikt mezi USA a Evropou“.

Pokračující podporu EU Ruskem napadené Ukrajině Weigl v jiném textu z konce loňského roku zase vysvětloval tak, že „pro evropské elity je dnes nejdůležitější udržování strachu z potenciální ruské agrese, což má být hlavní tmel rozklížené evropské integrace, a masivní zbrojení, které má nahradit dopady deindustrializace způsobené zelenou politikou.“

Ruskou hrozbu v minulosti relativizoval i nový šéf Macinkova poradenského týmu Filip Šebesta, který ve sborníku Institutu Václava Klause k loňským českým sněmovním volbám doporučil soustředit se nikoli na Rusko, ale především na údajnou hrozbu Německa.

„Německá otázka se vahou avizovaného zbrojení našeho západního souseda a jeho mocenských konsekvencí (…) stává opět aktuální. To německý svět je naším osudovým vyzyvatelem, nikoliv svět ruský,“ psal Šebesta. „S Ruskem jsme historicky na našem území až do roku 1945 neměli nikdy nic společného. Rusko nám bylo naopak spojencem v našem národně osvobozeneckém boji. A i v onom roce 1945 Rusko vtáhl na naše území právě osudový německý element a jeho neúspěšný výboj na východ,“ dodal.

Jiný člen poradenského týmu ministra zahraničí Pavel Šik si zase v alternativním Radiu Universum koncem loňského roku stěžoval, že válečná situace byla Evropskou unií údajně využita k omezení svobody. „To jsme viděli ve směrnicích, které se schválily, viděli jsme to ve snahách Chat Control, vidíme to prakticky všude, že situace, která tady je, a strach, je evropskými politiky strašně využíván k sešněrování svobody, svobody projevu,“ prohlásil mimo jiné.

Duchovní otec Václav Klaus

Podle Aleše Michala, politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a komentátora Reflexu, pocházejí noví poradci Petra Macinky vesměs z ekosystému, který kolem sebe za léta strávená v nejvyšších ústavních funkcích budovali Václav Klaus a Miloš Zeman.

„Jedná se o osobnosti, které se nezřídka honosí titulem konzervativců, ve skutečnosti jsou dnes již spíš součástí radikálně pravicového spektra. Najdeme mezi nimi otevřené odpůrce zelené politiky, a jestli je něco spojuje, je to ideový prostor euroskepticismu. To ostatně s minulostí v Institutu Václava Klause není náhoda. Už dříve jsme od nich mohli slyšet zpochybňování jasně prozápadního kurzu porevoluční politiky, ale třeba také kritiku Německa nebo Putinovu interpretaci války na Ukrajině,“ říká politolog Michal.

Po odchodu Zemana z prezidentské funkce v roce 2023 začal podle Michala vliv těchto lidí upadat, Motoristé sobě je nicméně do politicky relevantních pozic navracejí. „Z mého pohledu je trochu s podivem, že se i prostřednictvím těchto pozic ministr zahraničí chce jen utvrzovat ve správnosti svého ideologického pohledu. Jestli totiž od politického řízení resortu lze očekávat nějaký jasný a srozumitelný ideový směr, poradci by naopak měli přinášet jistou diverzitu pohledů na důležité otázky zahraniční politiky, jako můžeme vidět třeba v týmu poradců prezidenta Petra Pavla,“ říká politolog Aleš Michal.

Politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity upozorňuje, že „už v minulosti, kdy Václav Klaus zastával politické funkce, býval zdrženlivý ve vztahu k nadnárodním institucím, nedůvěřivý k občanské společnosti a kritický k hodnotové politice,“ říká Gregor pro Deník Referendum.

„Po uplynutí prezidentského mandátu již necítí potřebu vystupovat v souladu s tím, jak se sluší a patří pro nejvyšší ústavní činitele, a své názory a postoje tak prezentuje přímočařeji, jednoznačněji a s postupem času i radikálněji,“ dodává.

Nejen Macinkovi poradci

Tým poradců ministra zahraničí Macinky není jediným případem, kdy Babišova vláda jmenovala do funkcí poradců postavy s minulostí v krajně konzervativních organizacích. Již dříve premiér Andrej Babiš (ANO) do pozice poradkyně pro svobodu slova instaloval Natálii Vachatovou, která byla do konce loňského roku analytičkou Společnosti pro obranu svobody projevu, tedy spolku, jenž vyhlíží „konzervativní kontrarevoluci“ proti progresivismu.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zase učinil šéfem svých poradců Jana Gregora, který byl dříve místopředsedou Aliance pro rodinu, jejíž hlavní náplní je boj proti uznání plnoprávnosti LGBTQ lidí. Nakonec i někteří politici vládní koalice mají zázemí v podobných organizacích. Ve Společnosti pro obranu svobody projevu působila i poslankyně Motoristů sobě Gabriela Sedláčková. Poslanci Tomáš Doležal (SPD) a Josef Nerušil (SPD) nebo náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka (Trikolora) zase působí ve spolku Svatopluk, jehož hlavní tváří je politolog Petr Drulák a jehož hlavní náplní je spojování krajní pravice a levice proti liberalismu.