Nová česká vláda, kterou již potřetí vede oligarcha a majitel hnutí ANO Andrej Babiš a jíž jsou poprvé účastny krajně pravicové strany, je u moci týden a už je zjevný styl jejího vládnutí. Krom daleko vlažnějšího vztahu k Bruselu a Kyjevu, pokusů o podmanění veřejnoprávních médií, čistek ve státní správě a restrikcí vůči občanským organizacím lze v následujících měsících a letech očekávat naprostou rezignaci na boj proti dezinformacím, které likvidují svobodnou veřejnou debatu.

ANO, Motoristé sobě a SPD s menšími krajně pravicovými partnery ze Svobodných, PRO a Trikolory přitom nedělají nic, co by neprohlašovali už před volbami. Projekty na boj proti dezinformacím či hybridním hrozbám nedemokratických mocností totiž již tehdy soustavně prezentovali jako omezování svobody projevu, analogické s cenzurou v normalizačním Československu.

Záměr omezit stíhání za nenávistné projevy nebo šíření poplašných zpráv ohlásil v rozhovoru pro Info.cz i novopečený ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), bývalý dlouholetý politik ČSSD. „Je to o atmosféře. Ve chvíli, kdy tu bude někdo pořád říkat, že cokoliv, s čím nesouhlasí hlavní síla, je dezinformace a lež, tak na to budou orgány činné v trestním řízení rovněž takto nahlížet. Chci vyslat jasný signál, že svoboda slova tu má být, je zaručena ústavou, a to je třeba mít na paměti při uplatňování práva v jednotlivých případech,“ uvedl Tejc.

Odmítl též existenci „úřadů, které rozhodují o tom, co je dezinformace a co je informace“. „To do demokratické společnosti nepatří, od toho tu je veřejná diskuse. Ať si každý svůj názor obhájí. Já nebudu rozhodovat, kdo má a nemá pravdu, ono se to často mění podle vývoje situace,“ dodal nový ministr spravedlnosti, který se rovněž vymezil vůči letošnímu zpřísnění postihování nenávistných projevů.

Na ministerstvu zahraničí vedeném nově předsedou Motoristů sobě Petrem Macinkou má podle informací serveru Page Not Found zcela skončit odbor pro strategickou komunikaci státu. Jeho agendou je mimo jiné boj proti hybridním hrozbám, včetně dezinformací, jež aktivně šíří či jejich šíření podněcují autokratické režimy typu Ruska.

Server Echo24.cz uvádí, že vláda hodlá zřídit novou funkci pro podporu „svobody slova“, která by měla nahradit funkce zmocněnců pro média či koordinátorů strategické komunikace, zastávané v bývalé vládě Petra Fialy (ODS) Michalem Klímou či Otakarem Foltýnem. Nově zřízený post by údajně mohla získat Natálie Vachatová, analytička Společnosti pro obranu svobody projevu.

Tato organizace jako svůj hlavní cíl proklamuje obranu proti omezování svobody projevu, v praxi však jde o spolek podporující „konzervativní kontrarevoluci“ proti progresivismu, oslavující amerického autoritářského prezidenta Donalda Trumpa nebo maďarského premiéra Viktora Orbána, ostře kritizující Evropskou unii a poskytující platformu politikům ANO, SPD, Motoristů sobě, STAČILO! nebo radikálního křídla ODS.

Organizace je spojena s herním vývojářem a influencerem Danielem Vávrou a s publicistou Vlastimilem Veselým. Letos již potřetí pořádala akci s názvem Konzervativní kemp, kde vystupují v několika panelech krajně pravicoví politici, komentátoři či aktivisté.

„K cenzuře pod záminkou honu na údajné dezinformace nebo potlačování nenávisti se politické a mediální elity uchýlily proto, že si nedokázaly jinak zdůvodnit své volební prohry — výhru Trumpa a Brexit v roce 2016. O pár let později se dostávají západní demokracie do takové krize, že vládnoucí deep state se neštítí ani rušit volební výsledky v Rumunsku, vylučovat z volební soutěže hlavního favorita ve Francii, a dokonce nasadit zpravodajské služby na hlavní politickou stranu a uvažovat o jejím zákazu v Německu,“ uvedl například na úvod letošního Konzervativního kempu Veselý.

Společnost pro obranu svobody projevu má zřetelně blízko ke stranám nastupující vlády, od níž si slibuje podporu pro svou agendu a jejíž politiky hostí na svých akcích. Poslankyně za Motoristy sobě Gabriela Sedláčková dokonce přímo v této organizaci působí.

Babišova „nová totalita“

Každopádně vládní agenda rezignace na boj s dezinformacemi rozhodně nesouvisí pouze s vazbami na Společnost pro obranu svobody projevu. Ve skutečnosti ANO, SPD i Motoristé v uplynulém volebním období systematicky pracovali na tom, aby vládní — dosti komorní a nepřesvědčivé — snahy o boj s dezinformacemi spojili s omezováním svobody projevu.

Největší díl práce na tom neslo hnutí ANO a Andrej Babiš, který se při kritice Fialovy vlády rutinně oháněl nestydatým výrazem „nová totalita“. „Máme vyhlídky, že příště všichni dostanou mávátka a povinný nástup do průvodu jako za totality,“ komentoval existenci vládního odboru pro strategickou komunikaci Babiš letos zkraje roku. Další politici ANO se v uplynulých letech pravidelně svěřovali s pocitem, že svoboda slova je v České republice oklešťována a že je lidem diktováno, co si mají myslet.

Bylo jistě i součástí snah hnutí ANO po Babišově neúspěšné prezidentské volbě v roce 2023 koncentrovat u sebe hlasy silně protestně naladěných voličů, kteří dosud volili zejména SPD. Právě k nim směřovaly silné výrazy o nastupující „totalitě“ a elitách, které umlčují nekorektní a nepohodlné názory.

Dezinformace zpravidla nahrávají krajní pravici, a jsou tedy pro politiky ANO, SPD nebo Motoristů velmi užitečné. Používají je k tomu, aby ovlivňovali veřejnou debatu, zamezili žádoucím strukturálním změnám, jako je klimatická transformace, rozklížili evropské společenství a podněcovali nenávist vůči menšinám. Weby, které příležitostně či soustavně dezinformace šíří, představují pro tuto část politické scény v podstatě volný prostor pro sebeprezentaci.

Babiš takto před volbami 2021 šířil naprosto nepravdivou informaci o tom, že Piráti chtějí stěhovat lidem do bytů uprchlíky. Politici Motoristů sobě, včetně předsedy a současného pověřeného šéfa resortu životního prostředí Petra Macinky, ve svých apelech opakovaně pracují s dezinformacemi, které relativizují lidský původ klimatických změn.

Kde končí svoboda slova?

Je samozřejmě zcela legitimní debatovat o křehké rovnováze mezi omezováním svobody slova a moderací veřejného prostoru tak, aby se svoboda projevu mohla realizovat, stejně jako o limitech militantní demokracie. Krajní pravice však tuto debatu diskredituje a pokřivuje fantasmagorickým asociováním boje proti dezinformacím s totalitou.

Andrej Babiš, Tomio Okamura či Jindřich Rajchl se svou hokynářskou mentalitou dovedně využili příležitostí, jež se jim v polistopadovém období naskytly a nyní své nízké zájmy hájí tím, že se velkodušně hlásí k ochraně svobody projevu. Neregulované šíření dezinformací podporuje jejich politický program a zároveň tím zastírají, že se chystají upevnit svou moc skutečným omezováním svobody projevu — tedy tlakem na občanské organizace, nezávislá a veřejnoprávní média.

Politici vlády produkují otevřeně rasistické kampaně, za něž jsou dokonce stíhaní, případně hajlují či vyzývají ke zplynování některých společenských skupin, a současně kategoricky odmítají, že je namístě označovat je za fašisty.

Vytvářejí halucinace o „politických neziskovkách“, které údajně se svými politickými agitacemi okupují školy a parazitují na veřejných rozpočtech. Přitom ale dopomáhají vzestupu ultrakonzervativních a krajně pravicových organizací.

Mezi ně patří Společnost pro obranu svobody projevu, jež slíbila dodat vládě seznam „politických neziskovek“ určených k odstřihnutí od veřejných peněz, nebo Aliance pro rodinu, jejíž místopředseda Jan Gregor bude poradcem nového ministra práce Aleše Juchelky (ANO).

Obě organizace se deklaratorně zabývají ochranou svobody projevu, respektive podporou rodin, kdežto v praxi se zabývají hlavně šířením ostře konzervativního světonázoru a útoky na menšiny. Pokud by něco jako „politická neziskovka“ existovalo, Společnost pro obranu svobody projevu a Aliance pro rodinu by byly učebnicovým příkladem.

Třetí Babišova vláda s účastí krajní pravice je součástí otevřeného útoku na realitu samou, která již léta probíhá po celém západním světě. Jejím hlavním nástrojem je systematické znepřehledňování, ředění obsahu slov a pokřivování jazyka. Takové prostředí slouží jejich politickém a mocenském zájmu. Kvalitativně a svými důsledky jde o zcela odlišný jev než obvyklá chvástání většiny politiků.

Ve vší názornosti je tento trik patrný v prohlášení úřadujícího ministra životního prostředí, že „klimatická krize skončila.“ Tato slova popírající základní obrysy reality mají přitom zištné pozadí: jsou pronesena s cílem legitimizovat svévolné — před všemi příčetnými občany neobhajitelné — omezení klimatických opatření, která nevyhovují podnikatelskému pozadí Motoristů sobě.

Zrušení jakékoli osvěty v oblasti informační gramotnosti tak znamená další triumfální úder v bitvě, v níž česká demokracie dlouhodobě selhává.