Nejpesimističtější předpovědi ohledně povahy nastupující vlády se naplňují. Zástupci nové sněmovní většiny ANO, Motoristů sobě a SPD s malými krajně pravicovými partnery svými vyjádřeními i formulacemi ve svém vládním programovém prohlášení slibují opatření, která povedou k oslabení liberální demokracie a jsou zjevně inspirovaná v Maďarsku Viktora Orbána či na Slovensku Roberta Fica.

Nová krajně pravicová vláda je zcela obscénním způsobem napojená na největší tuzemské oligarchy — jeden z nich se chystá znovu usednout do křesla předsedy vlády, další jsou napojeni na Motoristy sobě. Je proto symptomatické, že hodlá zahájit své vládnutím útokem na téměř poslední složky společnosti, které dosud nejsou podřízené bezduché neoliberální logice, tedy nekomerční média veřejné služby, občanské organizace a univerzitní humanitní a sociálněvědní obory.

„Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků,“ slibuje vláda v programovém prohlášení, aniž by její politici byli schopní médiím říct, co konkrétně pojmem „politická neziskovka“ míní. Těmto organizacím chtějí také zakázat vstup do škol, protože „úkolem školy je vzdělávat, rozvíjet znalosti a kritické myšlení, nikoli šířit politické či aktivistické postoje“.

Že občanské organizace představují hrozbu a zastupují zájmy nekonkrétních zlovolných sil ze zahraničí, je samozřejmě jednou z vrcholných teorií exprezidenta Václava Klause, která sahá až do raných devadesátých let, do dob sporu o pojetí politiky s Václavem Havlem. Klaus pojem „politické neziskovky“ užíval již za svého prezidentování a dále na jeho propagaci pracoval po odchodu z politiky prostřednictvím svého krajně pravicového institutu. Dnes ho používají pravicově populistická uskupení včetně hnutí ANO.

Nastupující vláda plánuje útok na občanskou společnost i na dalších třech místech. Slibuje, že organizace pobírající finance ze zahraničí budou muset tuto skutečnost „transparentně označovat“, což jasně implikuje zákon „o zahraničních agentech“, zavedený v Rusku a některých jeho východoevropských satelitech. Smyslem tohoto opatření je delegitimizovat a oslabit organizace občanské společnosti, které zpravidla rozkrývají korupci vládní moci, monitorují její nedemokratické praktiky nebo upozorňují na nedostatky v lidských právech či ekologické politice.

Zákony tohoto typu se ukazují být užitečné též při omezování malých nezávislých médií, která svým fungováním občanské organizace do značné míry připomínají a stejně jako ony jsou často závislá na grantech z veřejných i soukromých zdrojů.

Záměr použít zákon také vůči nezávislým médiím potvrdil i sám Andrej Babiš, když při podpisu koaliční smlouvy na novinářský dotaz, co to je „politická neziskovka“, zmínil server Investigace.cz, provozovaný obecně prospěšnou společností České centrum pro investigativní žurnalistiku. Médium vedené novinářkou Pavlou Holcovou Babiš kritizuje dlouhodobě, protože se před sněmovními volbami v roce 2021 podílelo na globální investigaci Pandora Papers, která mimo jiné odhalila Babišův neprůhledný nákup luxusních nemovitostí ve Francii.

Jiní politici nastupující vlády za „politické neziskovky“ označují třeba Člověka v tísni, LGBTQ spolek Prague Pride nebo organizaci Konsent, jež bojuje proti sexualizovanému násilí na ženách. Tlak bude tedy zřejmě vyvíjen zejména vůči organizacím, které pracují v oblastech, kde stát selhává, a příležitostně vládní politiku kriticky reflektují.

Pravděpodobný budoucí ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě) organizace, jako jsou Děti Země nebo Hnutí Duha, opakovaně nazval „ekoteroristy“ a naznačil, že pokud se Motoristé dostanou k moci, budou ekologické organizace vyšetřovány kvůli „účasti na organizovaném zločinu“.

Do vládního programového prohlášení se útoky na ekology dostaly ve formě slibu „zastavit dotace pro neziskové organizace, které blokují rozvoj a investice“ — tedy patrně zejména ty, které ve standardním demokratickém procesu připomínkují plány na stavby, jež mohou mít drastický dopad na krajinu i na kvalitu života místních obyvatel.

„Přísnost na neziskovky“, z nichž většina dlouhodobě funguje ve vcelku nuzných poměrech, ostře kontrastuje s tím, jak chce nová vláda usnadňovat byznys největším tuzemským oligarchům — zejména agrobaronům či fosilním magnátům. Právě ti jsou přitom skutečným ohrožením nejen pro veřejné rozpočty, na něž jsou přisátí, ale i pro českou demokracii.

A navíc nová vláda slibuje, že nechá zcela volně působit šiřitele dezinformací, kteří podněcují nenávist k menšinám a slouží buď hybridním operacím nedemokratických mocností, nebo konkrétním oligarchům, jak se ukázalo na případu trollí farmy uhlobarona Pavla Tykače, zřízené za účelem šikany ekologických aktivistů.

Obdobně je jisté, že se budoucí vláda pokusí podřídit své moci také veřejnoprávní média. Slibuje totiž zrušení veřejnoprávních poplatků i přípravu „dalších legislativních změn, které povedou k aktualizaci definování veřejnoprávní služby“.

Pod to se mohou schovat už dříve představené plány hnutí ANO na zásadní omezení produkce veřejnoprávních médií, včetně zrušení populárních zábavných programů. Přitom právě zábavný a volnočasový program je přitom klíčovou komponentou důvěry ve veřejnoprávní média, takže redukce jejich programu na zpravodajství a servis pro menšiny by tato média oslabila celkově.

Babiše by „nepolepšili“ jiní koaliční partneři

Předpovědi, že zostřená rétorika Andreje Babiše vůči veřejnoprávním médiím, občanským organizacím, ale i vůči Evropské unii, migraci a zelené politice, vyplývala pouze z předvolební pragmatické potřeby přetáhnout co nejvíce voličů krajní pravice, se tak definitivně ukazují jako zcela mylné.