Hnutí ANO expremiéra a majitele zemědělského holdingu Agrofert Andreje Babiše se v uplynulém volebním období rétoricky stále zřetelněji blížilo populistické nacionální pravici. Tato Babišova strategie trvá přibližně od prezidentské volby v lednu 2023, kdy se před druhým kolem pokusil s kampaní odmítající českou pomoc napadené Ukrajině oslovit i voliče z politických okrajů.

Tyto nové akcenty hnutí ANO vydržely i po volbách, a dnes se tak vedle vládní nekompetentnosti, korupce a slibu sociálních jistot profiluje také na tématech, jako je odpor k evropské zelené politice, k migraci či k evropské integraci. Babiš i další politici hnutí varují před nekonkrétní „novou totalitou“, již údajně připravuje vláda Petra Fialy (ODS), a v inspiraci americkým prezidentem Donaldem Trumpem konspirují o hrozící krádeži voleb v souvislosti s korespondenčním hlasováním.

Dřívější rétorický posun ostatně potvrdil i volební program, jejž hnutí ANO představilo minulý týden.

ANO se tak politicky blíží pravicově populistickému hnutí SPD s partnery z PRO, Trikolory a Svobodných nebo podobně orientovanému uskupení STAČILO! Ti budou také jeho nejpravděpodobnějšími partnery do příští vlády, pokud se potvrdí aktuální trendy ve volebních preferencích a ANO bude skládat vládu, zatímco současná Fialova koalice ztratí většinu.

Za mír a proti Ukrajině

Jak jsme uvedli už výše, zřetelné přisvojení rétoriky populistických národovců bylo u Babiše možné sledovat v době kampaně před druhým kolem prezidentské volby v lednu 2023. Babiš tehdy ve snaze mobilizovat voliče populistické pravice, kteří v prvním kole dali hlas Jaroslavu Baštovi (SPD), vsadil na ostré vymezování se vůči svému soupeři a favoritovi volby Petru Pavlovi, někdejšímu šéfovi Vojenského výboru NATO.

Pavla, který byl jednoznačným podporovatelem pomoci napadené Ukrajině, obviňoval Babiš skrze billboardy tvrzením vytrženým z kontextu, že „nevěří v mír“. Jiné jeho billboardy pak nesly nápis „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják“.

Tento Babišův rétorický důraz byl v souladu s tehdejšími trendy na národovecky populistické scéně v tuzemsku i v okolních zemích, která sice většinově ruskou vojenskou agresi formálně odsuzovala, současně však odmítala vojenskou podporu napadené Ukrajině s tím, že jde o překážku míru nebo že hrozí zatažení do konfliktu.

S podobnou taktikou vyhrál v Maďarsku dva měsíce po začátku války volby autokrat Viktor Orbán navzdory širokému spojenectví demokratické opozice. Andrej Babiš, jemuž ve druhém kole faktickou podporou vyjádřilo Okamurovo hnutí SPD (to doporučilo nevolit Pavla), komunisté i menší národovecké pravicové strany, jako klausistická Trikolora, tolik úspěšný nebyl.

Babiš se tohoto motivu držel i po zbytek volebního období, kdy opakovaně kritizoval vládu Petra Fialy kvůli podpoře Ukrajiny s tím, že jde o „vládu válečných štváčů“, odmítal posílání zbraní na Ukrajinu i českou muniční iniciativu, kterou podle posledního vyjádření pro Reuters plánuje v případě převzetí moci zrušit.

Babiš pravidelně brojí také proti ukrajinským uprchlíkům. Ukrajinci momentálně tvoří před Slováky a Vietnamci zdaleka nejpočetnější českou národnostní menšinu, podle dat ministerstva vnitra jich tu v prvním čtvrtletí tohoto roku bylo na 566 tisíc, a jsou tudíž zásadní pro český pracovní trh.

Předseda ANO usiluje o vyvolání dojmu, že podpora ukrajinských uprchlíků je na úkor českých občanů. „Vláda přichází s rodičovskou pro Ukrajinky. Takže českým matkám nic, Ukrajincům všechno. Vždyť víme, že Fiala nejvíce bojuje za Ukrajinu. Za Českou republiku ani náhodou,“ uvedl Babiš například na svých sociálních sítích letos v květnu. Podobně ANO bojovalo proti prodloužení dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům.

„Vláda chce ukrást volby“

Další významné téma, na němž lze Babišův rétorický posun ilustrovat, byla korespondenční volba, již si vláda Petra Fialy (ODS) zanesla jako jednu ze svých priorit do programového prohlášení. Opozice ANO a SPD byla ostře proti — podle místopředsedy hnutí ANO a poslance Radka Vondráčka se vládní koalice o prosazení korespondenční volby snažila pouze proto, aby zvýšila své šance v příštích volbách.

V dřívějších sněmovních volbách v rámci hlasování na zastupitelských úřadech totiž krajané volili zpravidla liberálně, pravicově či prozápadně. V minulých sněmovních volbách v zahraničí zvítězila jednoznačně koalice Pirátů a STAN s 50,47 procenty, koalice SPOLU měla 34,26 procent a hnutí ANO pouze necelých pět procent. V dřívějších volbách jasně mezi krajany vítězila TOP 09, nadprůměrné výsledky mívali Zelení i ODS, slabší naopak ČSSD, ANO i komunisté.

„Hlavní starostí vlády je vymyslet způsob, jak ukrást volby. Vládní pětikoalice jenom pod podmínkou, aby se pidistrany udržely u moci, hodlá rozkolísat tento volební systém,“ uvedla na tiskové konferenci ANO předsedkyně poslaneckého klubu a exministryně financí Alena Schillerová. Místopředseda sněmovny a exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) označil zavedení korespondenční volby za „řešení hodné progresivistické levice“. „Vnímáme ji jako možnost ovlivnit, manipulovat, případně falšovat výsledky sčítání,“ konspiroval Havlíček.

Narativ o údajné konspiraci s cílem „ukrást volby“ a zfalšovat jejich výsledky prostřednictvím korespondenčního hlasování má původ u bývalého a současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nikdy neuznal svou prohru ve volbách v listopadu 2020, kdy se pokoušel obhajovat mandát proti demokratovi Joeu Bidenovi. Jeho konspirace o tom, že volby byly zmanipulovány demokraty, vyústily v lednu 2021 v útok Trumpových zfanatizovaných příznivců na Kapitol.

I v České republice v současnosti roste obava z volebních podvodů, patrně v důsledku vyhroceného sněmovního jednání a opakovaných opozičních obvinění. Květnový průzkum agentury STEM pro ministerstvo vnitra ukázal, že šedesát procent Čechů souhlasí s tvrzením, že zavedení korespondenční volby bude mít za následek mnoho volebních podvodů. Čtyřiapadesát procent se obává manipulací voleb ze strany Fialovy vlády, která se prý nebude chtít vzdát noci.