↗

Ačkoliv se ODS snaží zamlžovat skutečnost, že ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny v hodnotě téměř jedné miliardy korun od trestaného podvodníka, a odkládat vyvození důsledků s odůvodněním, že je třeba nejprve určit, zda došlo k porušení zákona, pro veřejnost je rozhodující spíše politická než právní stránka věci. Foto FB Petr Fiala

Podle mínění řady odborníků rozhodnou o povolebním uspořádání u nás výsledky menších politických uskupení, zejména hnutí Svoboda a přímá demokracie, Stačilo! a Motoristé sobě. Hnutí ANO Andreje Babiše má v podstatě stejné voličské preference jako v roce 2021.

Tehdy nebylo schopné zformovat většinovou vládu, protože součet jeho volebního výsledku a výsledku SPD nestačil na to, aby měla tato populistická hnutí většinu. Ve vytvoření vlády jim zabránila zejména skutečnost, že se v roce 2021 do Sněmovny těsně nedostalo několik menších stran. Celkově propadl až milion hlasů.

Předpovědi, že o volbách rozhodnou malé strany, jsou ovšem v roce 2025 pravdivé jen zčásti. I kdyby se malé politické subjekty, včetně Stačilo! a Motoristů sobě do Sněmovny nakonec nedostaly, ze všech průzkumů stranických preferencí za posledních několik měsíců vyplývá, že tentokrát budou ANO a SPD schopné dát dohromady většinu i bez zmíněných malých stran, ač jejich výsledky budou zřejmě dost podobné jako před čtyřmi lety. Důvodem je pokles preferencí stran, které byly schopné v roce 2021 utvořit vládní většinu.

Vládní blok, který po odchodu Pirátů do opozice tvoří koalice Spolu — sestávající z občanských demokratů, lidovců a TOP 09 — a hnutí Starostů a nezávislých, už v příštích týdnech nebude skoro jistě schopen dohnat ztrátu voličských preferencí, která ho po volbách odsoudí do opoziční role. Ačkoliv příznivci vládní koalice na sociálních sítích připomínají, že i v roce 2021 byla situace několik měsíců před volbami podobná, dnes neexistují faktory, které by mohly způsobit náhlý vzestup preferencí koalice Spolu. Právě její propad v preferencích stojí za neutěšenou situací celého vládního bloku.

V roce 2021 získalo pět stran hlásících se k liberální demokracii a prozápadní orientaci většinu i díky dozvukům selhání vlády Andreje Babiše při řízení covidové krize. Pomohla jim také silná mobilizace občanské společnosti proti populistům, vedená hnutím Milion chvilek pro demokracii. Nic takového letos stranám vládní koalice do karet hrát nebude.

Občanská společnost je tentokrát zcela neviditelná. Selhání vlády ANO jsou do značné míry zapomenuta. A varování, že ANO se od minulých voleb posunulo ještě více do tábora těch evropských stran, které jsou na štíru s liberální demokracií, nejsou příliš účinná v situaci, kdy se případné antidemokratické excesy pod taktovkou ANO neodehrávají v přímém přenosu na vládní úrovni, ale jsou zatím jen hypotetickou hrozbou, kterou mnozí voliči považují za pouhé strašení.