Kauza přijetí miliardového bitcoinového daru od někdejšího provozovatsle nelegálního internetového tržiště Tomáše Jiřikovského ministerstvem spravedlnosti, vedeným Pavlem Blažkem, negativně ovlivnila preference koalice SPOLU.

Zatímco na přelomu května a června, tedy těsně před vypuknutím aféry, dosáhla koalice SPOLU v pravidelných týdenních měřeních agentury STEM svého letošního maxima 22,3 procenta, v následujících dvou průzkumech, již po vypuknutí kauzy, její podpora znatelně klesla.

Zatímco první pokles na 21,6 procenta byl ještě v mezích statistické odchylky, v průzkumu zveřejněném tuto neděli už koalice SPOLU spadla na 20,4 procenta. Jak Deníku Referendum potvrdil analytik centra STEM Martin Kratochvíl, tento vývoj už naznačuje sestupný trend.

Na celkové politické konstelaci se však prozatím nic nemění. Opoziční hnutí ANO si udržuje stabilní podporu nad třiceti procenty. SPD ve spojení s menšími krajně pravicovými partnery zůstává na třinácti procentech a koalice STAČILO!, složená z dezinformační a neliberální levice, se pohybuje kolem pěti procent.

Hnutí STAN průzkum naměřil 9,4 procenta, což by znamenalo pád pod deset procent, Piráti by zase se 7,2 procenty po dlouhé době překonali sedmiprocentní hranici. Tyto rozdíly jsou však zatím na hranici statistické odchylky a na potvrzení trendu bude třeba podle analytika Kratochvíla ještě počkat.

Rovněž koalici SPOLU klesá volební potenciál, který nyní podle STEMu činí 24,4 procenta, zatímco ještě před týdnem to bylo 26,5 procenta a předtím 28,1 procenta.

„Volební potenciál je číslo, které obvykle nebývá tak atraktivní, ale za nás je to naopak signálem, že se s podporou strany něco děje. Pád potenciálu, tedy lidí, kteří o volbě spíše uvažují a k dané straně mají vlažný vztah, vždy předznamenává pád preferencí,“ říká Kratochvíl pro Deník Referendum.

Podpora koalice SPOLU v nejvážnějším případě může spadnout až k sedmnácti procentům, což už je hranice tvrdého jádra příznivců koalice.

Hledání odpovědnosti za bitcoinovou kauzu

Na bitcoinovou kauzu poprvé upozornil Deník N 28. května. O dva dny později rezignoval na svůj post ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který posléze pozastavil také své členství v ODS a rozhodl se už v říjnových volbách neobhajovat svůj poslanecký mandát, ačkoliv měl původně obsadit lukrativní čtvrté místo jihomoravské kandidátky koalice SPOLU.

V následujících dnech rezignoval také náměstek ministra spravedlnosti Radomír Daňhel (ODS). Premiér Petr Fiala (ODS) svolal kvůli možné legalizaci výnosů z trestné činnosti schůzku k řešení celé záležitosti.

Kauzou se zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu, Vrchní státní zastupitelství v Olomouci prověřuje podezření ze tří trestných činů, včetně zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Blažka ve funkci nahradila poslankyně a lídryně koalice SPOLU na Vysočině Eva Decroix (ODS). Ta slíbila najít externího auditora k prošetření interních postupů ministerstva spravedlnosti a jmenovala koordinátora vyšetřování, bývalého ústavního soudce Davida Uhlíře.

Mezitím se diskutovalo o tom, do jaké míry byl do jednání o bitcoinovém daru zapojen ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Prokazatelně o daru věděl šéf Stanjurova ministerského kabinetu Filip Benda (ODS), ministr financí ale tvrdí, že mu Benda informaci do samotného uzavření smlouvy nepředal. Opozice kvůli tomu požadovala Stanjurovo odstoupení.

Aspirující ministryně Decroix spolu s předsedkyní poslaneckého klubu ANO Alenou Schillerovou v České televizi uvedly, že podle záznamu e-mailové komunikace, který mají k dispozici, byl koncem loňského roku do jednání o daru zapojen i náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN). Starostové se proti tomu ostře ohradili a Decroix s Fialou je na koaliční schůzce museli ubezpečit, že neplánují jeho odvolání.

Na mimořádné sněmovní schůzi k vyslovení nedůvěry vládě, kterou minulý týden svolala opozice, přesto několik vládních poslanců, například Hana Naiclerová a Jan Kuchař (oba STAN), během hlasování symbolicky opustilo sál a aktivně se tak pro důvěru vládě nevyslovili.

K tomu občanští demokraté řeší i přídavné kauzy symbolického či doprovodného charakteru. Krátce po nástupu ministryně Decroix do funkce publikoval Deník N informaci, že neoprávněně užívala formální magisterský titul. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda pak vyzval své spolustraníky, aby s Deníkem N nekomunikovali, protože údajně „chce zničit ODS“. Piráti navíc upozornili na pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury, který podal s poslancem Jiřím Havránkem (ODS), na osvobození příjmů z prodeje bitcoinů.

Fiala ve shodě s dalšími představiteli koalice SPOLU dlouhodobě odmítá, že by ODS či vláda chtěla v souvislosti s bitcoinovým darem jakkoliv pomáhat kriminálnímu prostředí za protiplnění. Naopak upozorňuje na obdobně problematické kauzy opozičního předáka Andreje Babiše (ANO).

„Musím v této souvislosti zmínit Andreje Babiše, který nyní vykřikuje lži o mně a mé vládě a vůbec mu nevadí, že je sám obžalován a souzen v kauze zneužití dotací a zároveň vyšetřován ve Francii kvůli finančním deliktům. Přece řekl, že nikdy neodstoupí, na rozdíl od Pavla Blažka, který příkladně odstoupil,“ uvedl Fiala počátkem června na tiskové konferenci ke svolání Bezpečnostní rady státu.

Klíčové bude, co nastane po volbách

Redakcí oslovení odborníci spojují průběh kauzy, její veřejnou rezonanci a často neobratnou komunikaci s poklesem preferencí koalice SPOLU.

„Základní otázkou je, zda v momentě, kdy už se stalo, takovou kauzu vůbec lze dobře komunikovat. Je to kauza takřka absurdních parametrů, se spoustou základních nejasností, která navíc ukazuje na selhání kontrolních mechanismů uvnitř vlády. Ambicí tak nemohlo být kauzu zahladit, ale leda minimalizovat velké škody,“ komentuje politické okolnosti pro Deník Referendum politoložka Vladimíra Dvořáková z Českého vysokého učení technického.

Podle politického analytika Lukáše Jelínka je pro občanské demokraty klíčové, aby se do voleb neobjevily žádné další podstatné okolnosti: „Tomu, aby nevyšly najevo jakékoli další skandální informace o Blažkově kšeftu, podřizuje ODS kroky svých politiků, včetně neochoty bavit se s některými médii. Zároveň se koalice Spolu snaží svoje problémy překrýt omíláním kauz Andreje Babiše a ANO,“ podotýká Jelínek.

Navzdory jistému poklesu preferencí však považuje postavení ODS za zatím relativně stabilní. „Patrně už je společnost tak polarizovaná, že s táborem vládních ani opozičních příznivců už nic nehne. Jedno už se ale Spolu podle mě po bitcoinové kauze nepovede: získat zpátky poztrácených čtyři sta tisíc voličů z předchozích měsíců a let,“ uzavírá Jelínek.

Zároveň experti předpokládají, že navzdory bitcoinové kauze a klesajícím preferencím se ve vedení ODS až do říjnových voleb pravděpodobně nic zásadního nezmění.

„Je myslím zjevné, že pod vedením Petra Fiala je ODS směrem k veřejnosti poměrně koherentní, širší vedení je zpravidla loajální a současně názorově poměrně blízké předsedovi; asi nejvýraznější výjimkou je dlouhodobě europoslanec Alexandr Vondra,“ říká pro Deník Referendum politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze.

„Nicméně ani od zjevných vnitřních oponentů, jako je jihočeský hejtman Martin Kuba, případně skupina deklarující se jako ,pravá ODS‘ a podobně, není patrná nějaká vnitrostranická opozice týkající se bitcoinové kauzy,“ dodává Cabada.

„Vedení ODS v čele s Fialou je kauzou i odchodem silné Blažkovy postavy samozřejmě oslabené, ale nějaké podstatnější změny ve vedení by byly podmíněné leda nějakými převratnými novinkami. Vyšetřování třeba něco nového přinese, ale závěry z něj určitě nebudou před volbami,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle ní bude klíčové, co se stane po volbách. „Protože šance SPOLU na vítězství je minimální, pokud americký prezident Donald Trump neprovede něco zásadního a mezinárodní situace se nějak mimořádně nezmění. Takže se výměna vedení ODS velmi pravděpodobně bude řešit, ale nyní před volbami by to nebylo strategické,“ dodává Dvořáková.