Počínání náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava působí podle vedoucího právníka Transparency International Jana Dupáka jako „učebnicová klientelistická síť“. Kromě práce náměstka ministra totiž Stanislav zvládá řídit i domov seniorů Tmavý Důl, a ačkoli se ředitelského platu vzdal, hledat za jeho činem altruismus by byla chyba.

Stanislav totiž i nadále rozděluje veřejné zakázky, které nezřídka kdy končí u sponzorů ODS, jako tomu bylo třeba v případě zakázky v hodnotě 5,5 milionu korun pro firmu NRG. Jindy zas ředitel náměstek přiřkl svému zástupci v domově seniorů Petru Vaňkovi (ODS) sedm zakázek v celkové hodnotě 1,5 milionu.

Kromě toho Stanislav zaměstnává i svého otce, který skrze své firmy rovněž podpořil stranu Občanských demokratů. Zakázky přitom často „porcuje“ tak, aby se vešly pod hranici dvou set tisíc korun a nebylo tím pádem potřeba na ně vypisovat veřejnou soutěž.

Politického náměstka si na ministerstvo přivádí ministr, proto nese politickou odpovědnost za náměstka Stanislava ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Bohužel Blažek již několikrát ukázal, že je mu politická odpovědnost a zájem o kultivaci politické kultury zcela cizí.

Případ Benýšek

Zákázky Domova sociální péče Tmavý Důl navíc nebyly v posledních dvou týdnech jedinou kauzou, o které bylo v souvislosti s náměstkem Stanislavem slyšet. Oznámení o možném korupčním jednání podal ředitel odboru insolvencí ministerstva spravedlnosti Jan Benýšek, načež mu 22. listopadu 2023 vláda v rámci údajné systemizace schválila zrušení místa ředitele insolvenčního odboru.

Benýšek vnímá zrušení svého místa jako vyvrcholení snahy vedení ministerstva zbavit ho řízení odboru. Podle Blažka má jít o rozhodnutí učiněné na základě finančních úspor. Jak ale vysvětlit, že místo jednoho Benýškova místa vzniknou dvě nová?

Vyjádření ministerstva ani samotného náměstka Stanislava, který měl toto rozhodnutí na starost, nezní důvěryhodně. Stanislav se obhajoval tím, že jde o pomluvu potvrzenou rozhodnutím soudu. Přitom podle novinářů ze Seznam Zpráv, kteří získali soudní rozhodnutí, vyplývá, že jde o rozsudek jiné kauzy a ani v té nebylo uznáno, že se o pomluvu opravdu jedná.

Blažek zase na sociální síť X napsal: „Účelem zákona o ochraně oznamovatelů je mimo jiné zajištění jejich anonymity,” s tím, že Seznam Zprávy zveřejněním Benýškova jména narušily právě právem chráněné zájmy nejen oznamovatele. Příspěvek už dnes nicméně nenalezneme, protože jej Blažek smazal. A není se mu co divit — vystihnout podstatu zákona se mu opravdu nepovedlo.

Smyslem zákona je podle důvodové zprávy jím řízeného ministerstva „poskytnout oznamovateli záruku, že pokud stanoveným způsobem oznámí skutečnosti nasvědčující tomu, že se někdo dopustil protiprávního jednání, nebude nijak sankcionován”. jinými slovy, nebudou proti němu podniknuta žádná odvetná opatření.

Úřad prošetřuje sám sebe

Zákon o ochraně oznamovatelů má ovšem výraznou slabinu, na kterou jsme vládu jako Milion chvilek minulý týden upozornili. Protikorupční oznámení řeší ministerstvo spravedlnosti, a to i v případě, kdy k oznámení dojde na tomto úřadu.

Nyní tak dochází k absurdní situaci, kdy bude ministerstvo prošetřovat sebe samé. V takovém případě a s tak nízkou důvěrou, kterou ministr Blažek u veřejnosti má, opravdu nestačí ujištění ministrů, že Benýškův případ dostane na starosti jiný náměstek než Stanislav.

Zda-li se opravdu zrušením Benýškova místa naplnila skutková podstata porušení zmíněného zákona rozhodne patrně soud. Naznačuje to vyjádření Benýškova právníka Kristiána Léka, který uvedl, že pokud jeho klient od ledna opravdu o místo a agendu přijde, bude se právně bránit.

Vládě podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění agentury STEM důvěřuje pouhých jednadvacet procent občanů. K četným kontroverzím a kauzám Pavla Blažka, které značně podkopaly jeho důvěryhodnost, přibyly nyní ještě problémy jeho politického náměstka Stanislava. Premiér i další předsedové vládních stran mlčí.

Setrváním Blažka v úřadu hazarduje vláda s důvěrou i zbytku občanů. Nasnadě je tedy otázka: Kdy vláda pochopí, že setrvání Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti je neudržitelné?