Když po dešti vyplavalo na povrch, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek mimo protokol vysedává pět hodin s Martinem Nejedlým, o kterého se zajímá policie i BIS, byla to už opravdu poslední kapka.

První otevřený dopis vyjadřující obavy z Pavla Blažka jako ministra spravedlnosti jsme s Milionem chvilek Petru Fialovi poslali ještě před jmenováním vlády v roce 2021. Další dopisy premiérovi i samotnému ministrovi následovaly, když se ukázalo, že naše obavy byly opodstatněné.

Uspořádali jsme happening „Červená čára“ před ministerstvem spravedlnosti, abychom vyjádřili, že Blažek ve střetu zájmů překračuje čáru demokratického hřiště a právního státu. Vytvořili jsme nástroj, aby lidé sami mohli jednoduše psát předsedům koaličních klubů a vyjadřovat svůj názor na ministra spravedlnosti ve střetu zájmů. A sešli jsme se s premiérem Fialou.

Poslední kapka Pavla Blažka

Premiér Fiala ale svého stranického kolegu ve funkci stále držel a důvěra ve vládu se i v důsledku tohoto přístupu propadala. A nutno dodat, propadá dál. Ani teď, když reportéři ze Seznam Zpráv přinesli informaci o schůzce s Nejedlým, premiér nezakročil. I když jen pár dní poté prohlásil, že největší bezpečnostní hrozba pro Českou republiku je ruská imperiální politika. Proč tedy neodvolá ministra své vlády, který mimo protokol strávil několik hodin v restauraci s proruským Nejedlým? Absurdní drama? Ne. Realita české politiky.

Nejedlý pro většinu lidí ztělesňuje proputinovskou orientaci bývalého prezidenta Miloše Zemana. Je to právě Nejedlý, který díky svému desetiletému působení v Rusku má úzké vazby na putinovský režim a s ním spřízněné oligarchy.

Proto jsme během dvou dnů zorganizovali happening v Praze na Klárově. Oslovili jsme koaliční partnery, aby každý odpověděl na otázku, co jejich strany hodlají dělat pro odvolání Pavla Blažka z funkce. Svým setrváním ve vládě totiž nesou svůj díl odpovědnosti. K mikrofonu ale přistoupili jen zástupci Pirátů a STAN. A ani od nich jsme se silného prohlášení nedočkali. Koaliční partneři alibisticky trvají na tom, že odpovědnost je pouze na ODS a premiérovi.

Pozvaní zástupci TOP 09 a KDU-ČSL nepřišli vůbec. Zato ale několik minut před začátkem akce bez předchozí domluvy nebo pokusu nás kontaktovat přišel před malé pódium sám Pavel Blažek. S deštníkem a úsměvem na tváři. Dožadoval se pozornosti kamer a prostoru na pódiu.

Pokud by měl opravdu zájem vystoupit, spojil by se s námi v předstihu a své vystoupení si domluvil, jak by to udělala většina z nás. Pokud by měl opravdu zájem vystoupit, mluvil by primárně s našimi zástupci, místo kamer. Jím zvolený způsob až příliš připomínal aroganci a mocenskou zvůli. Až příliš PR vystoupení pro média spíše než autentickou vůli promluvit k občanům.

V řádu několika málo minut jsme museli situaci vyhodnotit. Rozhodli jsme se, že neohlášený Blažek na pódium, které slouží tomu, aby občanská společnost představila svůj pohled na věc, nepatří. Důsledky našeho rozhodnutí na sebe nenechaly dlouho čekat.

I při pohledu nazpět si ale za svým rozhodnutím stojíme. Humor a to, že pan ministr i s deštníkem na naši akci dorazil, je jedna věc. Ministrem má ale člověk být kvůli jiným kvalitám.

Považují naši kritici za demokratické dát prostor tomu, kdo je zdrojem zklamání, frustrace či nesouhlasu části občanů, a to vždy a opakovaně bez ohledu na závažnost problému? Jen proto, že se arogantně domáhá vystoupení na akci určené ke sdílení nesouhlasu s jeho počínáním?

Každé srovnání pokulhává. Extrémnější příklad však uvádíme záměrně — bylo by demokratické na demonstraci „Česko proti strachu“ dát prostor Jindřichu Rajchlovi nebo Tomiu Okamurovi? Bylo by v rámci korektního přístupu správné dát na demonstraci na podporu Ukrajiny prostor oficiálnímu prokremelskému postoji, například ruskému velvyslanci?

Mnoho chvilek věnovaných střetu zájmů Pavla Blažka

Vraťme se ale k podstatě věci. Chápeme, že na Blažkovo neohlášené vystoupení na happeningu nemusíme mít všichni stejný názor. Ať tak či tak, to ale není to hlavní. Média i veřejnost od podstaty problému utekly k zástupnému momentu.

Kdo ale těží z rozhádaných občanů? V tomto případě právě jen Pavel Blažek. Pavel Blažek se svým střetem zájmů a nepřijatelnými kontakty s člověkem, který představuje bezpečnostní riziko. O jeho skutečných problémech se na víc než týden téměř přestalo mluvit.

A právě k těm je namístě znovu přesměrovat pozornost. Pokud Blažka premiér neodvolá, riskuje tato vláda v čele s premiérem ztrátu svých voličů, a to i těch skalních. Téma vazeb na putinovské Rusko je pro mnoho voličů ODS, ale i ostatních vládních stran, naprosto zásadní. Vzpomeňme si na kontroverzní billboard koalice SPOLU, kde Babiše přirovnávali k Putinovi. Tento obrázek cílil právě na tvrdé voličské jádro SPOLU.

Schůzky ministra této vlády s člověkem s kontakty na putinovské Rusko mohou vyznívat nejen jako výsměch slibům, které koalice dala voličům, ale v době války na Ukrajině mohou představovat také diskreditaci země v očích zahraničních spojenců.

Pavel Blažek je v pozici ministra spravedlnosti obrovský hazard s důvěrou a nadějí občanů, že slibovaná změna k lepšímu nezůstane jen prázdným předvolebním heslem. Pavel Blažek nemá být ministrem spravedlnosti. O tom bychom měli vést společenskou debatu.