Jak hodnotíte jednání vlády v takzvané bitcoinové kauze?

Bezodkladná Blažkova rezignace a přijetí politické odpovědnosti bylo ze strany vlády správným krokem. Pokud by s odstupem otálel a učinil tak až po veřejném tlaku, byl by další vývoj a výchozí pozice SPOLU v kauze mnohem horší. Důležitým gestem bylo i svolání Bezpečnostní rady státu premiérem Petrem Fialou — byť šlo hlavně o marketingový tah.

V komunikaci se Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura bezprostředně od Blažka odstřihli, což také bylo chytré. V nominaci Evy Decroix na post ministryně spravedlnosti cítím snahu o co nejrychlejší zacelení rány, tedy rychlé dosazení náhradnice ze stejné strany, tedy ODS, bez nějakých nutných změn koaliční smlouvy či dohadování o nestranické nominaci, na níž by se musely vládní strany shodnout.

Kauza je samozřejmě pro vládu velkým reputačním problémem, ale v mantinelech toho, co mohli udělat, reagovali z hlediska strategie a veřejného obrazu jak nejlépe mohli.

Vládní komunikace především tvrdí, že jde o selhání jednotlivce, o jehož aktivitě ostatní členové vlády nevěděli nebo neměli možnost mu zabránit. Zároveň tvrdí, že záměr získat peníze pro stát byl dobrý a že Babišovy kauzy jsou mnohem vážnější — a na rozdíl od Blažka z nich nevyvodil žádnou odpovědnost. Neměla si ale vláda více sypat popel na hlavu?

Sázka na kritiku Babiše je vlastně šikovná, protože strategie „antibabiš“ v časech společenské polarizace zkrátka funguje. Na druhou stranu máte pravdu, že snaha premiéra Fialy a jeho spolustraníků, že Blažkův záměr byl dobrý, protože chtěl přinést miliardu do státního rozpočtu, byla chybná. Je to klausovský předpoklad, že není rozdíl mezi čistými a špinavými penězi — a u řady lidí to vyvolalo vzpomínky na ODS devadesátých let.

Pokud jde o otázku ryze individuální odpovědnosti Pavla Blažka, můžeme vycházet leda z informací, které máme k dispozici, a s nimiž pracují i všichni ostatní političtí aktéři. V současnosti totiž ona konstrukce, že Fiala se Stanjurou měli o celé věci jenom mlhavou představu, může fungovat. To se však snadno změní, ukáže-li se, že aktéři z nejsilnější vládní strany lžou. Oni zkrátka využívají v krizové komunikaci šedého prostoru a nejasností v kauze, ale pokud se dozvíme informace, které jejich verzi vyvrací, vznikne pro ně zásadní problém.

Nescházejí rovněž nějaké záruky do budoucna, politické kroky typu iniciace legislativy na zpřehlednění kryptoměnových transakcí?

Je nutné říci, že komunikace vlády vychází z předpokladu, že současná koalice již nebude po říjnových volbách vládnout.

Jistě ale může erudice v tématu kryptoměn a jejich uchopení před podzimními volbami některým stranám pomoci. To platí zejména pro Piráty, jejichž předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek si vzal téma za své, zjevně mu rozumí a jeho mediální výstupy mohou sloužit i jako fundovaná přednáška o tom, jak kryptoměny fungují. Jejich komunikace tak přesahuje rámování zbytku opozice jakožto čistého „příběhu o zlodějině“ bez odborného přesahu.

Měla vláda poslechnout opozici a rezignovat jako celek, přičemž několik málo měsíců do voleb dovládnout v demisi?

Opozice tohle říci musí. To, aby vláda takto těsně před volbami podávala demisi, však nemá smysl a vlastně by ani nemělo nijaký praktický dopad. Dominantní ústavně-právní interpretace vládnutí v demisi v českém kontextu zní, že by kabinet neměl již činit žádná zásadní rozhodnutí a kroky, což ale už vláda dělat stejně nebude. Dokonce bych řekl, že část agendy přenechala příští vládě až předčasně, zejména v oblasti školství.

Ještě se zeptám specificky na hnutí STAN jako druhou nejsilnější vládní stranu a jedinou stranu vlády mimo koalici SPOLU. Nepřišli Starostové svým zdržením se razantních kroků o možnost získat zklamané voliče svých vládních partnerů?

STAN prováhal příležitost odejít z vlády těsně před tím, než odstoupil Pavel Blažek, nebo tím alespoň pohrozit, dát ultimátum, že pokud se nevymění ministr spravedlnosti, tak odejdou. Na to už je teď rozhodně pozdě, pokud se samozřejmě neobjeví jiný zásadní impulz, třeba zmíněná informace o tom, že premiér Fiala měl o podezřelém daru mnohem víc informací, než připustil, a akci de facto kryl. Do té doby je vyhrožování razantními kroky pro STAN kontraproduktivní, protože by působilo jako nekonstruktivní rozmar či zištný kalkul a nezapadalo by do jejich dlouhodobé strategie.

Jak velký vliv bude mít kauza Pavla Blažka v předvolební kampani?

Určitě bude mít výrazný vliv, neboť jde o další příběh dobře využitelný pro současnou opozici — od hnutí ANO, které bude kauzu jistě propojovat s kauzou Dozimetr, až po Piráty, kteří mohou opakovat, že to vlastně celou dobu říkali: že zákulisní hry, s nimiž byl spojován především Pavel Blažek, byly faktorem, který je z vlády vyhnal. Pro opozici jde o důležitý vklad do kampaně.

Samozřejmě ale aféra ovlivní i kampaň vládních stran, především koalice SPOLU, která nabrala v posledních týdnech dynamiku a jejíž preference velmi pozvolně narůstaly. Bylo by ale překvapivé, kdyby tento nárůst dál pokračoval. Pokud SPOLU plánovala založit svou kampaň na tom, že největší bezpečnostní hrozbou pro zemi je Andrej Babiš, který zároveň představuje pronikání vlastních ekonomických zájmů do správy státu, těžko bude pro voliče důvěryhodná ve chvíli, kdy její představitel je jedním z aktérů kauzy, v níž jde o podezřelou miliardovou transakci.

Komu kauza tedy nejvíce pomůže?

Pirátům, kteří dlouhodobě a celkem jasně adresovali své výtky vůči Blažkovi, může přinést nejvíce, ale záleží, jak budou srozumitelní v komunikaci a zvládnou spojit Blažkova selhání s celou vládou. Částečně může kauza pomoci i vládnímu hnutí STAN, ovšem s tím limitem, že před volbami se bude opět tematizovat i kauza Dozimetr, v níž jeho členové figurují.

Na zřetelnější dopady v preferencích si budeme muset ještě pár týdnů počkat. Voliči i politici totiž vyčkávají, co dalšího se objeví.

Limitem pro opozici je, že zvláště pro mnoho starších voličů koalice SPOLU nemusí být kauza ani příliš srozumitelná, a pokud opozice nebude schopna voličům předložit jasné schéma, pak se možný dopad na voličské preference snižuje. Tím nijak nevylučuji, že preference SPOLU strměji dolů, ale to si skutečně budeme muset ještě počkat na další okolnosti.

Bleskový průzkum NMS Market Research ukázal posílení hlavně SPD, která dosáhla ve dnech po zveřejnění kauzy na 16,7 procenta. Čím si to vysvětlujete?

To je vcelku složité na interpretaci. Je důležité zmínit, že průzkum byl zveřejněn s výhradou, že nemuselo dojít ke kalibraci respondentů, jinak řečeno, že mají nadreprezentovány potenciální voliče SPD, což je metodologický problém. Bude tak třeba si počkat, zda i v dalších šetřeních bude trend podpory SPD skutečně vzestupný.

Bez ohledu na možné chybné závěry tohoto průzkumu obecně sledujeme dlouhodobě vzestup podpory SPD, která se dosud pohybovala okolo 13 procent, což je oproti preferencím hluboko pod deseti procenty ještě před několika měsíci velký nárůst.

Není to samozřejmě tak, že SPD sbírá hlasy na úkor SPOLU, na to je společnost a politická scéna příliš polarizovaná. Nespokojení voliči, kteří by jinak volili vládní strany, k volbám zkrátka vůbec nemusejí přijít a sníží tak volební účast, což může fakticky zvyšovat poměr mobilizovaných voličů nejen SPD, ale i ANO.

Budeme u ANO nyní sledovat posun od socioekonomické konfliktní linie k protikorupčním apelům?

Částečně určitě ano, protože taková kauza je pro Babiše živým terčem, v podstatě darem z nebes. ANO volí podobnou strategii jako v kauze Dozimetr: celou věc budou důsledně spojovat s osobou premiéra Fialy, podobně jako Dozimetr, spojovaný s pražskou či zlínskou buňkou STAN, dávali do souvislosti se samotným lídrem hnutí a ministrem vnitra Vítem Rakušanem — a budou žádat jeho rezignaci.

Na druhou stranu, Babiš již jednou ve vládě byl a rád by vládl znovu, což se neobejde bez pozitivních témat. Kauza s bitcoiny může dobře sloužit k demobilizaci voličů SPOLU, ale už hůře k mobilizaci vlastních voličů ANO. A v tomto směru v minulosti Babišovi posloužily zejména různé redistributivní programy typu tříčtvrtinové slevy na jízdném pro seniory a studenty, které chce aktuálně ANO v krajích, kde vládne, znovu zavést.

Jak zhodnotit výkon Pirátů? Nyní mají asi nejvýznamnější příležitost využít opoziční roli v jejich vcelku epizodním období po odchodu z vlády.

Pro Piráty to může být poměrně důležitý moment, protože antikorupční apel mají ve svých základech stejně jako Babišovo ANO. Myslím, že ač se jim zatím daří téma srozumitelně komunikovat, limituje je to, že část lidí jejich kritiku vnímá jen jako účelovou.

Dále je otázkou, zda se pirátská strategie nebude příliš podobat hnutí STAN, které se dnes snaží profilovat jako čitelná liberální značka a může se stát nositelem podobně formulované kritiky, jako Piráti. Navíc se pro mnoho lidí během dramatického odchodu Pirátů z vlády stali Starostové stabilní a konstruktivní silou v kontrastu s Piráty. Pro úspěch Pirátů bude zkrátka určující, jak kauzu uchopí STAN.

Nemůže kauza pomoci neparlamentním stranám? Nevzroste poptávka po alternativě vůči koalic SPOLU a hnutí ANO?

Přísaze, by hypoteticky pomoct mohla, její předseda Robert Šlachta rámuje ODS jako korupčnickou hrozbu už dlouho, ale spíše se tak nestane.

Mimoparlamentním stranám současná situace spíše uškodí, protože o nich při zahlcení mediálního prostoru bitcoinovou kauzou nebude slyšet a ztratí možnost předložit vlastní agendu. Pro samého Pavla Blažka je zkrátka méně slyšet o fenoménu politického influencera „Vidláka“ Daniela Sterzika, o tom, zda Jana Maláčová může zachránit sociální demokracii, nebo o provokacích Filipa Turka.

VOJTĚCH PETRŮ