Politolog Michal: Kauza s bitcoiny může demobilizovat voliče SPOLU a pomoci ANO
Vojtěch PetrůS politologem Alešem Michalem jsme hovořili o tom, jaký politický dopad bude mít kauza s darovanými bitcoiny, které chtěl státu údajně věnovat podnikatel s kriminálním pozadím. Co může následovat po pádu ministra spravedlnosti Pavla Blažka?
Jak hodnotíte jednání vlády v takzvané bitcoinové kauze?
Bezodkladná Blažkova rezignace a přijetí politické odpovědnosti bylo ze strany vlády správným krokem. Pokud by s odstupem otálel a učinil tak až po veřejném tlaku, byl by další vývoj a výchozí pozice SPOLU v kauze mnohem horší. Důležitým gestem bylo i svolání Bezpečnostní rady státu premiérem Petrem Fialou — byť šlo hlavně o marketingový tah.
V komunikaci se Fiala i ministr financí Zbyněk Stanjura bezprostředně od Blažka odstřihli, což také bylo chytré. V nominaci Evy Decroix na post ministryně spravedlnosti cítím snahu o co nejrychlejší zacelení rány, tedy rychlé dosazení náhradnice ze stejné strany, tedy ODS, bez nějakých nutných změn koaliční smlouvy či dohadování o nestranické nominaci, na níž by se musely vládní strany shodnout.
Kauza je samozřejmě pro vládu velkým reputačním problémem, ale v mantinelech toho, co mohli udělat, reagovali z hlediska strategie a veřejného obrazu jak nejlépe mohli.
Vládní komunikace především tvrdí, že jde o selhání jednotlivce, o jehož aktivitě ostatní členové vlády nevěděli nebo neměli možnost mu zabránit. Zároveň tvrdí, že záměr získat peníze pro stát byl dobrý a že Babišovy kauzy jsou mnohem vážnější — a na rozdíl od Blažka z nich nevyvodil žádnou odpovědnost. Neměla si ale vláda více sypat popel na hlavu?
Sázka na kritiku Babiše je vlastně šikovná, protože strategie „antibabiš“ v časech společenské polarizace zkrátka funguje. Na druhou stranu máte pravdu, že snaha premiéra Fialy a jeho spolustraníků, že Blažkův záměr byl dobrý, protože chtěl přinést miliardu do státního rozpočtu, byla chybná. Je to klausovský předpoklad, že není rozdíl mezi čistými a špinavými penězi — a u řady lidí to vyvolalo vzpomínky na ODS devadesátých let.
Pokud jde o otázku ryze individuální odpovědnosti Pavla Blažka, můžeme vycházet leda z informací, které máme k dispozici, a s nimiž pracují i všichni ostatní političtí aktéři. V současnosti totiž ona konstrukce, že Fiala se Stanjurou měli o celé věci jenom mlhavou představu, může fungovat. To se však snadno změní, ukáže-li se, že aktéři z nejsilnější vládní strany lžou. Oni zkrátka využívají v krizové komunikaci šedého prostoru a nejasností v kauze, ale pokud se dozvíme informace, které jejich verzi vyvrací, vznikne pro ně zásadní problém.
Nescházejí rovněž nějaké záruky do budoucna, politické kroky typu iniciace legislativy na zpřehlednění kryptoměnových transakcí?
Je nutné říci, že komunikace vlády vychází z předpokladu, že současná koalice již nebude po říjnových volbách vládnout.
Jistě ale může erudice v tématu kryptoměn a jejich uchopení před podzimními volbami některým stranám pomoci. To platí zejména pro Piráty, jejichž předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek si vzal téma za své, zjevně mu rozumí a jeho mediální výstupy mohou sloužit i jako fundovaná přednáška o tom, jak kryptoměny fungují. Jejich komunikace tak přesahuje rámování zbytku opozice jakožto čistého „příběhu o zlodějině“ bez odborného přesahu.