BIS popsala korupční sítě. Zda se něco změní, záleží na nás všech
Jakub MichálekKorupce v našem státě nemá charakter dílčích kauz. Jde o složitý, dlouhodobě budovaný systém, v němž si oligarchové platí úředníky i média, ovlivňují toky dotací i legislativu. Fialova vláda jim vycházela vstříc stejně jako ta Babišova.
„Představitelé některých energetických společností v Česku využívají nadstandardní kontakty a vazby na zástupce státu a díky tomu získávají interní informace ze státních organizací. … V některých případech svůj postup skrytě koordinují s dalšími firmami v daném sektoru,“ stojí ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2024.
To není „běžný“ lobbing. To je korupční síť, která — slovy BIS — představuje „zjevný střet zájmů“ a prostupuje napříč státem. Nejde o izolované případy, ale dlouhodobý vzorec, systém. A doplácíme na to nakonec všichni. V podobě drahých cen, kartelů v potravinářství, monopolů, nedostupného bydlení a drahé elektřiny.
Příklady dobře známe. Energetičtí oligarchové mají nadstandardní kontakty na politiky, koordinují se mezi sebou a tahají z lidí miliardy. Od Zbyňka Stanjury dostali výrobci elektřiny stamiliardové dotace. Energetický regulační úřad to nekontroluje. Pekárny Penam z Agrofertu díky drahému chlebu zvýšily o 30 procent zisk, na víc než půl miliardy ročně.
BIS takových případů zmapovala mnoho, z těch veřejných jde například o politika TOP09 Tomáše Tesaře, který hájil zájmy uhlobarona Tykače tak okatě, že to bylo moc i na předsedkyni strany Markétu Pekarovou Adamovou. Předtím ale stihl zmařit závazek ve prospěch státu v hodnotě několika miliard korun a připravil občany Mostu o nové jezero k rekreaci.
Korupce má jména. A BIS je ve veřejné zprávě naznačuje
Ve zprávě BIS najdeme větu, která by měla zaznít ve všech hlavních zprávách: „Energetické společnosti se v některých případech snažily na základě utajené vzájemné koordinace prosadit své zájmy prostřednictvím nadstandardních kontaktů na zástupce státu a zdánlivě nezávislých osob.“
Analýza●Khazalová, Kotecký
Stanjura a EPH: jedno rozhodnutí, jedna firma, a stát přišel o desítky miliard
Jako člen komise pro BIS musím chránit tajné informace. Je to paradoxní, když znáte přesně ty případy lidí, kteří ve státě kradou, ale nesmíte o tom mluvit. Jak vyplývá ze zveřejněného případu Tomáše Tesaře, funguje tu léta systém, kdy státní představitelé vědí, kde korupce bují, a občas i něco udělají. Ale většinou to je pozdě a soud s tím nic nezmůže, protože důkazy tajných služeb nelze použít.