Myšlenka na využití tepla z Dukovan pochází už ze 70. let z dob výstavby zdejšího jaderného zdroje. V současné podobě projekt počítá s vybudováním hlavního napaječe z Dukovan do předávací stanice v Bosonohách o délce přibližně dvaačtyřicet kilometrů. Odtud by mělo teplo rozvody pokračovat do dalších městských částí.

Celková délka nově položeného vedení má být přes šedesát kilometrů. Potrubí má být uloženo v bezkanálovém předizolovaném provedení do zemní rýhy. Maximální přenášený tepelný výkon má být 200 MW. Tepelné ztráty by neměly přesáhnout tři procenta; pokles teploty na trase Dukovany-Bosonohy by měl být přibližně 1 °C.

Nejedná se o teplo odpadní. Jeho výrobu by měla zajišťovat pára odebíraná z turbíny pohánějících elektrický generátor. Výroba tepla by tedy současně znamenala snížení produkce elektřiny v Dukovanech v poměru přibližně 7:1.

Horkovod by v budoucnu měl ročně dodávat přibližně dva tisíce terajoulů tepla. Teplárny dnes dodávají zákazníkům přibližně tři a půl tisíce terajoulů, po napojení městských částí Bosonohy a Bohunice by se tento objem měl dále zvýšit. Teplo z Dukovan by tak ve výsledku mělo pokrýt asi polovinu těchto dodávek.

Původní projekt přitom počítal s dodávkou více než deseti tisíc terajoulů, parametry horkovodu tedy byly oproti minulosti značně poníženy. Co zůstává, jsou fixní náklady spojené s jeho realizací. Ty jsou v současnosti odhadovány na 19,4 miliardy korun. Výsledná cena ale může být i vyšší.

Mezi důvody patří členitost terénu (součástí má být mimo jiné i více než kilometr dlouhý tunel vedoucí přes přírodní park Bobrava), skutečnost že horkovod má být veden přes více než dva a půl tisíce parcel nebo obecně rostoucí náklady ve stavebnictví, zvláště při realizaci podobně náročných infrastrukturních staveb.

Ze stejných důvodů není jisté ani zprovoznění horkovodu v topné sezóně 2030/31. Podle slov primátorky města Markéty Vaňkové (ODS) má být přesto cena tepla z horkovodu téměř jistě „nižší než jakákoli jiná cena z jiných zdrojů“.

Možné alternativy

Horkovod je tedy jen oprášený projekt starý desítky let. Díky technickému pokroku jsou však dnes k dispozici i jiné možnosti než ty, které byly dostupné v 70. letech. Jednou z nich je využití odpadního tepla, které vzniká jako vedlejší produkt průmyslových, chladírenských nebo například výpočetních procesů.

Už před několika lety se objevil plán na zužitkování odpadního tepla z místní čistírny odpadních vod (ČOV) pomocí tepelného čerpadla. Podle tehdy uváděných údajů mělo být tímto způsobem pokryto cca dvacet procent spotřeby tepla ve městě, tedy sedm až osm set terajoulů.

Podobný způsob výroby tepla je využíván například v Oslu, Helsinkách, Curychu nebo Stockholmu. A připravuje se také v Praze nebo ve Vídni. Budeme-li předpokládat instalovaný výkon tepelného čerpadla šedesát megawattů a měrné náklady třicet tisíc korun na kilowatt, vyšla by jeho realizace na přibližně 1,8 mld. Kč, tedy na méně než desetinu nákladů na plánovaný horkovod.

K napojení na stávající rozvody centrálního tepla by bylo zapotřebí vybudovat potrubí o délce několika kilometrů. Výhodou by byla možnost dodávek nejen tepla, ale i chladu do přilehlých obchodních center Olympia a Avion.

Topný faktor by se v případě tohoto zdroje pohyboval kolem hodnoty tři, na výrobu 3 kWh tepla by tedy bylo zapotřebí dodat 1 kWh elektřiny. Brněnská ČOV se nachází za městem uprostřed polí. Na těch by šlo realizovat fotovoltaickou, případně agrivoltaickou elektrárnu, která by mohla zajišťovat velkou část vlastní spotřeby čerpadla. Už dnes se ostatně přibližně pět kilometrů severovýchodně od čistírny fotovoltaická elektrárna s výkonem přes dvacet megawatt nachází.

Při umístění solárních panelů do bezprostředního okolí čistírny odpadních vod by je bylo možné propojit s jejím areálem přímým vedením, čímž by odpadly distribuční poplatky. Tepelné čerpadlo by tak mohlo poskytovat dodávky levného tepla po velkou část roku. Flexibilitu výroby by bylo možné zajistit ukládáním přebytků z fotovoltaiky formou ohřevu vody v tepelném zásobníku pro pozdější využití v synergii s provozem tepelného čerpadla.