Vláda schválila nový klimaticko-energetický plán

Matěj Moravanský

Více solárních elektráren, málo větrných, masivní investice do jádra. Vláda představila plán budoucnosti české energetiky.

Vládní plán počítá se stamiliardovými investicemi do výstavby nového jaderného zdroje v Dukovanech, stavbou horkovodů z Dukovan a Temelína i stavbou doposud experimentálních malých modulárních reaktorů. Foto FB Infocentrum JE Dukovany

Minulý týden vláda schválila návrh aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu. Jde o jeden ze zásadních koncepčních dokumentů, který předurčí podobu české energetiky a hospodářství na několik budoucích dekád.

Proti doporučení odborníků ale plán zbytečně omezuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie, které jsou nyní nejlevnějšími zdroji na trhu. Místo toho plán spoléhá na energii z jádra, jejíž časové a finanční náklady podceňuje. Nyní bude dokument podstoupen Evropské komisi. Jeho finální podobu můžeme očekávat v létě příštího roku.

Energetika bezemisní, ale jaderná

„Klimaticko-energetický plán přináší vizi, která nám umožní naplnit cíl dekarbonizace české ekonomiky,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík po zasedání vlády. Česká ekonomika je přitom jedna z emisně nejnáročnějších v Evropské unii a její dekarbonizace nepatří k jednoduchým úkolům. Podle vládního plánu lze tohoto cíle dosáhnout díky investicím do elektrifikace energetické sítě, modernizaci průmyslu i dopravy a dalším úsporám energií.

„Přestaneme exportovat hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Místo toho by měla Česká republika část své energie dovážet. Nárůst spotřeby elektřiny lze totiž podle ministerstva očekávat s rozvojem elektromobility, ale také s elektrifikací průmyslu či sektoru vytápění.

Vládní představitelé na veřejnosti prezentují jako dva hlavní pilíře plánu rozvoj obnovitelných zdrojů a masivní výstavbu jaderných elektráren. Zatímco plán konstatuje vzestup solárních zdrojů a počítá až s desetinásobným navýšením jejich instalovaného výkonu do roku 2030, tedy na úroveň 10 GW, u energie z větru vnímá významné překážky především v oblasti povolovacích procesů a ve vztahu veřejnosti k projektům větrných elektráren.

×