Extrémní klima 2023: Už brzy budeme litovat, že jsme emise nesnižovali rychleji

Matěj Moravanský

Uplynulý rok byl dosud nejextrémnějším rokem klimatické krize. Informace i technologie pro řešení máme. Chybí však politická vůle. Zachování obyvatelnosti planety vyžaduje naléhavou akci.

Dostali jsme se do situace odplaty, kdy chce Země splatit účty a cenu si vybírá v podobě extrémů, které se vymykají normálu. Foto Angelos Tzortzinis, AFP

První den roku 2023 byl mimořádně teplý. Měřicí stanice Českého hydrometeorologického úřadu hlásily hodnoty kolem 18 stupňů Celsia, přičemž v Jeseníkách stoupla teplota až na 19,6 stupně. Jednalo se o vůbec nejteplejší lednový den v dějinách měření. Nadprůměrně vysoké teploty panovaly takřka po celý zbytek ledna.

Jak příznačný začátek roku 2023 — zřejmě nejteplejšího roku v dějinách lidské civilizace. Podle všeho přitom jednoho z těch chladnějších, které dnešní generace zažijí.

Rok 2023 byl rokem klimatických extrémů, ničivých projevů počasí, postupujícího klimatického rozvratu, stále se zvyšujícího množství vypuštěných emisí skleníkových plynů, ale i nesporně rokem mnoha úspěchů v boji proti příčinám klimatické krize. Přinášíme přehled toho nejpodstatnějšího, co se za rok 2023 v oblasti klimatu stalo.

Rok klimatických extrémů

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, tedy od roku 1850. Uvedla to evropská agentura Copernicus na základě zveřejněných dat. Průměrná teplota vzduchu byla o 1,48 stupně Celsia teplejší než mezi lety 1850—1900. Svět si prošel sedmi rekordně teplými měsíci v řadě, přičemž léto a podzim byly na severní polokouli vůbec nejteplejší v dějinách.

Podle Světové meteorologické organizace lze rok 2023 shrnout pěti charakteristikami:

  1. Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření.
  2. Emise skleníkových plynů nadále rostou.
  3. Zaznamenali jsme rekordní teploty povrchu světových moří a vzestup mořské hladiny.
  4. Rekordně se snížila úroveň antarktického mořského ledu.
  5. Extrémní projevy počasí přinášejí smrt a zkázu.

Již od prvních týdnů uplynulého roku hlásila řada klimatologů znepokojivá čísla mnoha klimatických ukazatelů. Jedním z dosud těžko vysvětlitelných je rekordně vysoká teplota mořské hladiny. „Nevíme, proč je nárůst teploty oceánů tak dramatický, a nevíme, jaké to bude mít důsledky do budoucna,“ říká profesor Johan Rockström z Institutu výzkumu dopadů klimatické změny v německé Postupimi. „Sledujeme první známky kvalitativní změny klimatu, nebo se jedná jen o podivuhodnou odchylku?“ ptá se Rockström.

Oceány pohlcují jak většinu energie dopadající na Zemi ze Slunce, tak energie, která se v atmosféře hromadí navíc vlivem lidmi vypouštěných skleníkových plynů. Za nezvykle vysokou teplotu světových oceánů může zčásti i periodicky se opakující klimatický jev El Niño, který ohřívá vodu v centrální a západní části Tichého oceánu.

Derna po katastrofální povodni vypadala, jako by tudy prošla válečná fronta. Foto Karim Sahib, AFP

Extrémní projevy počasí

Alarmující skutečnosti však nezůstaly jen v říši statistik. Narůstající teploty se projevily v řadě extrémních jevů počasí od divokých lesních požárů přes vlny veder až po záplavy.

Jen v Kanadě pohltily požáry území o velikosti 18 milionů hektarů. Takovou rozlohu mají přibližně všechna zalesněná území v České republice, Rakousku a Německu dohromady. Emise skleníkových plynů z těchto požárů tak byly pětkrát vyšší, než je průměr za posledních dvacet let.

Velké požáry pak vědci zaznamenali i na Sibiři nebo v Řecku. Letošní rozsáhlý požár na ostrově Rhodos byl jen jedním z příkladů toho, co obnáší dlouhotrvající vlny veder, během kterých teplota přesahuje úroveň 40 stupňů Celsia.

Jen o několik týdnů později přišly zprávy z libyjského města Derna a dalších částí Libye o katastrofálních záplavách, které zabily tisíce lidí a část z nich je stále pohřešována. Bouře Daniel, která do oblasti přinesla rekordní srážky, byla nejničivější letošní cyklonou ve Středomoří.

Pod náporem rekordně vysokých srážek se protrhly více než padesát let staré vodní nádrže nad pobřežním městem a následná přívalová vlna strhla stovky obydlí v přilehlé oblasti. Podle vědeckého kolektivu World Weather Attribution „je pravděpodobné, že pozorovaný nárůst extrémně silných srážek je trendem způsobeným změnou klimatu“.

Vlny veder ohrožují zdraví lidí, přičemž vysoké teploty zabily tisíce lidí po celém světě. Ohroženy jsou i dodavatelsko-odběratelské řetězce. Extrémy počasí například prokazatelně přispěly k růstu inflace, zdražily potraviny nebo zapříčinily jejich nedostatek.

„Možná jsme svědky opožděné reakce Země na dvě stě padesát let stupňující se lidský nápor na planetární systémy,“ tvrdí Johan Rockström. „Dostali jsme se do situace odplaty, kdy chce Země splatit účty a cenu si vybírá v podobě extrémů, které se vymykají normálu,“ dodává jeden z nejrespektovanějších klimatologů současnosti.

Překročili jsme hranice bezpečné pro náš život

×