V posledních dvou týdnech stoupla voda v Rýně, Dunaji a mnoha dalších řekách na jihu Německa vysoko nad normál. Masivní lijáky a následné záplavy zasáhly především spolkové země Bádensko-Württembersko a Bavorsko. Záchranné složky hlásí několik obětí na životech, zablokovanou dopravu a škody za miliony eur. V bavorském Pasově vyhlásili stav katastrofy, stejně jako v Řezně, ležícím o několik kilometrů proti proudu Dunaje. Několik tisíc lidí bylo evakuováno ze svých domovů. Obraz katastrofy ukazuje nejen sílu vysoké vody, ale i limity našich možností přizpůsobit se nestabilnímu a extrémnímu počasí v době klimatické krize.

Tragické dopady měly povodně i přesto, že bavorská vláda v posledních letech masivně budovala ochranu proti vysoké vodě: „Od roku 2001 byly do protipovodňové ochrany v celém Bavorsku investovány přibližně 4 miliardy eur,“ uvedl bavorský ministr životního prostředí Thorsten Glauber. To je v přepočtu suma rovnající se výši všech plánovaných investic českého ministerstva dopravy na rok 2024. Povodně však byly příliš silné a na mnoha místech ochrana proti vodě chyběla.

Záplavy podobného rozsahu přitom nejsou v Německu v posledních letech ojedinělé. Podle německé pobočky organizace Greenpeace zasáhlo Německo od roku 2002 šest stoletých povodní, a to v letech 2002, 2005, 2013, 2021, o Vánocích 2023 a nyní v červnu 2024.

Tento trend odpovídá předpovědím Mezivládního panelu pro změnu klimatu, který pro oblast střední Evropy, zejména pak kolem Alp, očekává růst srážek a četnosti bleskových záplav, pokud bude průměrná globální teplota nadále růst. Na souvislost záplav v Německu s klimatickou změnou upozorňuje i zpráva klimatologů Davida Farandy, Eriky Coppolaové a Freda Kucharskiho z portálu ClimaMeter. Podle nich byly povodně umocněny „člověkem způsobenou změnou klimatu“. Zároveň ale podle autorů zprávy nešlo o unikátní událost, jež by bez klimatické krize byla vyloučená. Záplavy v regionech pod Alpami vznikají často, nyní jsou ale čím dál silnější.

Nestačí pouze se přizpůsobovat klimatické změně

Mezivládní panel pro změnu klimatu tvrdí, že čím větší bude nárůst teploty v důsledku skleníkového efektu způsobeného emisemi ze spalování fosilních plynů, tím dražší bude adaptace lidstva na změněné podmínky pro život.

Události na jihu Německa zároveň znamenají drtivou ránu představě, že změně klimatu se umíme přizpůsobit a je to nanejvýš otázka peněz, kolik nás adaptační opatření budou stát.

Základní mechanismus života v podmínkách klimatické krize naprosto nechápe — anebo vědomě zastírá — velká část politického spektra v České republice. Program politického hnutí ANO do evropských voleb tučným písmem hlásal, že „receptem musí být adaptace, tedy přizpůsobení se změnám klimatu“. To je ale naprosto scestná představa, která vystavuje obyvatele České republiky nebezpečným dopadům extrémního počasí umocněného změnou klimatu. Kdo mluví o pokračování intenzivního spalování fosilních paliv například v českých uhelných elektrárnách, ve své podstatě obhajuje politiku klimatických katastrof.

Podle klimatických vědců a autorů zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu, mezi nimiž provedl svůj průzkum britský deník Guardian, klimatická opatření nepřicházejí včas, a svět tak spěje k oteplení nad úroveň 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře. Taková změna znamená destabilizaci klimatu, častější extrémní jevy počasí jako vlny veder nebo právě povodně.