Někdejší spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates publikoval nový esej. Text s názvem Tři nepříjemné pravdy o klimatu je v mnoha ohledech problematický — plný argumentačních faulů, selektivního výběru informací i čistě ideologických tvrzení, která jsou prezentována jako objektivní fakta. Konzervativní politici i média pak text zcela dezinterpretovali prostřednictvím titulků jako „Mýlil jsem se, řekl Gates“.

Gates ovšem v textu ani jednou nezmiňuje, že by se v minulosti ohledně změny klimatu mýlil. Naopak, jeho slova jsou poměrně logickým vyústěním jeho celoživotní víry v technologie a pokrok. Klima je podle něj stále jedním z klíčových témat, které je potřeba řešit. Změna spočívá pouze v tom, kam máme podle Gatese přesměrovat naši pozornost a „omezené finance“, abychom zlepšili život co nejvíce lidem — především obyvatelům chudých států globálního Jihu.

Vyvracení falešných argumentů a iluze „omezených zdrojů“

Hned na začátku textu Gates uvádí katastrofický pohled, podle něhož vlivem klimatických změn zanikne lidská civilizace. Takový vývoj následně zpochybňuje a uklidňuje nás, že lidstvo má naopak před sebou zářnou budoucnost. Jenže nikdo v rámci vědecké komunity takový katastrofický názor nezastává. Jak zmiňuje například Katharine Hayhoeová, hlavní vědecká pracovnice organizace Nature Conservancy, jde o nepochopení či účelové zkreslení vědeckých poznatků sloužící pouze k prokázání vlastní pravdy.

Podle Gatese se však kvůli svému katastrofickému pohledu se vědecká komunita údajně příliš soustředí na krátkodobé emisní cíle, což odvádí zdroje od těch nejvíce efektivních opatření zlepšujících životy lidí v oteplujícím se světě. Gates vytváří falešnou dichotomii, ve které se klima přetahuje o omezené zdroje s rozvojovou pomocí. Jedno nebo druhé, na obojí nemáme prý dostatek financí…

Jde o absurdní prohlášení jednoho z nejbohatších lidí na planetě ve chvíli, kdy se rozdíly mezi bohatými a chudými stále prohlubují a deset procent nejbohatších produkuje více než polovinu globálních emisí. Máme se prý rozhodnout mezi zabráněním klimatickému rozvratu a vymýcením hladu a nemocí. Nemluvě o tom, že Gates zcela opomíjí pozitivní zpětné vazby: každé další oteplení pouze zhorší životní podmínky těch samých lidí, kterým chce Gates tak vehementně pomáhat.

Motiv „omezených zdrojů“ se v textu objevuje opakovaně. Jde o ukázkový příklad vytváření nedostatku, jenž není absolutním nedostatkem zdrojů, nýbrž výsledkem nerovnosti a špatné distribuce. Příznačně Gates nevolá po navýšení těchto zdrojů, nezmiňuje významné pozastavení americké rozvojové pomoci pod Trumpovou administrativou ani neplnění klimatických závazků rozvinutých států, které se zavázaly finančně přispívat rozvojovým zemím.

Gatesovi chybí Úvod do klimatologie

Dalším problematickým bodem Gatesovy argumentace je významné podceňování toho, jaké dopady na životy lidí by mělo oteplení o dva až tři stupně Celsia, projektované vědci při současných opatřeních. Panuje vědecký konsenzus, že po překročení určitých „bodů zlomu“ zpětné vazby zemského systému oteplování ještě více urychlí.

Při globálním oteplení o dva až tři stupně Celsia budou extrémní projevy počasí mnohem častější a intenzivnější, šíření infekčních nemocí se urychlí a riziko konfliktů vyvolaných nedostatkem vody, potravin a dalších zdrojů výrazně poroste. Neexistují žádné věrohodné důkazy, že bychom při takovém oteplení mohli zajistit alespoň minimální podmínky pro život všech lidí na planetě.

Gates ospravedlňuje nárůst teplot zvýšenou globální poptávkou po energii, která se má více než zdvojnásobit do roku 2050. Podle Gatese je to z hlediska zlepšování životních podmínek pozitivní zpráva, protože spotřeba energie úzce souvisí s hospodářským růstem, který zase přináší klíčovou prosperitu.

Gates už ale nedodává, že tohle platí pouze do určitého bodu, který vysokopříjmové země již dávno překonaly. Studie dlouhodobě dokládají, že po dosažení určité hranice růst HDP již nezlepšuje sociální podmínky obyvatelstva, ba dokonce dochází k poklesu blahobytu a štěstí průměrných lidí kvůli nárůstu nerovnosti ve společnosti.

Dlouhodobé přesažení oteplení o 1,5 stupně Celsia bude mít katastrofální následky. Přestože pravděpodobně nezanikne lidská civilizace, globální klima bylo o více než dva stupně Celsia oproti předindustriální době teplejší naposledy před více než třemi miliony let — tedy asi desetkrát dříve, než se vůbec objevil Homo sapiens. Naší největší nadějí stále je držet se cíle 1,5 stupně Celsia — i když k jeho dočasnému překročení zřejmě dojde, protože to současný vývoj emisí prakticky předznamenává.

Ideologie technooptimismu

Nikoho asi nepřekvapí, že vztah někdejšího zakladatele Microsoftu k technologiím a inovacím je velmi pozitivní. Dokonce bychom ho mohli pochválit za to, že svou pozornost směřuje do výzkumu a inovací pro řešení globálních krizí, včetně klimatické změny. Problém je, že Gates předkládá technologická řešení, která jsou ve fázi vývoje nebo existují v zcela marginálním měřítku, jako něco, na co se v budoucnosti budeme moct spolehnout. Zcela očividným příkladem je část jeho textu, kde hovoří o tom, jak snížíme emise v pěti nejzásadnějších odvětvích.

Bezemisní ocel i cement, vodík, technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého, bezemisní hnojiva nebo speciální krmivo, které zabraňuje produkci metanu u skotu? Zdá se, že Gates podpoří jakoukoli technologii raději, než by jen pomyslel na sebemenší změnu socioekonomického systému a našeho životního způsobu směrem k udržitelnosti.

Spoléhání se na technologie zachytávání a ukládání oxidu uhličitého mu snad ani nelze mít za zlé. Přeci jen jsou na nich postaveny dnes už v podstatě všechny modely samotných hodnotících zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu. To ale neznamená, že by nás to snad mělo uklidnit.

Všechny technologie odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry se nacházejí v rané fázi zavádění, a jejich budoucí role v globální ekonomice je velmi nejistá. Vědci varují před plošným používáním těchto technologií v klimatických modelech, protože podle nich odvádí pozornost od důrazu na samotné snižování emisí a může vést k „uzamčení“ (z anglického lock-in) naší závislosti na fosilních palivech.

Lepší službu ochraně klimatu i lidem by Gates pravděpodobně udělal, kdyby svůj text nikdy nevydal. Lidé, kteří se klimatickou změnou seriózně zabývají se z něj nic nového nedozvěděli. Místo toho esej pouze odvádí pozornost od skutečně zásadních klimatických cílů a popírači změny klimatu a fosilní oligarchové jej využívají ke své propagandě.