Po Kerberovi Charón. Letošní léto nás posouvá od klimatické krize ke kolapsu

Radek Kubala

Abnormální vlny veder po celém světě, mohutné záplavy v Asii, Kanada v plamenech, šílené grafy teplot oceánů, rozpad Antarktidy. Vědecká data popisující letošní léto ukazují, že jsme udělali další krok a od krize se posunuli ke kolapsu.

Počátek celoplanetárního kolapsu. Zatímco loni jsme sledovali nebývalé anomálie lokálního rázu, letos pozorujeme extrémní klimatické projevy po celém světě. Na snímku se mladí lidé snaží uniknout horku v jihoirácké Basře. Foto Hussein Faleh, AFP

„Po Kerberovi přišel do Evropy Charón. Charónův dech sežehne jižní Evropu,“ ohlašují v posledních dnech titulky tuzemských médií nástup další vlny veder. Pojmenování vln veder podle řecké mytologie jako by ohlašovalo i změnu situace, do které nás letošní léto uvrhlo. Začátek letošního léta totiž ukazuje, že jsme se přesunuli z časů klimatické krize k počátkům celoplanetárního kolapsu.

Zatímco krize v medicínské terminologii ohlašuje stav, kdy se rozhoduje, zda pacient bude žít nebo zemře, kolaps už značí selhání jednotlivých orgánů a zhroucení organismu. V mnohém šílená data z probíhajícího léta ukazují, že jsme zřejmě už překročili přes bránu podsvětí střeženou trojhlavým psem Kerberem a jednou nohou jsme stanuli na Charónově pramici, která nás má převést přes řeku Styx.

Kvalitativní rozdíl oproti loňskému roku lze vidět v tom, že zatímco loni jsme ještě sledovali nebývalé extrémy lokálního rázu jako padesátistupňová vedra v Indii, zaplavení třetiny Pákistánu povodněmi či abnormální lesní požáry na Sibiři, letos se extrémy vymykající se dosavadním vědeckým pozorováním dějí po celém světě.

Částečně za to může nástup meteorologického jevu známého jako El Niňo, který přispívá k oteplení planety. Nicméně současné dění se nedá porovnat ani s obdobím kolem roku 2016, kdy jsme El Niňo zažívali naposledy.

Evropa sevřená vedrem

Začít můžeme v Evropě. Českou republiku sice vlna extrémních veder o víkendu jen lízla, jih Evropy nicméně zažívá neuvěřitelné peklo. Například v Římě v úterý překonali dosavadní teplotní rekord o celé dva stupně Celsia na necelých třiačtyřicet stupňů. Běžně jsme zvyklí sledovat překračování teplotních maxim o desetiny nebo setiny, dva celé stupně jsou naprostá statistická rarita ukazující vážnost situace, v níž se nacházíme.

Katalánsko vůbec poprvé překonalo hranici pětačtyřiceti stupňů Celsia. Řecko i Španělsko sužují kromě rekordních teplot taky rozsáhlé lesní požáry. Řekové kvůli vedru zavírají antické památky a plameny tamních požárů ohrožují i hlavní město Athény. Vedra, s tím spojené silné bouřky a lesní požáry trápí i celý Balkán, což pociťují i čeští turisté v Chorvatsku.

Řecký policista evakuuje dítě před požárem nedaleko Atén. Vlna neutuchajících veder zdaleka nekončí a okolí řeckého hlavního města bude devastujícími požáry letos zcela jistě významně zasaženo. Foto Aris Messinis, AFP

Středomořské státy se společně připravují na nejhorší, protože vlna veder by měla plně udeřit až v příštích dnech. Meteorologové očekávají překonání dosavadního evropského maxima. V srpnu roku 2021 jej stanovily sicilské Syrakusy, když tamní stanice naměřila 48, 8 stupňů Celsia. Podle meteorologů vidíme pouze začátek horkého léta, protože teploty a související extrémy počasí budou kulminovat právě příští měsíc.

Evropská vedra jsou způsobená vlnami takzvaných anticyklón, které do Evropy přivádí horké počasí ze severu Afriky. Rozkolísání hranic oddělujících podnebí mezi Evropou a Afrikou pak podle vědců prokazatelně způsobila klimatická krize, kterou živí vypouštění skleníkových plynů při spalování fosilních paliv.

Rekordy povedou k úmrtím

×