Na přelomu června a července zasáhly severní Pákistán silné monzunové deště, které způsobily záplavy a sesuvy půdy. Pákistánský Národní úřad pro zvládání katastrof zaznamenal tři sta obětí a na sedm stovek zraněných. Povodeň zničila takřka sedmnáct set domů.

Podle výzkumné zprávy týmu klimatologů z Imperial College v Londýně byly monzunové deště o patnáct procent silnější kvůli změnám klimatu. „Přívalové deště, které jsme analyzovali v severním Pákistánu, nejsou rekordní, ale poukazují na širší trend: klimatické změny způsobují, že povodně jsou stále nebezpečnější,“ uvedla v tiskové zprávě vedoucí vědeckého týmu, klimatoložka Miriam Zachariahová.

Dnešní klima je asi o 1,3 °C teplejší než před začátkem masivního spalování fosilních paliv v devatenáctém století. Data o historickém vývoji klimatických podmínek ukazují, že třicetidenní maximální srážky jsou v severním Pákistánu přibližně o dvaadvacet procent vydatnější, než by byly bez vlivu spalování fosilních paliv a odlesňování.

Monzunové deště jsou pro Pákistán životně důležité: naplňují přehrady, zásobují vodou zemědělské plodiny a vdechují nový život pouštním oblastem. Maja Vahlbergová z klimatického centra Mezinárodního červeného kříže upozorňuje, že vedle blahodárného vlivu monzunů však roste i riziko ničivějších povodní: „Polovina městského obyvatelstva Pákistánu žije v křehkých osadách, kde povodně ničí domy a berou životy.“ Podle pákistánských úřadů zemřela až polovina obětí záplav právě kvůli zborcení domů.

V menší míře se tak opakují události z roku 2022, kdy Pákistán zasáhly rekordní deště a záplavy. Při nich zemřelo na sedmnáct set lidí, dalších 33 milionů obyvatel Pákistánu muselo utéct ze svých domovů. Voda ničila školy, polovinu roční úrody bavlny a zabila odhadem sedm set padesát tisíc hospodářských zvířat.

Klimatická nespravedlnost

Pákistán se na historických emisích podílí přibližně půl procentem historických emisí a přitom patří mezi země nejméně připravené na důsledky klimatické změny. Spojené státy odpovídají asi za čtvrtinu všech emisí, Čína za patnáct procent. Mezi největšími znečišťovateli jsou i fosilní korporace: Shell má na svědomí dvě procenta globálních emisí od poloviny devatenáctého století do současnosti a Saudi Aramco dokonce 3,6 procenta.

Klimatická změna zasahuje nejsilněji ty, kdo za ni nesou nejmenší vinu. Letošní srážky a povodně v Pákistánu sice nebyly rekordní, přesto si vyžádaly stovky obětí.

Podle klimatoložky Friederike Ottové z Imperial College v Londýně narůstající počet obětí extrémního počasí v Pákistánu odhaluje stále hlubší klimatickou nespravedlnost. „Pákistán je v první linii klimatických změn. Trpí teplotami přesahujícími padesát stupňů Celsia a neustálými suchy, lesními požáry a katastrofálními povodněmi způsobenými extrémními monzunovými dešti a rychle tajícími ledovci v Himalájích,“ uvedla Ottová.

Dopady více než 250 let spalování fosilních paliv jsou pro Pákistán bolestivé a budou se podle ní dál prohlubovat, pokud svět, zejména bohaté státy, nepřestanou spalovat ropu, plyn a uhlí. „Pokračování v tomto směru je politickým rozhodnutím, nikoli nutností, protože jsou k dispozici všechny znalosti a technologie potřebné pro přechod na obnovitelné zdroje energie, snížení poptávky a zastavení odlesňování, aby se snížilo oteplování a zmírnily náklady spojené s extrémním počasím,“ tvrdí Ottová v závěrech studie o ničivých pákistánských povodních.