Přeplněný hraniční přechod, barevné velké kamiony plné nábytku, kol, dětských hraček a oblečení. Staří, mladí, dětí, těhotné ženy, kojící matky, všichni čekají, až se se svým kouskem života zabaleným do pytle dostanou zpátky do Afghánistánu. Čekání je zdlouhavé, dětí si hrají a rodiče doufají. Často se totiž nemají kam vracet.

Pákistánská vláda se v září rozhodla vyhnat všechny cizince, kteří nemají řádné doklady. Deportace se týká také více než milionu afghánských uprchlíků. Někteří v této zemi žili desítky let, jiní se tam narodili a Afghánistán vůbec neznají. Další přišli do Pákistánu po pádu afghánské republiky za prací, lepším zdravotnictvím nebo vzděláním.

Berou jim práci

Pákistán v posledních letech čelí stále palčivější ekonomické krizi. V červenci letošního roku pákistánská rupie zažila nejprudší oslabení vůči americkému dolaru od roku 1998. V čele státu se střídají nestabilní politici, někteří jsou obviňování z korupce. Zatímco sousední Indie — největší regionální rival — zažívá hospodářský růst, pákistánské hospodářství stagnuje. V zemi roste chudoba, nezaměstnanost a čím dál více lidí se vůči režimu bouří. Nejen vládní představitelé prohlašují, že uprchlíci berou pákistánským občanům práci a jsou viníky špatné bezpečnostní situace v zemi.

Afghánci v Pákistánu čelili i v minulosti nuceným repatriacím, ale nikdy ne v takovém rozsahu. Islámábád tvrdí, že deportace Afghánců ochrání veřejné blaho a učiní Pákistán bezpečnější zemí. Podle odborníků ovšem k rozhodnutí vlády vedla především domácí politika a zhoršující se vztahy s Afghánistánem pod vedením Tálibánu.

Vztahy mezi Tálibánem a Pákistánem váznou

Vztahy mezi afghánským Tálibánem a Islámábádem nejsou ideální. Někteří členové Tálibánu o pákistánské vládě mluví jako o „nevěřících“ a „liberálech“, kteří kvůli své slávě zapomněli na islám a na Boha. Na afghánských a pákistánských sociálních sítích šíří videa a fotky z různých pákistánských párty s konzumací alkoholu, nechybí ani dětská prostituce a sexuální obtěžování žen. Část konzervativních Pákistánců, především zastánců pákistánského Tálibánu, známého pod zkratkou TTP, na to slyší a dožaduje se přísnějších zákonů, ba dokonce demise vlády a nastolení jiného režimu.

Současná pákistánská vláda má podle odborníků obavy ze vzpoury, a proto hodlá nešťastnou ekonomickou i politicko-sociální situaci vyřešit deportaci všech cizinců bez dokladů. Jednou z největších menšin žijících v Pákistánu jsou právě Afghánci. Jenomže deportace probíhá hromadně, často bez ohledu na to, zda daného člověka po návratu do Afghánistánu nečeká přísný trest ze strany Tálibánu.