↗

Spojené státy tvrdí, že jim Tálibán dluží vojenské vybavení, které v zemi zůstalo po odchodu amerických jednotek. Hodnota techniky, včetně tanků a nákladních automobilů, se odhaduje na sedm miliard dolarů. Trumpova administrativa obnovení pomoci podmínila právě vrácením zbraní. Jde o nesplnitelnou podmínku. Foto Wakil Kohsar, AFP

Šakib sedí ve svém malém domě v Kábulu a sklesle sleduje, jak jeho děti dojídají poslední kousky chleba. Jeho bratr, který pracuje pro jednu z předních institucí Tálibánu jako řidič, nedostal výplatu už několik měsíců. A Šakib sám? Dříve měl stabilní práci, dnes přežívá doslova ze dne na den.

„Před třemi lety sice byla válka, měli jsme ale aspoň co jíst. Teď nemáme nic,“ říká hořce v rozhovoru pro perskou BBC. A jeho příběh není ojedinělý — je symbolem hluboké ekonomické a humanitární krize, která zachvátila Afghánistán po návratu Tálibánu k moci v roce 2021.

Podpora za zbraně

Když se spojenecké síly v létě roku 2021 stáhly z Afghánistánu a nad zemí převzal kontrolu Tálibán, většina zahraniční pomoci se zastavila. Stalo se tak přitom na základě dohody mezi Spojenými státy a představiteli Tálibánu v katarském Dauhá, jejímž klíčovým aktérem nebyl nikdo jiný než Donald Trump.

A teď? Svou finanční pomoc po rozhodnutí Trumpova kabinetu na konci ledna letošního roku výrazně omezily i Spojené státy. V důsledku toho ukončilo činnost více než pět desítek humanitárních organizací. To způsobilo mimo jiného kritický výpadek potravinové pomoci a zdravotní péče.

Rozhodnutí zablokovalo mzdy pro tisíce zaměstnanců ve státní správě, školství, a především v neziskových organizacích, které působí po celé zemi, často také v místech, kde se jiná pomoc a jiné příležitosti prostě nevyskytují.

Rozhodnutí Trumpovy administrativy pozastavit financování zahraničních projektů, včetně těch afghánských, tak způsobilo další ekonomické otřesy. Americká vláda zpochybnila efektivitu miliard dolarů, které do Afghánistánu v minulých letech proudily, a tvrdí, že nevedly k žádným zásadním změnám v oblasti lidských práv ani v boji proti terorismu.

Spojené státy navíc argumentují tím, že Tálibán USA dluží vojenské vybavení, které v zemi zůstalo po odchodu amerických jednotek. Hodnota techniky, včetně tanků a nákladních automobilů, se odhaduje na sedm miliard dolarů. Trumpova administrativa obnovení pomoci podmínila právě tímto krokem. Experti se shodují, že takový požadavek je v praxi neproveditelný.

Afghánská ekonomika, která byla po dvě desetiletí silně závislá na zahraniční pomoci, se pochopitelně propadla do těžké recese. Tálibán sice tvrdí, že mzdy budou brzy vyplaceny a že rozpočet stane na domácích zdrojích, odborníci a ekonomičtí experti však upozorňují, že bez mezinárodní podpory se hospodářství země bude propadat dál. Organizace spojených národů dokonce varuje, že situace v Afghánistánu by se mohla přeměnit v jednu z nejhorších humanitárních katastrof současnosti.

Proti mezinárodnímu právu

Trumpova politika se však kromě samotného zmrazení pomoci dotýká i afghánských uprchlíků. Spojené státy začaly ve velkém deportovat migranty bez dokladů do Kostariky a také Panamy, která se zavázala fungovat jako „přestupní stanice“. Jen v posledních týdnech bylo do Panamy přemístěno několik stovek osob včetně lidí z Íránu a Afghánistánu. Mnozí z nich teď čelí hrozbě návratu do země ovládané Tálibánem.