Podcasty DR: Na hranicích Afghánistánu a Íránu propuká humanitární krize

Matěj Moravanský

Tálibán vládne opět Afghánistánu — už čtvrtým rokem. Ženám brání pracovat, omezuje jejich práva a uplatňuje vůči nim tvrdé tresty. O situaci v zemi a u jejích hranic jsme mluvili s Fatimou Rahimi.

O těžké situaci Afghánců mluvil s Fatimou Rahimi Matěj Moravanský. Grafika DR

Téměř čtyři roky po dobytí Kábulu ozbrojenci Tálibánu se na afghánsko-íránské hranici schyluje k další humanitární krizi. Celý region mezi Středozemním mořem a Himálajem se přitom zmítá ve válečném napětí: Izrael po útocích Hamásu z října 2023 páchá genocidu v Gaze, doutná konflikt v Sýrii, válka v Jemenu pokračuje a Izrael bombardoval Írán.

Po izraelských leteckých útocích na Írán začala tamní teokratická vláda deportovat Afghánce v ještě větší míře než dříve. Právě Írán dosud hostil největší počet afghánských uprchlíků. Režim nyní obrací společenský hněv proti nim a masově je vyhání ze země — na hranicích tak vzniká další humanitární krize.

„Situaci afghánských uprchlíků vždy ovlivňovalo to, jaká byla nálada v Íránu,“ vysvětluje redaktorka Deníku Referendum Fatima Rahimi. Dodává, že deportacemi se íránská vláda snaží odvést pozornost od vlastních společenských problémů.

Řada uprchlých Afghánců se však vracet nechce. Po stažení jednotek NATO převzalo moc opět hnutí Tálibán — režim, který už před více než dvaceti lety přiměl tisíce lidí k útěku. „Vláda Tálibánu nyní zakazuje ženám, tedy polovině lidí žijících v Afghánistánu, navštěvovat školy. Ženy nemohou vykonávat svá povolání, nemohou být soudkyně, lékařky, učitelky, moderátorky,“ popisuje situaci v zemi Fatima Rahimi.

Podle Fatimy Rahimi nelze přesně říct, jak silnou podporu má Tálibán mezi obyvatelstvem. Toto islamistické hnutí vzniklo během sovětské okupace Afghánistánu v osmdesátých letech. Následovala občanská válka. V devadesátých letech převzal moc Tálibán a vládl zemi až do roku 2001. V reakci na teroristické útoky z 11. září 2001 v New Yorku zahájily Spojené státy a jejich spojenci invazi do Afghánistánu, jejímž cílem bylo zničit teroristickou síť Al-Káida. Následoval dvacetiletý okupační režim, jenž se zhroutil v roce 2021, kdy Kábul opět ovládli ozbrojenci Tálibánu a vyhlásili islámský chalífát. Jejich vládu oficiálně uznává pouze Ruská federace.

Poslechněte si další díl Podcastu DR s redaktorkou Deníku Referendum Fatimou Rahimi.

×

Podcasty DR můžete každý týden odebírat a ohodnotit na Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových platformách.