Sucho, kontaminovaná voda a extrémní výkyvy počasí nutí lidi opouštět vesnice a hledat obživu ve městech, kde často končí v chudinských čtvrtích.

Pro zemědělce znamená nedostatek vody obrovské komplikace. Bez ní nelze zalévat pole ani krmit dobytek. V některých vesnicích musejí ženy a dívky chodit pro vodu desítky kilometrů. Tento těžký úkol je připravuje o vzdělání a v některých oblastech je vystavuje i bezpečnostním hrozbám.

Voda se navíc stala politickým nástrojem. Země na horním toku Eufratu a Tigridu využívají přehrady k posílení své moci, čímž ohrožují miliony lidí. Klimatické změny přitom snižují množství srážek a zhoršují tok řek, což ještě více prohlubuje napětí. Nedostatek vody podlamuje zemědělství, podporuje migraci do měst a vytváří riziko sociálních nepokojů i nových konfliktů.

Krize má i širší dopady — chudoba a frustrace otevírají prostor extremistickým skupinám. Přesto existuje naděje. Občanská hnutí, jako je Humát Didžla, bojují za záchranu řek a ochranu komunit. I když jejich cesta není jednoduchá, ukazují, že lidé se nevzdávají a chtějí chránit to nejcennější — svůj domov a budoucnost.

Jaká opatření by mělo přijmout mezinárodní společenství, aby zajistilo spravedlivé rozdělení vody mezi státy? A dokážou občanská hnutí změnit budoucnost, nebo zůstane voda hlavní zbraní v rukou mocných?

Poslechněte si další díl Podcastu Deníku Referendum.

Za zajištění nahrávání této epizody děkujeme Sober Film.

Podcasty DR můžete každý týden odebírat a ohodnotit na Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových platformách.