Půda jako paměť, řeka a les jako právo na život. O tom, čeho se nelze vzdát

Pavla Hubálková

V posledním díle šesté řady podcastu Screenshot mluví Cheryl Maloneyová, zástupkyně kanadských Prvních národů, o tom, co pro její lid znamená odkaz předků: kořeny stromů, místa v krajině i znalosti o tom, kdy sbírat kůru a jak léčit duši.

Cheryl Maloneyová pochází z komunity Mikmaků, jednoho z Prvních národů Kanady, jehož právo na užívání přírodních zdrojů v určitých oblastech přetrvalo navzdory staletím útlaku. Sama se zapojila do řady zápasů za sebeurčení Mikmaků — od odporu proti těžebnímu projektu Alton Gas po boj za samosprávný rybolov. Do debat o sociální spravedlnosti, ochraně klimatu, právech domorodých komunit či ohrožených druzích vnáší zkušenost a pohled původních obyvatel. Jako bývalá národní environmentální koordinátorka Asociace domorodých žen Kanady a předsedkyně Asociace domorodých žen Nového Skotska se podílela na vyšetřování případů pohřešovaných a zavražděných domorodých žen. Působila také jako profesorka politických věd na Cape Breton University, kde vyučovala sociální spravedlnost a mikmakská studia. Grafika Screenshot

Kanadská aktivistka Cheryl Maloneyová, příslušnice komunity Mikmaků, vyrůstala ve spojení se zemí, které nechce přerušit. Les, řeka i lov jsou pro původní obyvatele Kanady nejen součástí života, ale i dědictvím, kterého se nehodlají vzdát. Už po staletí jim však stát odebírá právo lovit, soudy je trestají za dodržování tradic, těžební firmy znečišťují prameny a školy učí zapomínat, kým jsou.

Cheryl Maloneyová brání řeku, právo svého syna na domorodý lov i paměť komunity, která přežila kolonizaci, převýchovné školy i systematické ničení pouta k zemi. Mluví o odpovědnosti, která nevychází z volby, ale z místa, odkud člověk pochází. A o všem, co je třeba chránit, aby Mikmakové přežili.

Příběhem Cheryl Maloneyové provází vědecká novinářka Pavla Hubálková.

×

Český hlas Cheryl Maloneyové byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.