Britskou Kolumbií zmítá střet mezi původními obyvateli Kanady z národa Wet'suwet'en a státními složkami. Předmětem jsou dlouhodobé plány na výstavbu plynovodu Coastal GasLink společnosti TC Energy. Plynovod má vést přes tradiční území některých wetʼsuwetʼenských klanů, které spornou oblast blokují branami a improvizovanými tábory. Policie proti původním obyvatelům podnikla v posledních měsících několik tvrdých razií a zadržela desítky lidí.

Pořádkové síly se snaží zajistit zónu pro plynovod na základě soudního příkazu z konce minulého roku. Spor ale není zdaleka čerstvý a hlavní opěrné body obránců v podobě dřevěných bran vymezujících teritoria wetʼsuwetʼenských kmenů Unistʼotʼen a Gidimt’en stojí v trase plánovaného Coastal GasLinku již léta.

V první polovině tohoto měsíce nicméně situace eskalovala, když po vojensku vybavení policisté vnikli před úsvitem do jednoho z improvizovaných táborů Gidimt’enů a zadrželi šest lidí. Při zásahu se snažili bránit přítomnosti novinářů a vyhrožovali jim zadržením. Obdobně policie postupovala i později.

I když stání složky tvrdí, že nechtějí vyvolávat další konflikt, v oblasti ke značné nelibosti původních obyvatel zůstávají. Ti kladou celý spor do kontextu kolonizace a dlouhodobého porušování základních práv včetně nároku na alespoň částečnou územní suverenitu. „Kanada se pokouší dělat to, co vždy: užívá násilí proti původnímu obyvatelstvu, aby mohla vydělávat na jeho zemi,“ uvádějí.

Solidární protesty blokují železnice

Policejní zásah z počátku února spustil vlnu sounáležitosti v podobě demonstrací i blokád železnic, které se v posledních týdnech rozšířily napříč zemí. Okupační protesty na kolejích narušují kanadskou logistiku a zásobování tak rozsáhle, že konzervativní premiér provincie Alberta Jason Kenney označil současnou situaci za anarchii. Zastavilo se i klíčové spojení mezi Torontem a Montrealem. Do práce nechodí na 1500 železničářů.

Přestože policie blokády průběžně odstraňuje, lidé se na železnici opět vrací. Kupříkladu v Ontariu vydrželi původní obyvatelé z rezervace Tyendinaga blokovat železniční spojení takřka tři týdny. Jakmile je místní bezpečnostní složky vytlačily, protesty zahrnující obsazování kolejí se objevily jinde.

Liberální premiér Justin Trudeau se k požadavkům původních obyvatel staví diplomaticky. „Vím, že jsou [současné] protesty vážná věc. Toto je kritický moment pro naši zemi a budoucnost. Chápu, že jsou lidé na všech stranách rozčilení a frustrovaní. Je to pochopitelné, protože jde o věci, na kterých záleží. O práva, živobytí, vládu zákona, o naši demokracii,“ řekl. Zdůraznil ovšem, že je nepřijatelné, aby lidé vyjadřující solidaritu s  Wet'suwet'eny blokovali železnice.

Původní obyvatelé ani ekologové ovšem premiérovi nedůvěřují. Trudeau již dříve sklidil kritiku za to, že zatímco verbálně vystupoval na ochranu klimatu, pomáhal schvalovat mnohamiliardové projekty fosilního průmyslu, a to včetně sporných plynovodů.

Vlády jednotlivých provincií naopak Trudeauovi vytýkají, že jedná příliš mírně. Bez ohledu na řešení sporu kolem plynovodu Coastal GasLink je prý zcela nezbytné, aby co nejdříve začala opět fungovat železnice, nemají-li nastat potíže se zásobováním.

Právní aspekt nejednoznačný

Přestože úřady i soudy stojí za tím, že je blokování trasy plánovaného plynovodu nezákonné, řada kritiků poukazuje na nejednoznačnost právní situace. Patřičná legislativa je totiž komplikovaná, stejně jako rozhodovací procesy domorodých samospráv.

Na jedné straně stojí kmenoví náčelníci s dědičným titulem, z nichž v tuto chvíli žádný stavbu nepodporuje. Na straně druhé jsou volené domorodé výbory, které zřizuje speciální „Indiánský zákon“. Ty naopak z naprosté většiny plynovod vítají s tím, že přináší ekonomické příležitosti. Tradiční wetʼsuwetʼenští lídři ale volené zástupce kritizují a uvádějí, že právo rozhodnout o případném podstoupení země mají oni.

Za obránce území původních obyvatel vedené náčelníky se postavila část občanské společnosti. Na kanadskou vládu se s apelem na zklidnění situace a respektování teritoriálních práv Wetʼsuwetʼenů obrátilo i několik set právníků a právních vědců. Ti poukazují na to, že kanadský právní systém ve sporech o plynovody dlouhodobě upřednostňuje zájmy korporací a vlády. Zabírání rezervací pro stavbu fosilní infrastruktury podle nich porušuje deklaraci OSN o právech původních obyvatel.

„Kanadská legislativa a právní instituce — od opatření typu ‚Indiánského zákona‘ [stanovujícího mimo jiné institut volené reprezentace původních obyvatel] po soudní rozhodnutí legitimizující porušení smluv s původními obyvateli rasistickými stereotypy — dlouho sloužily jako nástroje kolonialismu. V tom pokračují a zaštiťují násilné zabírání půdy i kriminalizaci domorodých obránců země a vodních zdrojů,“ píší právníci v otevřeném dopise.

Pro Kanadu nic nového