Kanada: Trudeau vyhrál své třetí volby, štvaví populisté neprorazili

Petr Jedlička

Známý liberální premiér si chtěl předčasnými volbami zajistit většinu. To se mu nepodařilo. Ustál však kampaň konzervativců vedenou překvapivě ze středu. Noví populisté bojující proti přistěhovalcům i očkování nakonec křesla nezískali.

Justin Trudeau vede kanadské vlády nepřetržitě od roku 2015. Foto Andrej Ivanov, AFP

Předseda Liberální strany a od listopadu 2015 kanadský premiér Justin Trudeau vyhrál své třetí parlamentní volby. Stalo se tak v pondělí 21. září. Podle kanadských komentátorů šlo tentokrát opravdu o „Trudeauovy volby“. Devětačtyřicetiletý premiér je totiž sám vyhlásil pouhé dva roky po posledních, aniž by ho o to žádaly ostatní strany či veřejnost.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

„Oficiálně žádal Trudeau voliče o rozhodnutí, jakým směrem se má země vydat po covidové epidemii. Ve skutečnosti však (…) liberálové vedli v průzkumech, a tak se premiér rozhodl zúročit podporu, které se vlády obvykle při odeznívající epidemii těší,“ vysvětloval vancouverský komentátor George Affleck v pondělním speciálu Al-Džazíry.

Podle drtivé většiny úterních komentářů nevyšel Trudeauovi tah s volbami úplně. I když totiž vyhrál, nepodařilo se mu zajistit si sněmovní většinu. Liberálové nyní s největší pravděpodobností sestaví opět menšinový kabinet a pro své reformy budou hledat parlamentní podporu ad hoc — podobně jako po minulých volbách.

„Oproti volbám 2019 se rozložení mandátů změní nakonec jenom minimálně (…) Z hlediska snahy využít situaci (…) to bylo nakonec celé k ničemu,“ okomentoval situaci pro AFP winnipežský politolog Felix Mathieu.

Z analytického hlediska šlo nicméně o mimořádně zajímavé volby. Liberálové nastoupili s klasickým trudeauovským mixem: bydlení, péče o děti, pestrá společnost, ekologie. Hlavní opoziční strana — konzervativci — přitom odpověděla nezvykle středově: návrhy systémových změn ve zdravotnictví, reformou boje proti diskriminaci či důslednější klimapolitikou.

Skutečnou změnu navrhovali konzervativci v zahraniční politice — Kanada se dle jejich plánů měla přimknout k Johnsonově Velké Británii a spolu s ní budovat tržně-politický anglosaský blok: s USA, Austrálií, Novým Zélandem a případně dalším anglojazyčnými státy. Tváří této nabídky se stal nový předseda Conservative Party Erin O'Toole.

Zvolená taktika konzervativcům zprvu vycházela. Volby byly ohlášeny 15. srpna; již 23. srpna přitom přeskočili liberály v průzkumech a v čele vydrželi spolehlivě až do 9. září. Pak ale přišla další covidová vlna v provincii Alberta, kde místní konzervativní vláda zpochybňovala Trudeauova ochranná opatření. Liberálové získali novou sílu a průzkumy v závěru kampaně byly už zase vyrovnané.

„Pro Trudeaua to nebyl nakonec nějaký drtivý úspěch (…) Větší část váhajících voličů se namísto nového prostě přiklonila k tomu, co znají. Pro O'Toola to byly teprve první velké volby, zatímco Trudeau vládne zemi již šest let,“ připomněla v úterním vysílání France 24 Laura McQuillenová, kanadská zpravodajka stanice.

Nový vůdce konzervativců Erin O'Toole sliboval mimojiné i užší vazbu na postbrexitovou Británii. Foto NA, WmC

Výsledky dalších stran

Jako třetí se umístil ve volbách autonomistický Qubecký blok, který má díky silné pozici v Quebecu a většinovému systému tradičně výrazně více mandátů než celostátní podpory. Za ním co do počtu sněmovních křesel skončila progresivní Nová demokracie (NDP). Tato strana byla po hospodářské krizi v roce 2011 blízko tomu, aby nahradila liberály v roli středolevicové catch-all strany. Pak ale nastoupil Justin Trudeau se svým výrazným stylem a vše se zase změnilo.

Dnes má NDP ve sněmovně pětadvacet křesel z 338, přičemž po volbách 2019 jich měla čtyřiadvacet. Trudeaua kritizuje za podfinancované zdravotnictví, zabředlost v surovinové ekonomice a vytváření dojmu, že Kanada zachraňuje klima, i když ve skutečnosti je v emisích na hlavu sedmá nejhorší na světě.

Pátou sněmovní stranou pak tradičně je — a i po těchto volbách zůstane — Kanadská strana zelených. Ve volbách 2019 získala tři poslance, nyní obhájila jen dva.

Konkrétní výsledky jednotlivých sněmovních stran se zvýrazněným počtem získaných mandátů. Grafika WmC

S velkým očekáváními se konečně vyhlížel výsledek Kanadské lidové strany (PPC), mladého štvavě protestního uskupení. PPC založil v září 2018 neúspěšný kandidát na předsedu Konzervativní strany Maxime Bernier. Strana se profilovala nejdříve na protiimigračních a protiklimatických tématech. V letošní sezóně však vše překryl odpor k pandemickým omezením a tlaku na očkování.

Příznivci PPC zorganizovali během kampaně desítky velkých protestních akcí. Premiéra Trudeaua doslova pronásledovali. Ve vlastních volbách pak získali přes 800 tisíc hlasů, což je čtyřnásobek předchozího výsledku. Celkově jde ale o méně než pět procent a v kanadském většinovém systému znamená jen málo.

PPC držela před volbami jediné sněmovní křeslo — staré Bernierovo. I to však v pondělních volbách ztratila.

Další informace:

Diskuse