Ropovod i přes mrtvoly? Kanadou dál otřásá spor o Trudeauovu těžařskou politiku

Facebook Twitter Vytisknout

Kanadskou společnost dál rozděluje spor o rozšíření ropovodu Trans Mountain, jenž má vyvádět ropu z dehtových písků ve středokanadské Albertě na západní pobřeží. Po protestech a akcích občanské neposlušnosti ze strany obyvatel Britské Kolumbie, ekologů i původních národů, o nichž jsme informovali v březnu, se projekt rozhodla opustit společnost Kinder Morgan.

Rozestavěné potrubí od ní pak odkoupila přímo federální vláda liberálního premiéra Justina Trudeaua, která dostavbu ropovodu považuje za svou prioritu. Nedokončený projekt přišel ministerstvo financí na 4,5 miliardy kanadských dolarů, dalších 7,4 miliardy hodlá vláda utratit za dostavbu ropovodu.

Trudeau na straně ropy

Podle deníku The Globe and Mail jde v Kanadě o největší státní intervenci do ekonomiky od roku 2009, kdy tehdejší vláda za ekonomické krize zachraňovala automobilky Chrysler a General Motors. „Projekt rozšíření ropovodu Trans Mountain je pro Kanadu a její obyvatele projektem zcela zásadního významu. Naše pozice je jasná: musí být postaven a bude postaven,“ vysvětlil ministr financí Bill Morneau.

Konfliktem o ropovod Trans Mountain žije Kanada od jara. Zatímco průmysl o něj stojí, protože by umožnil rychleji exportovat ropu z dehtových písků, pestrá koalice ekologů, studentů, vědců, občanských organizací i původních národů se zasazuje proti jeho výstavbě. Odpůrci upozorňují na masivní devastaci lesů povrchovou těžbou ropných písků, hrozící znečištění pitné vody častými haváriemi a především na fatální důsledky expanze ropné těžby pro klima, jehož ochranu se přitom Trudeau rád zaklíná na mezinárodních fórech.

Přestože těsná většina obyvatel země dle průzkumů výstavbu podporuje, podíl odpůrců a příznivců Trudeauova záměru dostavět jej z veřejných peněz je shodný: 37 %. Média navíc upozorňují, že by premiéra rozhodnutí v příštím roce mohlo stát znovuzvolení: v klíčovém Ontariu, kde byli vládní Liberálové vždy tradičně silní, je většina veřejnosti proti tomuto rozhodnutí.

V Britské Kolumbii, na jejímž pobřeží by mohly budoucí úniky ohrozit vzácné ekosystémy, je odpor ještě mnohem silnější a proti ropovodu se staví také tamní vláda. V popředí protestů stojí původní národ Tsleil-Waututh (doslova „lid úžiny“), jeden z kmenů takzvaných Pobřežních Sališů, přes jehož území má být potrubí vedeno. Na staveništích jsou při nenásilných blokádách takřka na denním pořádku zatýkáni protestující. Nejsilnějšího zastánce má naopak ropovod ve vládě provincie Alberta, na jejímž území se ropa z dehtových písků těží.

„Někteří lidé zemřou“

Právě významný poradce tamní premiérky Rachel Notleyové a bývalý guvernér kanadské centrální banky David Dodge se tento týden postaral o skandál, jenž vzbudil mezi komentátory kanadských médií obavy o to, jak si bude v postupu proti protestujícím federální vláda počínat.

Dodge se totiž jal hrozit, že protestující mohou za odpor proti ropovodu zaplatit svým životem. „Někteří lidé při protestech proti výstavbě tohoto ropovodu zemřou,“ uvedl doslova. „S tím je třeba počítat. Vymáhat dodržování zákonů je nezbytné, {...] bude to chtít trochu odvahy se [protestujícím] postavit,“ prohlásil dále a odpůrce ropovodu označil za „fanatiky“.

Odsouzení za to sklidil prakticky z celého politického spektra, k nevyhnutelné eskalaci konfliktu však celá Kanada hledí s obavami. Politik v Albertě opozičních Liberálů Kevin Taft ve sloupku pro National Observer upozorňuje na dřívější případy, kdy příliš tvrdý postup proti protestujícím vedl k úmrtím: naposledy v roce 1996 zastřelili policisté odžibvejského aktivistu Dudleyho George. „Jsme opravdu ochotni stavět ropovody za cenu lidských životů?“ ptá se Taft.

Gary Mason, sloupkař liberálního deníku The Globe and Mail, vyčítá Dodgeovi zbytečné strašení, předvídá ale, že by se konflikt mezi vládou a Tsleil-Waututhy kolem města Burnaby v Britské Kolumbii mohl vyvinout v situaci podobnou nedávnému odporu Dakotů proti ropovodu Dakota Access. Ten na přelomu let 2016 a 2017 málem vedl k ukončení jeho výstavby, ale nakonec byl zlomen jedním z akcionářů projektu a novým prezidentem Donaldem Trumpem. Jak dopadne střet o rozšíření ropovodu Trans Mountain teď podle všeho nejvíc záleží na tom, jak bude dál postupovat jeho kanadský protějšek.