↗

Kvůli podpoře ropného průmyslu Norsko pravidelně sklízí kritiku od představitelů OSN, kvůli vysoké uhlíkové náročnosti ztrácí severský stát své postavení také na žebříčku Indexu lidského rozvoje. Foto FB LE Brut

Energetické firmy mohou hledat a případně i těžit nové zdroje ropy v Barentsově moři, uzavřel před dvěma týdny norský Nejvyšší soud čtyři roky probíhající právní spor. Patnáct z devatenácti soudců odmítlo argumenty ekologických organizací a známých osobností, podle kterých norská vláda porušila Ústavu a mezinárodní klimatické závazky, když v roce 2015 a 2016 udělila několika energetickým firmám licence na těžbu ropy.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v norském právním systému zastává také funkci Ústavního soudu, umožní firmám jako Chevron nebo Statoil pokračovat ve vyhledávání nových zdrojů ropy v severních částech Barenstova moře, kde zatím těžba neprobíhala. Navíc v listopadu norská vláda rozdala dalších sto šestatřicet licencí na nové průzkumy. Většina Norů a Norek si přitom podle průzkumů přeje, aby vláda naopak dalším průzkumům zamezila.

„Rozhodnutím soudu jsme vytočení, protože nechává mladé lidi i budoucí generace prakticky bez ústavní ochrany. Nejvyšší soud prokázal loajalitu norskému ropnému průmyslu, který pro ně znamená víc než naše právo na budoucnost. Ve svém boji ale budeme pokračovat. Na ulicích, ve volebních místnostech a pokud bude potřeba, tak znovu u soudu,“ řekla po rozhodnutí Therese Hugstmyr Woieová, představitelka norských Mladých Přátel Země, kteří stát žalovali spolu s organizacemi Greenpeace, Přátelé Země a Prarodiče pro klima.