Česká republika je třiadvacátá nejhorší v ochraně klimatu ze zemí Evropské unie a sedmačtyřicátá z jednašedesáti analyzovaných zemí ve světě. Vyplynulo to z žebříčku hodnocení státních politik, který v pondělí zveřejnila organizace Climate Action Network.

Rozhodně se tedy nemáme čím chlubit. A páteční hlasování v Uhelné komisi, která doporučuje vládě konec uhlí až v roce 2038 nám bilanci nevylepší.

V této situaci jsme se ozvali jako sdružení Klimatická žaloba ČR a poslali vládě České republiky a všem relevantním ministerstvům předžalobní výzvu. Ze zákona mají třicet dní na odpověď. Chceme předně vědět, zda si jsou naši představitelé vědomi toho, že současné národní klimatické cíle a opatření nejsou v souladu s Pařížskou dohodou a evropskými cíli.

Slýcháme, že vše plníme, ale realita je dost odlišná. Nedávná hodnocení Politiky ochrany klimatu v České republice ukázala, že po třech letech od jejího přijetí jsou ze čtyřiceti opatření a doporučení plněny pouze čtyři.

Tento strategický dokument byl navíc schválen vládou už v roce 2017. Zákonitě tak nemůže zohledňovat, že se v roce 2019 státy EU dohodly na směřování ke klimatické neutralitě do roku 2050. Proto dnes a zítra jednají hlavy států o navýšení klimatických cílů pro rok 2030. A na stole je návrh o navýšení cílů ze současných minus čtyřiceti procent na minus pětapadesát procent. Schválení vyššího cíle by znamenalo, že bude potřeba aktualizovat také národní cíl.

Součástí zaslané předžalobní výzvy je i celá řada opatření, která nelze dále odkládat. Mezi nejdůležitější opatření, která je potřeba co nejdříve přijmout, patří mimo jiné právě navýšení celounijních cílů snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 na nejméně minus pětapadesát procent a nejlépe na minus pětašedesát procent, a to bez použití takzvaných ofestů — v principu jde o vyrovnávání emisí vysazováním stromů a zvyšováním schopnosti půdy absorbovat uhlík.

Ve střednědobém výhledu je potřeba, aby Česká republika přijala a začala implementovat strategii pro dosažení klimatické neutrality v České republice do roku 2050, tímto směrem přepracovat Politiku ochrany klimatu v České republice, Státní energetickou koncepci České republiky a také Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu a dalších strategických dokumentů, a to tak, aby reflektovaly cíl přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2050.

Nejefektivnějším krokem pro rychlé snížení emisí by bylo brzké ukončení provozu nejstarších a nejšpinavějších uhelných elektráren o celkové výrobě ve výši rovnající se čistému ročnímu vývozu elektřiny z České republiky. To lze učinit ihned. Pro zelenou transformaci ekonomiky je třeba, aby byly evropské dotační programy použity primárně pro klimatická opatření; a ne k používání těchto zdrojů k podpoře dalšího spalování fosilních paliv.

V případě, že vláda předžalobní výzvě nevyhoví, bude spolek nucen v zájmu ochrany práv svých členů podat na ni žalobu ke správnímu soudu. Znění žaloby připravuje advokátní kancelář Frank Bold Advokáti.

Podobné klimatické žaloby už uspěly například v Irsku, Francii nebo Nizozemsku. Na konci listopadu byla procesně připuštěna stížnost šestice mladých Portugalců u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku na nedostatečnou klimatickou politiku členských států EU, Norska, Švýcarska, Velké Británie, Ruska, Ukrajiny a Turecka.