↗

Mezi rozvinutými zeměmi patří Česká republika dlouhodobě k těm, které vypouštějí v přepočtu na počet obyvatel největší množství skleníkových plynů. Jenom elektrárna Počerady vypustí do ovzduší každý rok téměř stejně oxidu uhličitého, jako všechna nákladní auta projíždějící Českou republikou. Foto Greenpeace / Petr Zewlakk Vrabec

Demonstrací před budovou ministerstva životního prostředí tlačily ekologická hnutí na co nejrychlejší a spravedlivý konec uhlí. Pondělního protestu uspořádanému hnutími Fridays for Future, Extinction Rebellion, Limity jsme my a Univerzity za klima se zúčastnilo přibližně sto padesát lidí. Podobné demonstrace se konaly také před českými ambasádami na Slovensku, Polsku a v Německu.

Přitom už v pátek by o datu konce uhlí v České republice měla rozhodnout Uhelná komise, přičemž vybírat by měla mezi roky 2033, 2038 a 2043. Její členové a členky se zdráhají veřejně říct, který z termínů preferují. Podle informací ČTK je však nejpravděpodobnější rok 2038.

Podle protestujících jsou však všechny tři nabízené varianty příliš pozdě. Mluvčí Extinction Rebellion Adéla Hrdličková uvedla, že transformace energetiky na obnovitelné zdroje musí nastat do roku 2030, jinak překročíme průměrné oteplení planety o více než 1,5 stupně.

„Proto je projednávaný konec uhlí až po roce 2030 nesmysl. Příští desetiletí je klíčovou fází, během níž se rozhodne o tom, jestli klimatickou krizi ještě zvládneme podchytit,” řekla Hrdličková.