Konec uhlí TEĎ. Před okupovaným ministerstvem se protestovalo za konec elektráren

Radek Kubala

Stovka lidí v pondělí před ministerstvem životního prostředí protestovala za to, aby uhelná komise v pátek rozhodla o co nejrychlejším útlumu uhelných elektráren. Za rychlý konec uhlí se protestovalo i ve třech okolních zemích.

Mezi rozvinutými zeměmi patří Česká republika dlouhodobě k těm, které vypouštějí v přepočtu na počet obyvatel největší množství skleníkových plynů. Jenom elektrárna Počerady vypustí do ovzduší každý rok téměř stejně oxidu uhličitého, jako všechna nákladní auta projíždějící Českou republikou. Foto Greenpeace / Petr Zewlakk Vrabec

Demonstrací před budovou ministerstva životního prostředí tlačily ekologická hnutí na co nejrychlejší a spravedlivý konec uhlí. Pondělního protestu uspořádanému hnutími Fridays for Future, Extinction Rebellion, Limity jsme my a Univerzity za klima se zúčastnilo přibližně sto padesát lidí. Podobné demonstrace se konaly také před českými ambasádami na Slovensku, Polsku a v Německu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Přitom už v pátek by o datu konce uhlí v České republice měla rozhodnout Uhelná komise, přičemž vybírat by měla mezi roky 2033, 2038 a 2043. Její členové a členky se zdráhají veřejně říct, který z termínů preferují. Podle informací ČTK je však nejpravděpodobnější rok 2038.

Podle protestujících jsou však všechny tři nabízené varianty příliš pozdě. Mluvčí Extinction Rebellion Adéla Hrdličková uvedla, že transformace energetiky na obnovitelné zdroje musí nastat do roku 2030, jinak překročíme průměrné oteplení planety o více než 1,5 stupně.

„Proto je projednávaný konec uhlí až po roce 2030 nesmysl. Příští desetiletí je klíčovou fází, během níž se rozhodne o tom, jestli klimatickou krizi ještě zvládneme podchytit,” řekla Hrdličková.

Mezi rozvinutými zeměmi patří Česká republika dlouhodobě k těm, které vypouštějí v přepočtu na počet obyvatel největší množství skleníkových plynů. Jenom elektrárna Počerady vypustí do ovzduší každý rok téměř stejně oxidu uhličitého, jako všechna nákladní auta projíždějící Českou republikou. „Vláda musí začít uhelné elektrárny zavírat, ne je prodávat soukromým vlastníkům, kteří mají v plánu je ždímat, jak nejdéle to půjde,” dodal Matyáš Jakubů z iniciativy Univerzity za klima.

Útlum uhlí by podle protestujících měl být spravedlivý a neměl by zhoršit situaci lidí žijících v okolí dolů a elektráren. „Konec uhlí nesmí prohloubit sociální problémy v uhelných regionech. Naopak, útlum těžby a spalování je příležitostí pro čisté ovzduší a zlepšení kvality života všech lidí, včetně těch, kteří v uhelném průmyslu pracují. Musíme jim nabídnout rekvalifikace a důstojná pracovní místa,” uzavřela Marika Volfová, členka hnutí Limity jsme my.

Rychlý konec uhlí do roku 2030 podpořilo i několik významných osobností. Bedřich Moldan sepsal s bývalými ministry životního prostředí otevřený dopis, ve kterém vyzval ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) k podpoře rychlého útlumu. Kromě Moldana výzvu podepsali také Libor Ambrozek, Jan Dusík, Martin Bursík a Ladislav Miko.

Podobně se v komentáři pro Mladou frontu DNES vyjádřil i bývalý premiér a předseda senátu Petr Pithart. K doporučení ukončit těžbu a spalování uhlí v příštích deseti letech dospěla i Stínová uhelná komise, která je složená z klimatologů, sociálních vědců a lidí žijících v uhelných regionech.

Ekologové v komisi: budeme hlasovat pro 2033

Deník Referendum oslovil všech devatenáct členů a členek uhelné komise s dotazem, pro který rok budou v pátek hlasovat a proč. Zároveň je vyzval, aby reagovali na protesty, výzvu Bedřicha Moldana a stanovisko Stínové uhelné komise. Nejsdílnější byli zástupci ekologických organizací ve vládní uhelné komisi, Jan Rovenský zastupující Greenpeace a Jiří Koželouh reprezentující Zelený kruh.

Oba shodně potvrdili, že při hlasování podpoří rok 2033. „Hlasoval bych raději pro rok 2030, ale ten se nám do výběru prosadit nepodařilo. Důvodem mého hlasování je existenční nutnost zastavit probíhající klimatickou krizi a s ní i spalování fosilních paliv, s uhlím v první řadě. Dále konec devastace Podkrušnohoří těžbou uhlí. Pak také záchrana životů stovek lidí ročně, kteří zbytečně umírají kvůli ovzduší znečištěnému spalováním uhlí,“ vysvětlil Rovenský.

Podle Koželouha má i modelový plán pro rok 2033 významné nedostatky. „K aktuální podobě scénáře konce uhlí v roce 2033 mám vážné výhrady. Jde zejména o to, že společnost ČEPS provozující energetické sítě namodelovala nerealistický průběh útlumu uhelných elektráren, který začíná až po roce 2029. Do té doby počítá dokonce s významným vývozem elektřiny. To bude potřeba změnit,“ dodal Koželouh Deníku Referendum.

Zbytek komise: preferovaný termín řekneme až při jednání

Na otázky Deníku Referendum odpovědělo jen sedm dalších členů uhelné komise, konkrétně Jan Zahradník (ODS) nominovaný za parlamentní Výbor pro životní prostředí, ředitel ČEZu Daniel Beneš zastupující Svaz průmyslu a dopravy, Jakub Unucka (ODS) zastupující Moravskoslezský kraj, Ondřej Landa z ministerstva financí, odborář Rostislav Palička, zástupce akademické sféry František Hrdlička z ČVUT a předseda Báňského úřadu Martin Štemberka.

Nikdo z nich však preferovaný termín dopředu říct nechtěl. Své stanovisko prý sdělí až při pátečním jednání. Klíčová je podle nich otázka, čím se uhlí nahradí. Právo protestujících demonstrovat za rychlý konec uhlí respektují, avšak s útlumem uhlí v příštích deseti letech oslovení nesouhlasí.

„Ekologické organizace tábořící před Ministerstvem životního prostředí, bývalí ministři i Stínová uhelná komise uvádějí jako termín pro odchod od uhlí rok 2030 nebo 2031, ale už neuvádějí, jakými reálnými zdroji výpadek energie z uhlí nahradit. Považuji návrhy termínů 2030 i 2031 za naprosto neodpovědné, a pokud by byly realizovány, přineslo by to naší zemi velké problémy,“ myslí si Jan Zahradník.

Náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka pak dodal, že by protestující měli bojovat za jadernou energii. „Pokud současně podpoří výstavbu malých modulárních jaderných reaktorů, které jsou jedinou reálnou možností, jak docílit opravdové uhlíkové neutrality při vytápění domácností, půjdu okamžitě demonstrovat s nimi,“ slibuje Unucka.

Ekologické organizace se však odkazují na studii Energynautics, podle které je za předpokladu velkých investic do obnovitelných zdrojů možné v České republice ukončit provoz všech uhelných elektráren do roku 2030 bez vážnějších dopadů na fungování sítě. K budoucnosti jaderné energie jsme pak v Deníku Referendum vydali několik analýz a článků, podle kterých je to cesta k ekonomické, geopolitické, sociálníekologické katastrofě.

„Finální doporučení uhelné komise značně ovlivní budoucnost České republiky a v případě rychlého konce uhlí můžeme předejít mnoha problémům spojeným s klimatickou krizí. Apelujeme proto na členky a členy Uhelné komise, aby závažnost klimatických problémů nesnižovali a nevycházeli vstříc fosilnímu průmyslu. Případné problémy spojené s pokračováním spalování uhlí totiž dopadnou na další generace, které na vyřešení nebudou mít dostatek času,” uzavřela Klára Bělíčková z hnutí Fridays for Future.

Diskuse