Klimatickým aktivistům se podařilo přesvědčit členy uhelné komise, aby na úterním jednání nehlasovali o termínu ukončení spalování uhlí. Učinili tak přitom i za pomoci nezvyklého protestu — nocováním přímo před ministerstvem. Podle informací ČTK se komise chystala původně schválit útlum nejšpinavějšího fosilního paliva k roku 2038. To je dle aktivistů příliš pozdě. Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA zároveň zveřejnily harmonogram, podle kterého by se měly zavírat uhelné elektrárny.

O plánovaném rozhodnutí uhelné komise informovala ČTK již v pátek. Přibližně desítka aktivistů z hnutí Fridays for Future, Limity jsme my a Extinction Rebellion proto od nedělního večera okupovala vstup do ministerstva životního prostředí s cílem vydržet tam až do úterního jednání uhelné komise.

Nakonec však ministr životního prostředí Richard Brabec v pondělí na Twitteru oznámil, že finální doporučení uhelná komise dá až na příště. „Komise dostane podklady, na základě kterých se bude o termínu hlasovat na jednom z dalších jednání. Nechceme rozhodovat pod časovým tlakem,“ uvedl Brabec. Aktivisté proto místo protestu opustili už v pondělí krátce před obědem.

„Dnešek je důkazem, že občanské protesty mají smysl a jsou potřeba. Klimatické hnutí má kuráž a dokáže rychle reagovat — celou akci jsme zorganizovali za pouhý jeden den. Je potřeba, abychom následující týdny, měsíce a roky vytrvali v úsilí o co nejrychlejší a spravedlivý konec uhlí. Dneškem to nekončí, ale teprve začíná,“ řekl Doubravský Deníku Referendum po skončení akce.

Ministerstva mají tři scénáře, všechny však nedostatečné

Aktivistům zejména vadí, že zvažovaný termín 2038 je příliš vzdálený, pokud se máme vyhnout nejextrémnějším dopadům klimatické krize. Jak upozornili aktivisté a aktivistky ve svém prohlášení, až čtyřicet procent emisí skleníkových plynů na území ČR pochází právě ze spalování uhlí. I proto požadují konec uhlí nejpozději v roce 2030.

„Pokud máme dodržet Pařížskou dohodu, a zabránit tak globálnímu oteplení planety o více než jedna a půl stupně Celsia, k čemuž se Česká republika zavázala, nemůžeme čekat do následující desetiletí, natož na rok 2038 nebo dokonce ještě později,” uvedly organizace ve společném prohlášení, které k akci sepsaly.

Uhelná komise zatím počítá se třemi možnými scénáři, z nichž ani jeden není natolik ambiciózní, jak požadují aktivisté. „Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,“ napsal ČTK ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který už v minulosti podpořil rok 2038.

Mluvčí Fridays for Future uvedl, že prosazení konce uhlí v roce 2038 by v této chvíli považoval za zneužití nouzového stavu. „Uhelná komise se navíc chystá rozhodnout v situaci, kdy ještě ani nemá ke všem scénářům vypracované dostatečné podklady. Pokud ministr Brabec nechce poslouchat vědce a podpořit rychlý a spravedlivý konec uhlí už před rokem 2030, měl by podpořit alespoň nejambicióznější scénář navržený komisí — tedy konec uhlí do roku 2033,“ dodal Doubravský.

Konec uhlí by měl být podle aktivistů spravedlivý a měl by jít ruku v ruce s vytvářením čistých pracovních míst, transformací uhelných regionů a podporou lidí, kteří v uhelném průmyslu pracují nebo jsou postižení jeho dopady.

„Konec uhlí zároveň nemůže být příležitostí pro uhlobarony, aby masivně začali přecházet na jiné fosilní palivo, tedy na plyn. Namísto toho chceme co nejrychlejší přechod na obnovitelné zdroje ve vlastnictví obcí, komunit a družstev,” řekl Jakub Caha z hnutí Limity jsme my.

Greenpeace: první by měly skončit Počerady a Mělník

Greenpeace a Hnutí DUHA zároveň v pondělí zveřejnily seznam elektráren, které by měly energetické firmy zavřít jako první. Reagují tak na fakt, že uhelná komise oficiální seznam zatím nezveřejnila, ačkoliv na jednání v Prunéřově v září rozhodla, že elektrárny se budou zavírat podle jejich uhlíkové náročnosti.

„Vytvořili jsme seznam uhelných elektráren s pořadím odstavování, jehož oficiálnímu vytvoření v uhelné komisi dosud bránili zástupci uhelných firem spolu s ministry. Nejde o naši představu, ale o exaktní aplikaci kritéria emisní intenzity, schváleného Uhelnou komisí s využitím oficiálních údajů provozovatelů elektráren,“ uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen uhelné komise.

První by tak měla být zavřená elektrárna Počerady, po ní třetí blok Mělníku, Dětmarovice, Tisová a Chvaletice. Zároveň organizace na tiskové konferenci představily grafy vyprodukované uhelnou komisí, které prakticky nepočítají s větším zavíráním uhelných elektráren před rokem 2029. I v případě nejambicióznějšího scénáře namodelovaného na rok 2033 by tak elektrárny končily až po roce 2030. Ekologové se však odkazují na studii Energynautics, podle které je v případě většího zapojení obnovitelných zdrojů možné s uhelnými elektrárnami skončit už v roce 2030.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu i ČEPS podceňují možnosti obnovitelných zdrojů, a proto navrhovaný harmonogram není postupný. My prosazujeme, aby elektrárny skončily už v průběhu příštích deseti let,“ řekl na tiskové konferenci Jan Rovenský z Greenpeace, který je zároveň členem uhelné komise. Postoj uhelné komise bude jasný nejspíš až v prosinci, kdy by podle ministrů Havlíčka a Brabce měla představit jak termín konce uhlí, tak harmonogram útlumu spalování uhlí.