Protest před ministerstvem životního prostředí. Konec uhlí po roce 2030 je pozdě

Radek Kubala

Deset dnů chtějí nepřetržitě před ministerstvem protestovat čtyři organizace zabývající se ochranou klimatu. Vadí jim, že uhelná komise směřuje k rozhodnutí o konci těžby uhlí, které v zájmu uhlobaronů stanovuje příliš pozdní termín.

Protest uspořádaly organizace Fridays for Future, Extinction Rebellion, Limity jsme my a Univerzity za klima. Foto Petr Zewlakk Vrabec, FB Fridays For Future Česká republika

Čtyři klimatické organizace zahájily v pondělí ráno desetidenní protest před budovou ministerstva životního prostředí. Na místě chtějí zůstat až do rozhodnutí uhelné komise o způsobu útlumu uhlí v České republice, které by mělo padnout za týden ve čtvrtek. Podle protestujících jsou data nabízená uhelnou komisí z hlediska ochrany klimatu příliš pozdní.

Protest uspořádaly organizace Fridays for Future, Extinction Rebellion, Limity jsme my a Univerzity za klima. V tiskové zprávě uvádějí, že máme-li se vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, která se v České republice projevuje extrémními projevy počasí, jako jsou dlouhá sucha střídaná přívalovými dešti, tak se nejbohatší státy musí zbavit uhlí v následujících deseti letech.

Komise přitom počítá se třemi scénáři, konkrétně s lety 2033, 2038 a 2043. Ani jeden z nich z pohledu protestujících — a z hlediska stávajícího vědeckého poznání — není dostatečný.

„Uhelná komise nehledá možnosti útlumu těžby a spalování uhlí v souladu s ochranou klimatu, což je její absolutní selhání. Budeme tu mimo jiné proto, že chceme ministru Brabcovi i celé komisi připomenout, že to byla právě ochrana klimatu, kvůli které komise vznikla,“ říká Petr Doubravský z hnutí Fridays For Future. Vznik Uhelné komise inicioval ministr životního prostředí Richard Brabec loni v březnu právě v reakci na studentské stávky za klima.

Protestujícím také vadí, že dosavadní scénáře uhelné komise počítají s tím, že by se současné elektrárny začaly zavírat až kolem roku 2029. Podle zástupců klimatického hnutí ale zavírání nejšpinavějších elektráren, jako jsou Počerady nebo Chvaletice, musí začít hned a pokračovat v nejbližších letech, pokud se máme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize.

„Rychlé zavírání elektráren navíc může pomoct vyčistit ovzduší, které v současnosti způsobuje nemoci a tisíce předčasných úmrtí ročně. Za následky uhelného průmyslu by neměli nést odpovědnost jeho zaměstnanci a zaměstnankyně. Stát by měl místním rekvalifikaci poskytnout a v postižených oblastech investovat mimo jiné do rozvoje obnovitelných zdrojů, vzdělání a infrastruktury,“ řekla Néa Zon z Extinction Rebellion.

Greenpeace: protesty veřejnosti vítáme

Před ministerstvem chtějí protestující po domluvě s policií i přespávat. Slibují, že budou dodržovat hygienická opatření nařízená vládou. Budou rozdělení po skupinkách a po celou dobu budou mít na sobě roušky. Na místě bude také dezinfekce pro zamezení šíření nemoci covid-19.

Jan Rovenský z organizace Greenpeace, který je zároveň členem uhelné komise, protesty schvaluje. „Jakýkoliv zájem veřejnosti o rozhodování uhelné komise vítám, a to i za cenu neposlušnosti. Obávám se, že ani po měsíci od minulého jednání nemáme lepší podklady a pokud uhelná komise příští čtvrtek doporučí nějaký scénář útlumu, bude to čistě politické rozhodnutí a ne odborné,“ řekl Deníku Referendum Rovenský.

Z nabízených scénářů preferuje rok 2033, ačkoliv podle něj je minimálně v případě uhelných elektráren o tři roky později, než je potřebné a možné. Greenpeace spolu s Hnutím DUHA v komisi prosazují rok 2030 jako termín konce všech uhelných elektráren.

ČTK: nejpravděpodobnější je rok 2038

Podle zdrojů ČTK finální doporučení uhelná komise vydá už za deset dnů a nejpravděpodobněji stanoví rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr a zároveň spolupředseda uhelné komise Karel Havlíček však již v minulosti podpořil rok 2038.

„S ohledem na to, že všichni disponují požadovanými daty, a dále s ohledem na závěry uhelné komise a jednotlivých pracovních skupin je skutečně šance, že výstupem bude doporučení vládě časového jízdního řádu odstavování uhelných zdrojů. Do té doby nebudu komentovat všechny varianty, vnímám názory od roku 2030 až po rok 2045 a dále,“ uvedl Havlíček pro Deník Referendum.

K protestu a požadavkům ekologických organizací Deníku Referendum přes telefon neodpověděla ani tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková. Ministr a druhý spolupředseda uhelné komise Richard Brabec zatím nepodpořil ani jednu z variant.

V otázkách Václava Moravce před měsícem řekl, že do roku 2038 s uhlím skončíme určitě. Možný je podle něj i rok 2033.