Nebuďte zbabělec a chraňte klima, žádali občané Babiše před sedmi ministerstvy

Radek Kubala

Devět lidskoprávních, ekologických a zdravotnických organizací dnes před sedmi českými ministerstvy požadovalo ambiciózní cíle pro snižování emisí do roku 2030. Organizace upozornily na dopady klimatické krize v různých aspektech života.

Před ministerstvem stonajícího Richarda Brabce demonstrovali aktivisté hnutí Limity jsme my. Foto FB Limity jsme my

Podpořte ambiciózní evropský cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o pětašedesát procent a zamezte tomu, aby Evropská komise účetními triky oslabila legislativu pro snížení emisí oxidu uhličitého. S takovými požadavky dnes devět občanských organizací zabývajících se ekologií, dopravou či lidskými právy, protestovalo před sedmi českými ministerstvy.

Organizace žádaly premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na čtvrtečním jednání představitelů členských států Evropské unie v Bruselu podpořil ambiciózní cíle snižování emisí do roku 2030. Na stole je návrh Evropské komise, která požaduje snížení o pětapadesát procent. Evropský parlament navrhuje šedesát procent.

Členové Amnesty International protestovali před ministerstvem zahraničních věcí. Foto FB Amnesty International

V tiskové zprávě organizace upozornily, že podle zprávy OSN musíme snižovat emise skleníkových plynů o více než 7,6 % ročně, máme-li udržet oteplování na relativně bezpečné úrovní. Uplatnění uvedeného opatření, bereme-li v potaz možnosti a historickou odpovědnost EU, znamená snížení emisí skleníkových plynů v příštích deseti letech nejméně o pětašedesát procent ve srovnání s rokem 1990.

Právě uvedený cíl by podle protestujících měl Andrej Babiš podpořit. Nicméně návrh Evropské komise počítá i se zachycováním uhlíku lesy a vylepšováním bilance mokřady. Reálně by tak i podle analýz eurokomisařů emise v klíčových sektorech, jako jsou energetika, doprava nebo zemědělství, neklesly o pětapadesát procent, nýbrž jen o padesát procent.

Konec keců, konec uhlí

Nejživěji bylo před Ministerstvem průmyslu a obchodu, kde se zástupci Greenpeace v kostýmech čertů pokusili vylézt na balkón nad vstupem a vyvěsit transparent s nápisem Kdo uhlí těží, do pekla běží. Policii se však podařilo jejich záměr překazit.

Greenpeace „si přišli“ pro ministra Havlíčka v kostýmech čertů. Policie bohužel jejich záměr zmařila. Foto FB Greenpeace/Petr Zewlakk Vrabec

„Best in Covid nevyšlo, ale premiér Babiš má šanci na reparát. Může Českou republiku vyvést z temnoty klimatického skepticismu a kverulantství středoevropských států a být Best in Climate. Stačí jen odmítnout triky Evropské komise, jejíž návrh ve skutečnosti nesnižuje emise o slibovaných pětapadesát procent,“ uvedl Jan Freidinger z Greenpeace.

Proti těžbě a spalování uhlí se vymezilo při happeningu před Ministerstvem životního prostředí také hnutí Limity jsme my, které protestovalo s transparentem Konec keců, konec uhlí. „Ministerstvo životního prostředí by podle nás mělo v první řadě myslet na ochranu planety. Mimo jiné to znamená skončit s uhlím v příštích deseti letech a podpořit nejambicióznější cíle pro snižování emisí skleníkových plynů,“ uvedla Marika Volfová, členka Limity jsme my.

Zdravou krajinu, udržitelnou dopravu a živá města

Hnutí DUHA před Ministerstvem zemědělství roztáhlo plachty s holinami, které vznikly v důsledku nešetrného kácení lesů. Svým protestem upozorňovali na to, že ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) dělá málo pro záchranu lesů a krajiny.

„Když nesnížíme množství emisí, které vypouštíme do atmosféry, nepomůžou nám přehrady, mokřady, ale ani pestré lesy. Zaměřit se musíme také na zemědělství, které v České republice vypouští šest procent emisí. Má ale i velký potenciál je pohlcovat. Klíčem je zdravá půda nezničená průmyslovým hospodařením,“ vysvětlila důvody protestu Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA.

Hnutí Duha demonstrovalo před ministerstvem zemědělství. Foto FB Hnutí DUHA

Klimatické hnutí Extinction Rebellion si k protestu vybralo Ministerstvo dopravy, které podle nich podporuje problematické dopravní projekty a tlačí megalomanské stavby, jako je kanál Dunaj-Odra-Labe. „Požadujeme, aby ministerstvo dopravy vypracovalo klimatický plán, který bude reflektovat naléhavost situace a bude určovat směr budoucích rozhodnutí,“ řekla Gabriela Kleinová z Extinction Rebellion.

Na problematiku udržitelnosti měst pak před Ministerstvem pro místní rozvoj upozorňovaly organizace AutoMat, NESEHNUTÍ a Arnika. „Například stávající návrh stavebního zákona jde zcela proti účinné ochraně klimatu. Oslabuje úlohu orgánů ochrany přírody i veřejnosti v rozhodování o výstavbě a urychluje betonování krajiny,“ vypočítává Martin Hyťha z NESEHNUTÍ ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové (nestr. za ANO) její pochybení.

Klima je i otázka zdraví a lidských práv

Iniciativa Lékaři za budoucnost pak symbolicky blokovala vstup do Ministerstva zdravotnictví pomocí nemocničního lůžka s figurkou nemluvněte. „Změna klimatu s sebou přináší významná rizika pro lidské zdraví. Jde třeba o stále častější vlny veder, které způsobují nárůst nemocnosti a úmrtnosti zejména u seniorů, dětí, ale také u lidí s depresí. Toxické látky a prach uvolňované při těžbě a spalování fosilních paliv významně znečišťují životní prostředí a způsobují nemoci, jako je astma, onemocnění srdce a cév nebo deprese,“ upozornila Anna Kšírová z iniciativy Lékaři za budoucnost.

Anna Kšírová hovoří k novinářům před ministerstvem zdravotnictví. Foto FB Lékaři za budoucnost

Do protestů se zapojila i lidskoprávní organizace Amnesty International. Její zástupci před Ministerstvem zahraničních věcí varovali před tím, že oteplování planety ohrožuje základní lidská práva milionů lidí na celé planetě.

„Změna klimatu rozšiřuje a prohlubuje již existující nerovnosti, které mnohdy nejvíce dopadají na ty nejzranitelnější — ženy, děti a staré lidi a další znevýhodněné skupiny. Nejsou to ale jen ničivé dopady na lidstvo, které ze změny klimatu činí urgentní lidskoprávní problém, ale především fakt, že se jedná o člověkem způsobený fenomén, jenž může být regulován správnými kroky vlád,“ shrnul Michal Horniecký z Amnesty International.

Z představitelů vlády, na které protest mířil, zatím nikdo nereagoval. Dotazy Deníku Referendum odeslané všem úřadům již ráno, zůstaly zatím bez odpovědi.