Fatální selhání Evropské unie. Vláda nad zemědělstvím zůstala agrokorporacím

Radek Kubala

Evropský parlament i Rada Evropské unie v tomto týdnu selhala. Zemědělské dotace budou dalších sedm let podporovat ničení klimatu a vymírání druhů. Jediným světlým bodem je zastropování dotací. Velkých hráčů se navíc možná ani nedotkne.

V příštích sedmi letech, která budou pro záchranu klimatu klíčová, tak v zemědělské politice nemůžeme očekávat výrazné změny. Foto Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i.

Začněme dobrými zprávami. V návrhu jinak tragické Společné zemědělské politiky, kterou Evropský parlament schválil v pátek odpoledne, se od středeční analýzy Deníku Referendum objevil i pozitivní bod, které mimochodem ohrožuje i byznys premiéra České republiky Andreje Babiše. Europoslanci dodatečně odhlasovali povinné zastropování zemědělských dotací pro jeden podnik.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Papírová omezení

Konkrétně tak bude jedna firma v přímých platbách moct získat maximálně pět set tisíc eur (13,6 milionu korun) a milion eur (27 milionů korun) z programu na inovace a rozvoj venkova, ze kterého například Agrofert získal sto milionů korun na opravu linky na výrobu toustů pro Penam.

Podniky se navíc budou určovat podle skutečného majitele, což by mělo omezit případné právní kličky a nastrkování bílých koňů. Na čerpání má dohlížet přímo Evropská komise, nikoliv členské státy, jako dosud.

I tento pozitivní bod má však několik ale. Jednak jsou stropy nastavené mnohem výše, než jak původně Evropská komise chtěla. Ta požadovala limit sto tisíc eur pro oba pilíře s možností navýšit je o mzdy zaměstnanců. De facto tak europoslanci snahu Evropské komise oslabili.

Rada ministrů

Evropský parlament si navíc zatím pouze připravuje svojí pozici pro jednání v trialogu s Komisí a Radou Evropské unie. A právě Rada složená z ministrů zemědělství členských zemí, jejíž současnou pozici ke Společné zemědělské politice část vědců a klimatologů označuje za katastrofální pro klima i malé farmáře, povinné zastropování dotací odmítá a chce je mít pouze dobrovolné a v gesci konkrétních států. Což třeba v České republice znamená, že bez změny vlády nebudou vůbec.

Podle Euractivu se dá očekávat, že zastropování bude klíčovým bodem sporu mezi oběma institucemi Evropské unie. V krajně nepravděpodobném případě, že ministři členských států ze své pozice ustoupí a zastropování projde přesně v podobě navržené Evropským parlamentem, by pak korporace podobné té Babišově mohl ohrozit jednak až vznik registru skutečných majitelů zemědělských podniků − tedy doklad evropských institucí strvrzující, že Andreje Babiš je jako majitel Agrofertu ve střetu zájmů − a jednak ochota Evropské komise vymáhat zneužívání dotací tvrději než dosud.

Výskání europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS), které bez kontextu převzaly servery Fórum 24Seznam zprávy, že Andrej Babiš přijde ročně o jeden a půl miliardy korun, je tedy hodně předčasné. Ačkoliv bychom si to všichni přáli, zatím je to skutečně jen přání.

Zle pro klima i biodiverzitu a bezmoc Pařížské dohody

Už nyní je ale jisté, že připravovaná reforma Společné zemědělské politiky skončí katastrofou pro klima a životní prostředí. Jak pravidelně upozorňují vědci, průmyslové zemědělství založené na pěstování monokultur, velkochovech zvířat a nadměrném používání pesticidů a umělých hnojiv je přímou příčinou vymírání živočichů i rostlin, degradace půdy a prohlubování klimatické krize.

Veškerá snaha zelené frakce Greens/EFA a levicové GUE/NGL v rámci více než dvou tisíc pozměňovacích návrhů odvrátit úterní noční blamáž a Společnou zemědělskou politiku ozelenit, přišla vniveč. Politický střet vyhrála trojkoalice frakcí lidovců EPP, socialistů SD a liberálů RENEW, v jejíž režii se oslabení celé politiky v zájmu agrokorporací odehrálo.

Europoslanci sice oficiálně schválili, že by celá zemědělská politika měla být v souladu s Pařížskou dohodou, odmítli však jakékoliv cíle pro snižování emisí nebo přísnější ekologické standardy pro vyplácení dotací. Pařížská dohoda totiž žádné cíle snižování emisí pro zemědělství ani jiné sektory neobsahuje.

Poslanci také do celé legislativy odmítli přidat cíle z ekologických strategií Evropské komise nazvané Od zemědělce ke spotřebiteli a Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, čímž tyto plány v podstatě zdiskreditovali. Neúspěchem dopadl i pozměňovací návrh příhodně nazvaný Babiš amendment, který měl zabránit střetu zájmů tím, že by zemědělské dotace znemožnil čerpat politikům.

Z původního návrhu komise europoslanci vyškrtli také zmínky o podpoře lokalizace produkce, ochraně lesních ekosystémů a snižování emisí v sektoru produkce živočišných produktů. Stále platí, že většina dotací bude vyplácena na hektar. Veškeré ekologické podmínky tak Europarlament i Rada významně oslabily.

Greenwashing zemědělských dotací

Konkrétně se to týká ekoschémat, na které sice půjde třetina rozpočtu Společné zemědělské politiky, nicméně podmínky jejich čerpání k ekologizaci zemědělství nepovedou. Jednak jejich vyplácení bude muset být v souladu se zvyšováním konkurenceschopností farem, což jejich uplatňování výrazně oslabí, jednak budou mít členské státy v určování toho, jaké ekologické parametry nastaví, volnost.

Zkusme si takovou praxi představit v České republice, která je agrobyznysem ovládána. Ekologové proto ekoschémata (ecoschemes) začali přezdívat ekopodvody (ecoscams). Další schválené ekologické podmínky fungují v režimu takzvaného greeningu, který Evropský účetní dvůr vyhodnotil jako neefektivní už v minulém období. Navíc i v tomhle případě má Rada Evropské unie méně ambiciózní pozici oproti Parlamentu, a lze proto očekávat ještě další oslabení.

Výsledky jednání jsou dokonce tak špatné, že i Evropská komise tvrdí, že současná podoba Společné zemědělské politiky není v souladu se Zelenou dohodou, která je mimochodem slabá sama o sobě.

Evropská unie tak v tomto týdnu kompletně selhala. Podlehla lobbingu agrokorporací a rezignovala na všechny cíle v oblasti ochrany klimatu a biodiverzity. V příštích sedmi letech, která budou pro záchranu klimatu klíčová, tak v zemědělské politice nemůžeme očekávat výrazné změny.

Míč je na hřišti jednotlivých států, které mají pro vyplácení dotací možnost nastavovat přísnější pravidla. I jejich manévrovací prostor je však omezený pravidly nastavenými ve Společné zemědělské politice. Malou nadějí pro ochranu české krajiny před klimatickými extrémy by mohl být konec Andreje Babiše a následná deagrofertizace politiky.

Nicméně i většina europoslanců z českých opozičních stran (vyjma Pirátů a v mnohých případech i Stanislava Polčáka ze STAN a Alexandra Vondry z ODS) hlasovala tento týden v souladu se zájmy agrokorporací. Těžko tedy říct, zda by nástup opozice byl posunem vpřed.

    Diskuse