↗

Smyslem evropských zemědělských dotací je podpora takového hospodaření, které zajistí mimoprodukční funkce krajiny, povede například k obnově retenčních schopností a ke kýženému navýšení biodiverzity. Prostředky však v drtivé většině směřují výhradně do podpory zemědělského průmyslu. František Kaván, Luční cesta. Zdroj: WmC

Již od srpna čelí ministr Toman (nestr. za ČSSD) kritice ekologických organizací, že zásadní proces, který ovlivní podobu české krajiny na další léta — a to v době zvyšujících se dopadů klimatické změny, poklesu biodiverzity či úbytku úrodné půdy — je netransparentní, a hrozí tak zachováním statu quo, na který nakonec doplatí i samotní zemědělci. Přitom na potřebu významné proměny zemědělské praxe již dlouho upozorňují vědci a nyní i Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), jedna z hlavních strategií Evropské unie.

V listopadu došla trpělivost také některým zemědělcům, a ministr Toman tak obdržel nejen další otevřený dopis ekologických organizací a stovky emailů od široké veřejnosti, ale také otevřený dopis zemědělských organizací. Ministerstvo bez ohledu na to následně ve veřejné tiskové zprávě obvinilo Hnutí DUHA ze šíření dezinformací.

Oproti veřejné reakci, v níž ministerstvo své dosavadní postoje hájilo, se však věci ve vnitřním procesu podivuhodně změnily. Časově vražedný termín podávání připomínek byl rozvolněn, ministerstvo na zaslané připomínky skutečně reagovalo a od ledna každý týden poběží online pracovní skupiny, na kterých se budou řešit jednotlivé aspekty tzv. Strategického plánu. Na stránkách ministerstva se o tom návštěvník nic nedočte, ale i tak jde o jednoznačný pokrok.

Zda tato náhlá změna bude mít skutečný dopad na výslednou podobu dotací, se ale teprve uvidí. Jak v otevřeném dopisu napsaly zemědělské organizace k poslední verzi Strategického plánu, „je […] evidentní, že intervence […] jsou již ve své finální podobě a dosavadní způsob (ne)zveřejňování informací […] vzbuzuje dojem účelové nevůle k jakýmkoliv výrazným změnám.“ Ministerstvo zemědělství bude mít nyní šanci ukázat, že tento dojem byl lichý.

Ministr Toman ve své odpovědi na otevřený dopis ekologických organizací napsal, že „je naší povinností zajistit, aby se z veřejných prostředků nepodporovaly intervence s negativními vedlejšími důsledky na životní prostředí.“ Tak tomu však v současnosti není a z veřejných peněz na zemědělské dotace je kvůli způsobu jejich nastavení financována praxe, která v důsledku vede k poklesu biodiverzity, znečištěným vodám či ztrátě cenné půdy. Z vypořádaných připomínek je také zřejmé, že ministerstvo například nepodporuje obnovu krajinných prvků v zemědělské krajině nebo pokrytí veškeré půdy vegetací, které je zásadní například pro omezení eroze. Bude tak záležet i na finálních jednáních v evropských institucích.

Dotace by měly zemědělce podpořit v přechodu na udržitelnou praxi. Jak na to, naznačily Hnutí DUHA a Česká společnost ornitologická ve své společné výzvě Za zdravou a pestrou krajinu, již zveřejnily na webu zasadmese.hnutiduha.cz. Posun v konání ministerstva je také úspěchem občanské společnosti a ukázkou toho, že se vyplácí činnost státních úřadů hlídat a v okamžiku nedobré praxe se hlasitě ozvat.