Návrh reformy zemědělství v EU je zklamáním. Opět straní korporacím

Adam Rektor Polánek

Evropská unie nedávno představila nový plán celounijní zemědělské politiky. Plánuje například finančně odměnit zelené praktiky či investovat do ekologických farem. Podle expertů však koncepce má ke skutečné udržitelnosti daleko.

Instituce Evropské unie prezentují nový zemědělský plán jako ten nejzelenější v dějinách. Podle expertů však zdaleka nechrání životní prostředí dostatečně — obzvlášť v kontextu ničivých změn klimatu a úbytku biodiverzity. Foto Twitter, Evropský parlament

Evropská unie představila nový rámec takzvané Společné zemědělské politiky. V pátek 25. června ho odsouhlasili zástupci členských států společně s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Navzdory unijním slibům udržitelné reformy se však experti shodují, že je nová koncepce nedostatečná.

Místo skutečné změny současného systému totiž podle expertů nabízí jen kosmetické úpravy či nezávazné fráze. Navíc před skutečnou ochranou životního prostředí upřednostňuje zájmy agrokorporací.

„V otázce zemědělství Evropská unie nenaslouchá vědecké komunitě, malým farmářům ani vlastním účetním. Z představené koncepce budou těžit agrokorporace a další zemědělští giganti. Nový rámec tak stávající poměry nijak nemění,“ uvedl v tiskové zprávě odborník na unijní zemědělskou politiku při ekologické organizaci Greenpeace Marco Contiero.

Dohoda mimo jiné určuje výši unijního zemědělského rozpočtu do roku 2027, dohromady půjde o necelých tři sta devadesát miliard eur. Konkrétní reformy budou uvedeny v platnost začátkem roku 2023.

Reformy jsou neurčité a nezávazné, tvrdí experti

Reforem je hned několik, většina z nich pouze upravuje už stávající systém. Pravděpodobně nejdůležitější změnou je rozvoj takzvaných eko-schémat, která mají právě od roku 2023 finančně odměňovat ekologické kroky a opatření ze strany evropských zemědělců. Tvořit budou pětadvacet procent všech dotací vyplacených z prvního pilíře Společné zemědělské politiky.

Právě eko-schémata patři mezi nejvíce kontroverzní reformy. Evropský parlament na ně chtěl vyčlenit až třetinu rozpočtu prvního dotačního pilíře. Zástupci většiny členských států oproti tomu požadovali pouhých dvacet procent a co nejvyšší svrchovanost při rozdělování peněz. Konečná podoba reformy má být ideálním kompromisem, podle ekologů je však okleštěná a k potřebné ochraně životního prostředí nepovede.

Celia Nyssensová, expertka na zemědělskou politiku při federaci Evropské environmentální kanceláře, schématům vytýká nezávaznost. Státy budou mít podle ní volnost čerpat dotace vyhraněné na eko-schémata bez výraznější proměny farmářských praktik. „Neexistuje absolutně žádná záruka, že schémata povedou k potřebná změně,“ uvedla Nyssensová pro server Carbon Brief.

Skutečná obměna evropského zemědělství je přitom podle vědců nutná. Minulý rok vyšla rozsáhlá studie kritizující Společnou zemědělskou politiku. Podepsalo se pod ni na tři tisíce šest set akademiků. Studie Evropskou unii viní především z dlouhodobé destrukce životního prostředí a z ohrožování biodiverzity.

Největší část evropských dotací totiž proudí do takzvaného „intenzivního zemědělství“, a podporuje tudíž snahu o co největší zisk na co nejmenší ploše. A právě intenzivní průmyslové zemědělství je přímo zodpovědné za hynutí živočišných druhů. Od roku 1980 přišla Evropská unie o sedmapadesát procent veškerého ptactva. Výrazný úbytek je znát také v populaci létavého hmyzu, především motýlů. Ekologové i občanská společnost viní stávající unijní koncepci, kterou nový plán dostatečně nenarušuje.

„Přes všechny sliby a řeči se opět ukázalo, že ekonomické zájmy průmyslového zemědělství a neochota ke změně jsou silnější než vědecké poznatky a zhoršující se stav evropského zemědělství a biodiverzity,“ uvedl v tiskové zprávě Martin Rexa z Hnutí DUHA, vedoucí kampaně Zasaďme se.

Podle České společnosti ornitologické je k ochraně a rozvoji evropské biodiverzity zapotřebí vyčlenit alespoň deset procent rozlohy každé farmy na podporu biologické rozmanitosti. Nový plán Společné zemědělské politiky přitom vyžaduje pouhá tři až čtyři procenta — zbytek je na farmářích.

A kontroverzní je nejen přístup k ochraně živočišných druhů. Zemědělský sektor je zodpovědný za nejméně desetinu veškerých emisí skleníkových plynů vypuštěných v Evropské unii. Udržitelná reforma zemědělství je proto k řešení klimatické krize klíčová.

Sto miliard eur vymezených na boj se změnami klimatu v oblasti zemědělství mezi lety 2014 a 2020 se však z velké části minulo účinkem a téměř nesnížilo produkci emisí. Nový plán má ještě vyšší investiční ambice, výrazně však nemění konkrétní opatření. Ekologové dále kritizují fakt, že se Společná zemědělská politika nemusí řídit evropskou Zelenou dohodou. Podle expertů je proto pravděpodobné, že podíl zemědělství na evropských emisích skleníkových plynů nejnovější politické vývoje nijak neovlivní.

Rozhodnou členské státy

Nový plán dává v mnoha ohledech jednotlivým členským státům volnost. I když se hlavní rámec koncepce už nezmění, vlády zemí sedmadvacítky mají do prosince vypracovat konkrétní návrhy podoby dotací. Pro ekology jde o důvod k naději i obavám.

„Česká republika má stále možnost připravit takový návrh Společné zemědělské politiky, který přispěje ke zlepšení stavu naší krajiny. Jak dokládá více než šestapadesát tisíc lidí podepsaných pod peticí „Vraťme život do krajiny“, veřejný zájem o hospodaření šetrnější k přírodě je velký,“ komentuje v tiskové zprávě Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické.

Naopak skepticky se k otázce rozdělování dotací staví profesor Alan Matthews, odborník na zemědělskou politiku při Trinity College v Dublinu. „Je sice na členských státech, aby investovaly podle svých priorit, zároveň ale není dostatek financí vyčleněno na boj s klimatickou krizí,“ uvedl pro server Carbon Brief.

„Členské státy obecně volí ta nejjednodušší možná řešení, a dávají přednost ekonomickým zájmům před těmi ekologickými,“ dodává Celia Nyssensová z Evropské environmentální kanceláře.

O přesných dotačních plánech se tedy rozhodne v nadcházejících měsících. Zemědělské dotace pro Českou republiku jsou přitom kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše celoevropským tématem. Právě do agrokorporací jako je premiérův Agrofert totiž peníze ze Společné zemědělské politiky dlouhodobě putují — na úkor menších a středních farmářů.

Diskuse