Záběry rozvalin, zničených domů, hořících trosek, aut na stromech a vyděšených lidí, kteří právě přišli o všechno krom holého života. Na to není jiná reakce, člověk v tu chvíli prostě pomáhá, jak může. Je skvělé, že se mezi lidmi vybrala během pár dní rekordní více než miliarda korun. Je dobré vědět, že se umíme sjednotit a být hodně efektivní, když dojde na nejhorší.

Sebevědomá reakce lidí byla silnější než jindy. Proč? Má to hned několik příčin. Jednak přišly extrémní projevy počasí v době, kdy je celá společnost ještě otřesená koronavirovou krizí. Místo očekávaného návratu k normálu jsme sledovali ničivou tragédii takřka v přímém přenosu.

A pak — zpráva o tornádu byla naprostý šok, protože na něco takového nejsme v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zvyklí. Bez ohledu na to, že v Kosmově kronice se skutečně o vzdušném víru píše.

Jakub Patočka zde napsal hned po čtvrteční tragédii provokativní text plný prognóz. Je zajímavé pozorovat, jak mu jedna za druhou postupně vycházejí (aspoň co se týče bezprostředního vývoje, včetně legendárního focení ministrů v troskách). V jednom bodě se ale jeho text zřejmě mýlí. Při pohledu na ničivé následky tornáda si většina lidí patrně nepoloží otázku, zda takto vypadá svět se změněným klimatem.

Změna je plíživá. Jako sucho a devastace půdy

Klimatická změna s sebou nese riziko zvýšeného výskytu extrémního počasí. Nedá se ale říct: tak, a tornádo tu teď budeme mít každé léto. Svět se změněným klimatem zachycují mnohem věrněji obrázky událostí, jejichž narůstající četnost a intenzitu můžeme sledovat v delší časové řadě.

Jedna taková se objevila o den později a bohužel nevzbudila větší zájem. Jsou to záběry ze Stebna na Lounsku v Ústeckém kraji. Tudy se sice neprohnalo tornádo, ale zato v něm řádil jiný vzácný extrémní projev počasí: downburst.

Jeho sílu ilustruje fakt, že po sobě nechal škody za sto milionů korun. Jednorázová škoda ve Stebně tak převyšuje celoroční rozpočet celého města Kryry, kam Stebno formálně spadá, protože ten se pohybuje jen okolo sedmdesáti milionů korun.

Stebno navíc prokazatelně a dlouhodobě trpí důsledkem klimatických změn — a sice suchem. Velká část Lounska a Rakovnicka patří mezi vůbec nejsušší části naší země. Sucho se tu projevuje pomalu, i když v posledních letech s rostoucí intenzitou.