Klimatická krize je zločin. A fosilní korporace by za něj měly začít pykat

Mark Hertsgaard

Klimatická krize nemusela jít po své současné, hrůzu nahánějící trajektorii, kdyby fosilní korporace systematicky nelhaly o svých vlastních poznatcích, co spalování ropy a uhlí způsobuje. Byl to zločin. A nyní by měl následovat trest.

Protestující před nejvyšším soudem státu New York, který se domáhá na firmě Exxon náhrady škod za to, že tajila informace o důsledcích změn klimatu, o nichž dobře věděla už od sedmdesátých let. Foto Angela Weissová, AFP

Pokud se jako místo činu označuje prostor, kde byl spáchán zločin, pak na jednom takovém žije úplně každý pozemšťan.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Zločin, o němž mluvíme, se přitom stále děje, a to už po desetiletí. Jeho projevy vidíme ve strašlivých vlnách horka, v požárech, které sužují americký západ, v ničivých bouřích, jež byly letos tak početné, že jim meteorologové přestali dávat jména, v předpovědích, podle nichž je dnes nejpříznivějším scénářem zvýšení hladiny oceánů o šest metrů. Naší jedinou nadějí je, že se nám neúprosný vývoj podaří ztlumit a že generace našich potomků pak naleznou nějaký způsob, jak si poradit.

Zločin, o němž tu mluvíme, už připravil o domov, či dokonce o život, nespočet lidí po celém světě, způsobil hospodářské škody ve výši miliard dolarů a zpustošil životně důležité ekosystémy i panenskou přírodu. Po celém světě s disproporční vahou doléhá na zranitelnější komunity, počínaje rolníky na pobřeží Bangladéše, jimž stoupající moře zasoluje rýžová pole a poškozuje sklizeň, konče nízkopříjmovými skupinami obyvatel amerických velkoměst jako Houston či Chicago, jejichž komunity strádají vlnami horka mnohem hůř než bohaté čtvrtě.

Zločin, o němž mluvíme, dopadá ze všech nejtíživěji na mladou generaci a staví otazník nad samo přežití naší civilizace. Nejpodivuhodnější na něm je přitom všem fakt, že jeho pachatelé se v klidu pohybují na svobodě. Dokonce v něm pokračují a nadále na něm vydělávají peníze. A to z velké části proto, že většina veřejnosti o jeho spáchání vůbec nemá ponětí.

V člověku nad tím snadno vzkypí krev, zvlášť pokud má děti. Mé dceři je čerstvě šestnáct a o tom, kde by mohla svůj život prožít v bezpečí jsem přemýšlel od chvíle, kdy byla ještě batole, a sám jsem se jako novinář začal soustředěně věnovat tématu adaptace na změny klimatu. Oranžová obloha nad naším domovským městem San Franciskem po loňské rekordní vlně požárů byla srdceryvným obrazem, probouzejícím zlost, že Kalifornie takovým bezpečným útočištěm nebude.

Zločin, o kterém mluvíme: Exxon a další ropné korporace to věděly

Podstatou zločinu, o kterém mluvíme, je čtyřicet let lhaní fosilního průmyslu o změnách klimatu. Ze všech zdokumentovaných případů korporátních podvodů, bude mít zřejmě vůbec nejzávažnější důsledky právě tento. Lhaní fosilního průmyslu zneutralizovalo snahy o to, aby se zvýšilo povědomí veřejnosti a odhodlání úřadů řešit to, co se v mezičase podle vědců vyvinulo v akutní klimatický stav nouze vyžadující okamžité, rozsáhlé a dramatické činy.

Jako prezidentský kandidát Joe Biden vyhlásil, že ropné korporace za jejich lhaní požene před soud. Zda svůj slib dodrží, se teprve ukáže.

Novináři věnovali roky investigativní práce snahám zločiny korporací zdokumentovat. V roce 2015 se to redakcím Los Angeles Times, Inside Climate News a novinářské škole Kolumbijské univerzity konečně podařilo, když společně získaly jasné důkazy usvědčující v té době největší ropnou korporaci na světě ExxonMobil.

Získané interní dokumenty prokazují, že už na konci sedmdesátých let dvacátého století, experti v Exxonu připravovali pro firemní vedení zprávy, v nichž dokládali, že člověkem způsobované globální oteplování je už v chodu, může mít katastrofické důsledky a jeho hlavní příčinou je spalování fosilních paliv. Klimatické hnutí si výsledky těchto investigací vzalo za své a díky jeho kampaním se ujal hashtag #ExxonKnew — Exxon to věděl.

Následné investigace odhalily, že také Chevron, Shell, BP a další ropní giganti věděli, jak jejich produkt může učinit klima na Zemi neobyvatelným. Stručně řečeno, Exxon v tom nejel sám: věděli to všichni. A všichni se rozhodli lhát.

Od počátku devadesátých let ropné korporace vynaložily miliony a miliony dolarů na PR kampaně, jejichž jediným cílem bylo zastřít smýšlení médií, veřejnosti i politiků o reálných rizicích spalování fosilních paliv. Jak se píše v jednom z interních dokumentů, cílem bylo „překvalifikovat globální oteplování z faktu na hypotézu“.

Najaté organizace a spříznění politici šířili lži v zájmu ropných korporací. Média jejich lži polykala a pro nic netušící publikum je přežvýkávala.

Lidstvo ztratilo cenné dekády planými debatami o tom, jestli je globální oteplování realitou, namísto toho, aby podnikalo kroky, jak mu zamezit. Namísto promyšleného přechodu k obnovitelným zdrojům, spotřeba fosilních paliv dále narůstala. Více něž polovina z celkového objemu plynů způsobujících skleníkový efekt v celých dějinách byla vypuštěna do atmosféry po roce 1990 — tedy poté, co Exxon a další korporace už dobře věděly, co páchají.

„Exxon mohl předstíranou debatu o klimatických změnách ukončit už v osmdesátých letech,“ napsal později aktivista a novinář Bill McKibben. „Když vědci jako Jim Hansen z NASA poprvé upozornili veřejnost na hrozbu změn klimatu při kongresovém slyšení v roce 1988, představte si, co jen se mohlo stát, kdyby tam vyslal své experty i Exxon a oni by tam řekli, že jejich vlastní výzkumy zjištění NASA beze zbytku potvrzují.“

Ačkoli mnohé segmenty americké veřejnosti již o zločinu velkých ropných korporací vědí, většina jejich obětí o něm nemá páru. Jak by také mohly? Lhaní ropného průmyslu se zatím nestalo všeobecně sdílenou součástí příběhu o klimatické krizi, z velké části proto, že většina hlavních médií danou skutečnost prostě nezahrnula do svého zpravodajství o tématu.

Původní odhalení v rámci investigace „Exxon to věděl“ v roce 2015 mělo mimo média, která jej publikovala, relativně malý ohlas. Televize, které i ve věku internetu pro většinu lidí zůstávají hlavním zdrojem informací, zásadní odhalení ignorovaly úplně.

Vyšlo pár článků v ekonomicky zaměřených médiích a na nezávislých platformách, zvláště poté, kdy stát New York a některé další menší samosprávy začaly na ropných korporacích soudně vymáhat škody. Ale média obecně se chovají, jako by se lhaní ropných korporací snad ani nepřihodilo.

Je načase dát to pořádku. Ropné korporace, jejich ředitelé, propagandisté, kteří pro ně pracovali, a politici, kteří se od nich nechali sponzorovat, se prozatím vyhýbali obvinění a trestu — ať už v podobě pokut nebo odnětí svobody — za nezměrné škody, které napáchali.

A za nezvládnuté pokrývání tématu dluží veřejnosti omluvu také mediální organizace. A dluží také závazek, že v budoucnu o něm budou referovat mnohem pronikavěji.

Lidstvu bohužel už nikdo čtyřicet let ztracených vinou lhaní ropných korporací nevrátí. Dnes jsme v situaci, kdy naléhavost okamžitého přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie a dalších politických opatření na ochranu klimatu už nelze přecenit. Stejně tak je zásadní, abychom své komunity co nejlépe zabezpečily před hrůzu nahánějícími projevy klimatické krize, které právě v důsledku ztracených dekád již nedokážeme odvrátit.

To vše bude stát peníze — velké spousty peněz. Vlády zemí světa se už dohadují s výhledem na osudový klimatický summit, který se koná letos v listopadu, kdo kolik zaplatí. Navrátit lhaní fosilního průmyslu do středu příběhu o klimatické krizi by mohlo dát na nesnadnou otázku uspokojivou odpověď — a Joe Biden by k tomu měl být dotlačen: ropné korporace to věděly — neměly by tedy teď platit právě ony?

Přeložil PETR BITTNER. Komentář vyšel v deníku Guardian pod titulkem The climate crisis is a crime that should be prosecuted 30. června 2021. Následně jej v rámci spolupráce několika set světových médií Covering Climate Now, mezi jejíž zakladatele patří i Deník Referendum, převzala řada dalších novinářských organizací — mimo jiné DeSmog, The Nation či Al Jazeera. Text je součástí série Klimatické zločiny, z níž přineseme v DR i další vybrané texty. Český překlad vychází za podpory Friedrich Ebert Stiftung Praha.

Diskuse
JH
July 6, 2021 v 12.41
Jakému trestu, za co?

Lhaní, bohužel, není trestné - máme svobodu slova. Kdyby to tak nebylo, to by bylo lidí v base! Pomluva je trestná, šíření poplašné zprávy je trestné, ale lež jako věž sama o sobě ne, leda snad popírání Holokaustu.

V USA to nebude jiné. Jsem zvědavý, z čeho J. Biden (nebo někdo jiný) zkusí ropné korporace obvinit před soudem.

Jestli je zase potřeba najít nějakého viníka toho spiknutí proti celému světu, tak bych jenom skromně připomněl, že v téhle roli odjakživa výborně excelovali Židé.

Když ale vinou fosilních heretiků všichni nakonec skončíme v klimatickém pekle, k čemu jim tam ty peníze vlastně pak budou? Jsou v pekle obchody, nebo jenom e-shopy?