Klimatická nouze je hlubší, než si mnozí odborníci, volení zástupci a aktivisté uvědomují. Lidstvem způsobené emise skleníkových plynů přehřívají zemskou atmosféru a rozpoutávají drsné vlny veder, hurikány a další projevy extrémního počasí — o tom není pochyb. Horší však je, že přehřátá atmosféra přehřívá také oceány, což povede k bezpochyby katastrofickému zvýšení hladiny moří.

Když se oceány oteplují, hladina stoupá částečně tím, jak se teplá voda rozpíná, a také proto, že teplejší voda masivně rozpouští polární ledovou pokrývku. V důsledku se tak po celé planetě už téměř jistě zvýší průměrná výška hladiny alespoň o šest až devět metrů. Postačí to k tomu, aby velké části přímořských měst, v nichž žijí stovky milionů lidí, skončily pod vodou.

Klíčové je, kdy se tak stane a jestli lidé zvládnou ochladit atmosféru a oceány dost rychle, aby předešli alespoň části následků.

Pokud moře stoupnou o šest metrů v příštích dvou tisících letech, naše děti a jejich potomci možná najdou způsob, jak se tomu přizpůsobit. Pokud se tak ale stane v příštích sto či dvou stech letech — k čemuž momentálně směřujeme — výhledy jsou ponuré. Při takovém scénáři poroste hladina o šedesát centimetrů do roku 2040, o devadesát centimetrů do roku 2050 a tak dále, čím dál víc.