Biden: Příští desetiletí rozhodne, zda lidstvo zvládne klimatickou krizi

Lucie Čejková

Americký prezident Joe Biden slíbil ve čtvrtek na klimatickém summitu, že USA sníží emise skleníkových plynů do roku 2030 o padesát procent. Závazky svých zemí zvýšila mimo jiné také Kanada nebo Japonsko.

Klimatický summit se kvůli pandemii koronaviru koná online. Program začal ve čtvrtek setkáním čtyř desítek světových politiků a dnes pokračuje diskuzemi o ekonomice či technologiích. Foto Facebook The White House

Spojené státy americké chtějí snížit své emise skleníkových plynů o padesát až dvaapadesát procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005. Americký prezident Joe Biden to oznámil ve čtvrtek na klimatickém summitu, který uspořádal u příležitosti Dne Země.

Setkání čtyřiceti světových lídrů se v důsledku opatření kvůli pandemii covidu-19 uskutečnilo online. Po včerejších projevech státníků dnes pokračuje debatami o technologiích a ekonomice v kontextu klimatické krize. Konání summitu vyhlásil Biden krátce po uvedení do funkce s cílem namotivovat ostatní země, aby přijaly přísnější klimatické závazky.

„Víme, jak kriticky důležité to je, protože věda mluví jasně. Toto je rozhodující desetiletí. Toto je desetiletí, kdy musíme učinit rozhodnutí, která zabrání nejhorším dopadům klimatické krize,“ uvedl při úvodním vystoupení americký prezident.

Nový závazek Spojených států ke snížení objemu vypouštěných skleníkových je podle odborníků dosažitelný, bude však vyžadovat sérii rozsáhlých s vzájemně propojených politik. Země se například bude muset co nejrychleji úplně zbavit výroby elektřiny z uhlí, začít ve velkém využívat obnovitelné zdroje energie a elektrifikovat značnou část dopravy. Prosazování takových změn však mohou Bidenovi zkomplikovat soudy i jen nejtěsnější většina v Senátu.

Státy si stanovují procentuální závazky na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 vzhledem k odlišným výchozím hodnotám. Zatímco například Kanada a USA používají rok 2005, Velká Británie nebo Evropská unie srovnávají s rokem 1990. Graf ukazuje přepočty klimatických cílů s ohledem na různé výchozí roky. Grafika Simon Evans, Twitter

Za Evropskou unii vystoupila na summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ohlásila záměr bloku na pětapadesátiprocentní snížení emisí k roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století. Na ukotvení obou cílů v evropském klimatickém zákoně našly unijní členové a orgány shodu teprve ve středu, tedy těsně před vlastním summitem.

S novými ambicemi na snížení objemu skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší do roku 2030 se připojily i další státy. Japonský premiér Jošihide Suga ohlásil plán omezit emise o šestačtyřicet procent ve srovnání s rokem 2013, premiér Kanady Justin Trudeau přislíbil čtyřicet až padesát procent oproti roku 2005 a britský premiér Boris Johnson připomněl v prosinci přijatý závazek ke snížení emisí ve Velké Británii o osmašedesát procent v porovnání s rokem 1990.

×
Diskuse

„Klimatická krize je výsledkem existence a zachovávání zhoubných systémů, jako je kolonialistický útlak, kapitalismus a tržně orientovaná řešení, která se kryjí za greenwashingem. Čtyřicet lídrů přítomných na tomto summitu pochází většinou z globálního Severu, jenž tyto systémy historicky vždy udržoval v chodu,“ řekla Xiye Bastida.

No, nechci do toho mladé zapálené bojovnici proti kapitalismu, kolonialismu a všem útrapám světa kafrat, ale klimatická krize je důsledkem průmyslové revoluce a obecně modernity. Fosilní paliva s radostí spalovaly jak impéria, tak kolonie, jak demokracie, tak komunistické či náboženské totality. Všichni chtějí mít v zásuvkách proud a před barákem káru...

Ale ano, na bohatém kapitalistickém Severu to začalo a vyprodukoval opravdu nejvíc emisí.

Jinak přijaté závazky jsou přes nespokojenost úcty hodné, o to bolestivější bude jejich krach v průběhu desetiletí...