Biden: Příští desetiletí rozhodne, zda lidstvo zvládne klimatickou krizi
Lucie ČejkováAmerický prezident Joe Biden slíbil ve čtvrtek na klimatickém summitu, že USA sníží emise skleníkových plynů do roku 2030 o padesát procent. Závazky svých zemí zvýšila mimo jiné také Kanada nebo Japonsko.
Spojené státy americké chtějí snížit své emise skleníkových plynů o padesát až dvaapadesát procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005. Americký prezident Joe Biden to oznámil ve čtvrtek na klimatickém summitu, který uspořádal u příležitosti Dne Země.
Setkání čtyřiceti světových lídrů se v důsledku opatření kvůli pandemii covidu-19 uskutečnilo online. Po včerejších projevech státníků dnes pokračuje debatami o technologiích a ekonomice v kontextu klimatické krize. Konání summitu vyhlásil Biden krátce po uvedení do funkce s cílem namotivovat ostatní země, aby přijaly přísnější klimatické závazky.
„Víme, jak kriticky důležité to je, protože věda mluví jasně. Toto je rozhodující desetiletí. Toto je desetiletí, kdy musíme učinit rozhodnutí, která zabrání nejhorším dopadům klimatické krize,“ uvedl při úvodním vystoupení americký prezident.
Nový závazek Spojených států ke snížení objemu vypouštěných skleníkových je podle odborníků dosažitelný, bude však vyžadovat sérii rozsáhlých s vzájemně propojených politik. Země se například bude muset co nejrychleji úplně zbavit výroby elektřiny z uhlí, začít ve velkém využívat obnovitelné zdroje energie a elektrifikovat značnou část dopravy. Prosazování takových změn však mohou Bidenovi zkomplikovat soudy i jen nejtěsnější většina v Senátu.
Za Evropskou unii vystoupila na summitu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ohlásila záměr bloku na pětapadesátiprocentní snížení emisí k roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do poloviny století. Na ukotvení obou cílů v evropském klimatickém zákoně našly unijní členové a orgány shodu teprve ve středu, tedy těsně před vlastním summitem.
S novými ambicemi na snížení objemu skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší do roku 2030 se připojily i další státy. Japonský premiér Jošihide Suga ohlásil plán omezit emise o šestačtyřicet procent ve srovnání s rokem 2013, premiér Kanady Justin Trudeau přislíbil čtyřicet až padesát procent oproti roku 2005 a britský premiér Boris Johnson připomněl v prosinci přijatý závazek ke snížení emisí ve Velké Británii o osmašedesát procent v porovnání s rokem 1990.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro po změně v Bílém domě zcela obrátil rétoriku a uspíšil termín dosažení uhlíkové neutrality o deset let a nově ho stanovil na polovinu století. Politik, za jehož vlády významně zrychlilo odlesňování amazonského pralesa, také slíbil, že do roku 2030 veškeré nezákonné kácení ukončí.
S žádným novým plánem naopak nepřišly Austrálie, Rusko nebo Indie. I čínský prezident Si Ťin-pching pouze zopakoval slib dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2060. K tomu nicméně dodal, že země hodlá v příštích pěti letech omezit současné masivní používání uhlí. Rovněž ale připomněl, obdobně jako před několika dny indický ministr životního prostředí Prakaš Džavadekar, že historická zodpovědnost za oteplování planety připadá hlavně západním zemím.
O uhlí promluvil také jihokorejský prezident Mun Če-in. Ujistil, že jeho země přestane poskytovat peníze k výstavbě uhelných elektráren v zahraničí. Očekává se, že podobnou cestu by v budoucnu mohly následovat i další asijské státy jako Čína nebo Japonsko.
Promluvili politici, ekologové i papež
Kromě světových politiků vystupuje na klimatickém summitu také řada hostů. Dnes to jsou hlavně vědci či podnikatelé a v průběhu včerejška se s projevy připojili například zástupci Světové banky nebo papež František.
Mezi výrazná vystoupení patřila řeč Xiye Bastidy. Mexická členka hnutí Fridays for Future promluvila k politikům s ostrou kritikou.
„Klimatická krize je výsledkem existence a zachovávání zhoubných systémů, jako je kolonialistický útlak, kapitalismus a tržně orientovaná řešení, která se kryjí za greenwashingem. Čtyřicet lídrů přítomných na tomto summitu pochází většinou z globálního Severu, jenž tyto systémy historicky vždy udržoval v chodu,“ řekla Xiye Bastida.
Obdobný tón zvolila taktéž Greta Thunbergová, která v průběhu summitu vystupovala před americkým Kongresem. Připomněla, že současné sliby neodpovídají rozsahu klimatické krize a státy by měly přijít s konkrétními řešeními.
„Dobrá, můžete říkat, že jsme naivní. Ale aspoň nejsme tak naivní, abychom věřili, že se něco vyřeší, když si země a společnosti stanoví vágní, nedostatečné a vzdálené cíle,“ řekla ve videohovoru.
Nedostatečné sliby
Že je i nově ohlášený cíl amerického prezidenta Bidena na snížení emisí nedostatečný, upozornila řada ekologických a klimatických organizací. „Jediný způsob, jak přimět zbytek světa přistupovat ke klimatické krizi s takovou závažností, jak by bylo třeba, je přijmout spravedlivý podíl odpovědnosti ve Spojených státech, které jsou nejbohatší zemí a historicky největším znečišťovatelem zároveň,“ napsal v prohlášení Evan Weber z hnutí Sunrise Movement.
„Zatímco mnoho lidí bude prezidentův slib snížit emise alespoň o polovinu do roku 2030 oslavovat, naší zodpovědností je říkat pravdu — tedy že se ani nepřibližuje tomu, kolik by bylo potřeba,“ doplnil.
Obojí potvrzují rovněž analýzy webu Climate Action Tracker a organizace Friends of the Earth. Zatímco první zmíněná ukazuje, že pro udržení oteplení do jednoho a půl stupně Celsia by USA musely snížit emise alespoň o sedmapadesát až třiašedesát procent, podle dokumentu Friends of the Earth by bylo z historického hlediska spravedlivé snížit objem vypuštěných skleníkových plynů řádově více — konkrétně o semdesát procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 2005 doma a o ekvivalent dalších 125 procent ve formě finanční pomoci zemím Třetího světa k snížení emisí jejich.
Klimatické cíle nejen Spojených států amerických zhodnotily ve společném prohlášení i tuzemské ekologické organizace. „Včerejší klimatický summit byl vítaným návratem USA zpět ke stolu klimatické diplomacie, ale závazky Spojených států a dalších zemí zdaleka nebyly dostatečné,“ uvedla Morgan Henleyová z Greenpeace Česká republika. „Vlády v dodržování svých závazků vyplývajících z Pařížské dohody a v ochraně budoucnosti planety nadále selhávají,“ dodala.
„Historicky nejvyšší kumulativní emise skleníkových plynů stojí za nebývalým úspěchem a vedoucím postavením USA ve světové ekonomice. Fakt, že chce Joe Biden tento trend zvrátit, a v tomto desetiletí emise USA snížit na polovinu oproti roku 2005, je významným a bezprecedentním krokem, který pravděpodobně významně urychlí světový přechod na bezuhlíkové hospodářství,“ předpokládá Michaela Pixová z Klimatické koalice.
Také ona nicméně připomněla, že teprve proměna vzdálených závazků v konkrétní politickou praxi ukáže, jak se naplňování klimatických cílů podaří. „Na summitu zazněly i závazky dalších států, včetně největších emitentů světa. Zatím však není jasné, jakým způsobem jich plánují docílit a zda opět nejde o pouhé plané sliby,“ podotkla.
Další informace
„Klimatická krize je výsledkem existence a zachovávání zhoubných systémů, jako je kolonialistický útlak, kapitalismus a tržně orientovaná řešení, která se kryjí za greenwashingem. Čtyřicet lídrů přítomných na tomto summitu pochází většinou z globálního Severu, jenž tyto systémy historicky vždy udržoval v chodu,“ řekla Xiye Bastida.
No, nechci do toho mladé zapálené bojovnici proti kapitalismu, kolonialismu a všem útrapám světa kafrat, ale klimatická krize je důsledkem průmyslové revoluce a obecně modernity. Fosilní paliva s radostí spalovaly jak impéria, tak kolonie, jak demokracie, tak komunistické či náboženské totality. Všichni chtějí mít v zásuvkách proud a před barákem káru...
Ale ano, na bohatém kapitalistickém Severu to začalo a vyprodukoval opravdu nejvíc emisí.
Jinak přijaté závazky jsou přes nespokojenost úcty hodné, o to bolestivější bude jejich krach v průběhu desetiletí...