Biden rezolutně vrátil USA k ochraně klimatu. Ekologové: Nechť je to jen začátek
Lucie Čejková, Radek KubalaNový prezident USA Joe Biden ihned po nástupu do funkce dal několika rozhodnými kroky najevo, že klimatická krize bude patřit mezi priority jeho vlády. Americké klimatické hnutí ale upozorňuje, že většina práce je teprve před ním.
Návrat Spojených států k Pařížské dohodě, zablokování dostavby ropovodu Keystone XL nebo omezení těžby ropy a zemního plynu v Antarktické národní přírodní rezervaci na Aljašce. Nový prezident Spojených států Joe Biden vydal minulý týden vzápětí po uvedení do úřadu několik nařízení s cílem chránit klima.
Série rozhodnutí přišla jen několik hodin po Bidenově inauguračním projevu. Právě v něm nastupující prezident zařadil záchranu planety a klimatickou krizi mezi hlavní úkoly současných Spojených států. Nejvýraznějším a také nejočekávanějším krokem bylo rozhodnutí o návratu k Pařížské klimatické dohodě, od které USA odstoupily z rozhodnutí dnes již bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
I další Bidenova rozhodnutí ochránci klimatu přivítali. Patří mezi ně pozastavení prodeje koncesí na těžbu ropy a zemního plynu v aljašské Antarktické národní přírodní rezervaci či ukončení výstavby ropovodu Keystone XL. Měl spojit Kanadu a USA a v minulosti proti němu vystupovali ekologové, akademici, zástupci původních národů i zemědělci.
K Pařížské dohodě se Spojené státy vrátí až po ukončení třicetidenního formálního procesu. Návrat k ní má velký symbolický význam, protože Spojené státy jsou v množství emisí skleníkových plynů mezi na druhém místě na světě. „Proti změnám klimatu začneme bojovat tak jako dosud ještě nikdy,“ sliboval při první návštěvě Oválné pracovny v pozici amerického prezidenta Joe Biden.
Reakce klimatického hnutí: opravdová práce teprve začíná
Americké klimatické hnutí ve svých ohlasech upozorňuje, že Bidenova rozhodnutí po uvedení do úřadu by měla předznamenat dlouhodobou práci na zásadních změnách. Ty jsou nutné, mají-li Spojené státy napravit škody, které napáchala Trumpova vláda, jež v uplynulých čtyřech letech zrušila přes sto norem na ochranu přírody.
Například ekologická organizace Sunrise Movement k přísnější klimatické politice aktivně vybízí už nyní. V minulém týdnu hnutí vyzvalo své pobočky k organizaci protestních akcí ve svým místech. Cílem je od první chvíle vytvářet na Bidenovu vládu tlak.
S podobným apelem se na nového prezidenta obrátila Karen Orensteinová z americké pobočky Přátel Země. „Návrat k Pařížské dohodě byl snadný. Bidenova vláda musí zformulovat plán na snížení emisí oxidu uhličitého, jenž zaručí, že se Spojené státy budou ve spravedlivé míře podílet na snížení růstu globálního oteplování,“ uvedla v prohlášení.
Ekologické organizace příznivě zhodnotily i opuštění projektu stavby ropovodu Keystone XL, o což usilovaly několik posledních let. Zároveň však i v daném případě dodávají, že se jedná jen o částečné řešení rozsáhlejšího problému.
„Ve výstavbě jsou i ropovody Dakota Access a Line 3. Biden je teď může zastavit. A my budeme žádat, aby to udělal,“ ujistil aktivista Dallas Goldtooth z Indigenous Environmental Network na Twitteru. Brian Kahn, který indiánského aktivistu v magazínu Earther cituje, poznamenává, že si lze další kroky Bidenovy vlády v daném směru představit už proto, že na post ministryně vnitra nominoval Deb Haalandovou z národa Pueblo, která se sama protestů proti výstavbě ropovodů účastnila.
Naopak odmítavě přijal Bidenovo rozhodnutí kanadský premiér Justin Trudeau, který rozšiřování ropné a plynové infrastruktury podporuje. Podle pozorovatelů Trudeau hned v prvním telefonátu s novým americkým prezidentem vyjádřil zklamání, že Biden porušuje společné dohody mezi oběma zeměmi.
Tým zaměřený na změny klimatu
Senát bude potvrzovat jmenování některých členů Bidenova kabinetu. Prezident USA si do něj vybral mnohé osobnosti s letitými zkušenostmi s politikou nebo legislativou v oblasti změny klimatu. Kromě již uvedené Deb Haalandová, jež povede ministerstvo vnitra, usedne v jeho vládě i zastánkyně obnovitelných zdrojů energie Jennifer Granholmová, která bude řídit ministerstvo energetiky.
Kromě toho Joe Biden v souvislosti se svým záměrem soustředit se na řešení klimatické krize ohlásil úmysl vytvořit několik zcela nových postů. Pro mezinárodní jednání o klimatické politice vznikne funkce zvláštního vyslance pro změnu klimatu. Obsadí ji bývalý Obamův ministr zahraničí John Kerry.
Nu dobrá, nechme se překvapit, nicméně pořád platí, že přes veškeré dohody a konference spotřeba fosilních paliv neustále roste, podíl skleníkových plynů v atmosféře stoupá, a tento trend se nedaří ani zpomalit, natož zastavit nebo dokonce zvrátit.
Na "bezpečné" oteplení o 1,5°C můžeme zapomenout, na té hodnotě budeme během několika let, 2°C nás čekají někdy v půlce století a po předpokládaném nastartování podpůrných zpětnovazebních procesů můžeme čekat celkové průměrné globální oteplení 4-6°C.
To je rozdíl mezi současností a poslední dobou ledovou - jen opačným směrem.
Svět tehdy vypadal ÚPLNĚ jinak, nezůstane na kameni kámen...