Biden rezolutně vrátil USA k ochraně klimatu. Ekologové: Nechť je to jen začátek

Lucie Čejková, Radek Kubala

Nový prezident USA Joe Biden ihned po nástupu do funkce dal několika rozhodnými kroky najevo, že klimatická krize bude patřit mezi priority jeho vlády. Americké klimatické hnutí ale upozorňuje, že většina práce je teprve před ním.

Jedním z nejoceňovanějších rozhodnutí Joea Bidena je obsadit post ministryně vnitra Deb Haalandovou, Indiánkou z národa Pueblo, obránkyní práv původních národů a ekologickou aktivistkou. Foto Liz Ruskinová, Alaska Public Media

Návrat Spojených států k Pařížské dohodě, zablokování dostavby ropovodu Keystone XL nebo omezení těžby ropy a zemního plynu v Antarktické národní přírodní rezervaci na Aljašce. Nový prezident Spojených států Joe Biden vydal minulý týden vzápětí po uvedení do úřadu několik nařízení s cílem chránit klima.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Série rozhodnutí přišla jen několik hodin po Bidenově inauguračním projevu. Právě v něm nastupující prezident zařadil záchranu planety a klimatickou krizi mezi hlavní úkoly současných Spojených států. Nejvýraznějším a také nejočekávanějším krokem bylo rozhodnutí o návratu k Pařížské klimatické dohodě, od které USA odstoupily z rozhodnutí dnes již bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

I další Bidenova rozhodnutí ochránci klimatu přivítali. Patří mezi ně pozastavení prodeje koncesí na těžbu ropy a zemního plynu v aljašské Antarktické národní přírodní rezervaci či ukončení výstavby ropovodu Keystone XL. Měl spojit Kanadu a USA a v minulosti proti němu vystupovali ekologové, akademici, zástupci původních národů i zemědělci.

K Pařížské dohodě se Spojené státy vrátí až po ukončení třicetidenního formálního procesu. Návrat k ní má velký symbolický význam, protože Spojené státy jsou v množství emisí skleníkových plynů mezi na druhém místě na světě. „Proti změnám klimatu začneme bojovat tak jako dosud ještě nikdy,“ sliboval při první návštěvě Oválné pracovny v pozici amerického prezidenta Joe Biden.

Reakce klimatického hnutí: opravdová práce teprve začíná

Americké klimatické hnutí ve svých ohlasech upozorňuje, že Bidenova rozhodnutí po uvedení do úřadu by měla předznamenat dlouhodobou práci na zásadních změnách. Ty jsou nutné, mají-li Spojené státy napravit škody, které napáchala Trumpova vláda, jež v uplynulých čtyřech letech zrušila přes sto norem na ochranu přírody.

Například ekologická organizace Sunrise Movement k přísnější klimatické politice aktivně vybízí už nyní. V minulém týdnu hnutí vyzvalo své pobočky k organizaci protestních akcí ve svým místech. Cílem je od první chvíle vytvářet na Bidenovu vládu tlak.

S podobným apelem se na nového prezidenta obrátila Karen Orensteinová z americké pobočky Přátel Země. „Návrat k Pařížské dohodě byl snadný. Bidenova vláda musí zformulovat plán na snížení emisí oxidu uhličitého, jenž zaručí, že se Spojené státy budou ve spravedlivé míře podílet na snížení růstu globálního oteplování,“ uvedla v prohlášení.

Ekologické organizace příznivě zhodnotily i opuštění projektu stavby ropovodu Keystone XL, o což usilovaly několik posledních let. Zároveň však i v daném případě dodávají, že se jedná jen o částečné řešení rozsáhlejšího problému.

„Ve výstavbě jsou i ropovody Dakota Access a Line 3. Biden je teď může zastavit. A my budeme žádat, aby to udělal,“ ujistil aktivista Dallas Goldtooth z Indigenous Environmental Network na Twitteru. Brian Kahn, který indiánského aktivistu v magazínu Earther cituje, poznamenává, že si lze další kroky Bidenovy vlády v daném směru představit už proto, že na post ministryně vnitra nominoval Deb Haalandovou z národa Pueblo, která se sama protestů proti výstavbě ropovodů účastnila.

Naopak odmítavě přijal Bidenovo rozhodnutí kanadský premiér Justin Trudeau, který rozšiřování ropné a plynové infrastruktury podporuje. Podle pozorovatelů Trudeau hned v prvním telefonátu s novým americkým prezidentem vyjádřil zklamání, že Biden porušuje společné dohody mezi oběma zeměmi.

Tým zaměřený na změny klimatu

Senát bude potvrzovat jmenování některých členů Bidenova kabinetu. Prezident USA si do něj vybral mnohé osobnosti s letitými zkušenostmi s politikou nebo legislativou v oblasti změny klimatu. Kromě již uvedené Deb Haalandová, jež povede ministerstvo vnitra, usedne v jeho vládě i zastánkyně obnovitelných zdrojů energie Jennifer Granholmová, která bude řídit ministerstvo energetiky.

Kromě toho Joe Biden v souvislosti se svým záměrem soustředit se na řešení klimatické krize ohlásil úmysl vytvořit několik zcela nových postů. Pro mezinárodní jednání o klimatické politice vznikne funkce zvláštního vyslance pro změnu klimatu. Obsadí ji bývalý Obamův ministr zahraničí John Kerry.

Národní poradkyní pro změny klimatu se nově stane Gina McCarthyová, která byla v Obamově éře po čtyři roky ředitelkou americké Agentury pro ochranu životního prostředí, což je obdoba ministerstva životního prostředí. Nepotvrdily se tak obavy, že Biden nominuje do klimatického týmu lidi napojené na fosilní průmysl. I proto američtí komentátoři sledující téma klimatu jeho výběr vesměs chválí.

Středa 27. ledna, den dalších rozhodnutí

Podle informací deníku Washington Post se pozornost amerického klimatického hnutí upírá k nadcházející středě, kdy by měl prezident představit také rozsáhlejší plány na postup v otázkách klimatické krize a ochrany životního prostředí.

Dokument, který má americký deník k dispozici, uvádí mezi plánovanými opatřeními například přeřazení klimatických otázek mezi vyšší priority v národní bezpečnostní politice Spojených států. Biden chce také znovu ustavit prezidentskou radu pro vědu a technologie, jejímž cílem je přenášet vědecké poznatky a data do rozhodování.

Podle slibů vyslovených během volební kampaně by měla v nejbližších týdnech následovat další opatření. Jedná se mimo jiné o novou legislativu pokrývající dotace na vývoj a budování zdrojů čisté energie nebo o plány na její vývoz z USA. V průběhu jara pak prezident pravděpodobně uspořádá klimatický summit, na němž stanoví konkrétní cíle pro snižování emisí.

Právě ty budou zásadní v souvislosti s letošním klimatickým summitem, který se má konat na konci roku ve skotském Glasgow. Na něm by státy měly představit nové cíle pro snižování emisí, protože ty současné zdaleka nedostačují pro splnění cílů Pařížské dohody.

Celkově Biden plánuje během svého čtyřletého mandátu investovat do opatření proti klimatickým změnám až dva biliony dolarů. Prosazení opatření ale bude záviset i na Senátu, v němž jsou v současnosti síly demokratů a republikánů rozloženy jen nejtěsněji ve prospěch úřadujícího prezidenta.

Další informace:

Diskuse

Nu dobrá, nechme se překvapit, nicméně pořád platí, že přes veškeré dohody a konference spotřeba fosilních paliv neustále roste, podíl skleníkových plynů v atmosféře stoupá, a tento trend se nedaří ani zpomalit, natož zastavit nebo dokonce zvrátit.

Na "bezpečné" oteplení o 1,5°C můžeme zapomenout, na té hodnotě budeme během několika let, 2°C nás čekají někdy v půlce století a po předpokládaném nastartování podpůrných zpětnovazebních procesů můžeme čekat celkové průměrné globální oteplení 4-6°C.

To je rozdíl mezi současností a poslední dobou ledovou - jen opačným směrem.

Svět tehdy vypadal ÚPLNĚ jinak, nezůstane na kameni kámen...