Co říkají o Bidenovi změny dekorací v Oválné pracovně?

Jan Beneš

Joe Biden nahradil v Oválné pracovně bustu Churchilla bustou odboráře Cháveze, který probojoval důstojnější podmínky pro trhače hroznů révy vinné a proslul heslem ¡Si Se Puede!, jež později ve své kampani jako Yes, We Can proslavil Obama.

Britská pravicová média považují odstranění busty novým prezidentem za symbolické vyjádření úpadku historicky výjimečného vztahu mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Některé britské a americké komentátory však rozčílila hlavně skutečnost, že Churchilla Biden nahradil bustou odboráře Césara Cháveze. Koláž DR
Britská pravicová média považují odstranění busty novým prezidentem za symbolické vyjádření úpadku historicky výjimečného vztahu mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Některé britské a americké komentátory však rozčílila hlavně skutečnost, že Churchilla Biden nahradil bustou odboráře Césara Cháveze. Koláž DR

S příchodem nového prezidenta do Bílého domu se často mění vybavení Oválné pracovny. Jako změny v mobiliáři provedl Joe Biden a co znamenají? V pracovně přibyl například portrét Franklina D. Roosevelta, do jehož role se během prezidentské kampaně Biden opakovaně stylizoval. Chtěl tím nastínit, že Spojené státy čekají obrovské úkoly, s nimiž se jeho vláda vyrovná masivními investicemi do ekonomiky.

Nově přibyvší měsíční kámen, dovezený posádkou Apolla 17, a portrét Benjamina Franklina mají zase připomínat, že prezident bude naslouchat názorům vědců a expertů. Franklin totiž vynalezl hromosvod či bifokální brýle a spoluzaložil instituci, z níž později vznikla Pensylvánská univerzita.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

I další portréty otců zakladatelů mají symbolický význam. Thomas Jefferson zavěšený vedle svého politického soupeře Alexandera Hamiltona má podle Bidenova týmu „ukazovat, jak jsou rozdílné názory, vyjádřené v rámci pravidel republiky, stěžejní pro fungování americké demokracie“.

Na fungování multietnické americké demokracie pak odkazují busty Johna Fitzgeralda Kennedyho, Martina Luthera Kinga, Jr., Rosy Parksové či Eleanor Rooseveltové.

Zase ten Churchill

Co z Oválné pracovny pro změnu zmizelo? Například červené tlačítko, jímž si Donald Trump objednával dietní Coca-Colu, ale také vlajky armádních sil, portrét Andrewa Jacksona, či modernistická busta Winstona Churchilla.

Tu si původně od britského velvyslance zapůjčil George W. Bush, ale po nástupu Baracka Obamy putovala zpět na velvyslanectví, zatímco jiná busta Churchilla v Bílém domě zůstala. Současný britský premiér, tehdejší starosta Londýna a autor Churchillovy biografie Boris Johnson v roce 2016 označil Obamovo chování za „odpor vůči britskému impériu, zděděný po jeho předcích“. Donald Trump si bustu naopak coby velký fanoušek Churchilla znovu vyžádal.

Britská pravicová média považují odstranění busty novým prezidentem za symbolické vyjádření úpadku historicky výjimečného vztahu mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Některé britské a americké komentátory však rozčílila hlavně skutečnost, že Churchilla Biden nahradil bustou odboráře Césara Cháveze.

Novou bustu si prezident vystavil vedle fotek s rodinou či papežem Františkem — Biden je také teprve druhým katolickým prezidentem USA. Bustou Césara Cháveze Biden pečetí svou dlouhodobě deklarovanou podporu odborům, boji za zelenou ekonomiku a proti změnám klimatu.

Podle historika Gabriela Winanta je Bidenova kariéra sice plná projevů na půdě odborů a přátelství s odborovými předáky, ale doposud toho pro americké pracující mnoho neudělal nebo šel dokonce proti jejich zájmům. S výběrem busty Cháveze však Biden učinil alespoň významný symbolický krok.

Historický význam Césara Cháveze

César Chávez totiž v šedesátých letech založil odborovou organizaci United Farm Workers (UFW) a v jejím čele s pomocí Dolores Huerty podnikl množství nenásilných bojkotů, protestních hladovek, pochodů a stávek proti velkým pěstitelům hroznů v Kalifornii. Cílem UFW bylo vyjednat s majiteli vinic lepší pracovní podmínky pro hispánské sběrače — například pitnou vodu nebo toalety — a odpovídající mzdu. Zároveň se tím organizace přidala k boji za občanská práva Hispánců, či přesněji „Chicanos“.

Díky masovému bojkotu dodávek a prodeje hroznů napříč USA v roce 1968 přistoupilo osmadvacet největších pěstitelů hroznů na Chávezovy podmínky. V roce 1975 pak dosáhla UFW uzákonění možnosti utvářet odbory a kolektivně vyjednávat a Chávez tak dostál heslu UFW ¡Si Se Puede! — anglicky „Yes, we can“ — které si pak v prezidentské kampani vypůjčil Barack Obama.

V roce 1986 v projevu Hněv hroznů (Wrath of Grapes) Chávez upozornil na dopady využívání pesticidů na životy sběračů, spotřebitelů a na životní prostředí. Spojil tak tradiční témata odborů s ekologickými obavami o bezpečnost zemědělských produktů a životy pracujících i spotřebitelů.

A právě na uvedené spojení chce, alespoň bustou a prvními exekutivními příkazy, odkázat i Joe Biden: usiluje o nápravu ekologického rasismu ve vyloučených, etnickými menšinami obývaných, lokalitách, o snížení počtu deportací imigrantů, o znovuzavedení regulací těžby nerostných surovin či o zvýšení minimální mzdy. Biden se tedy zaměřuje na zlepšení ekonomických a životních podmínek etnických minorit a pracující třídy, byť reálná legislativa v uvedených oblastech může pod jeho vedením skončit zklamáním.

Ale přinejmenším jeho odhodlání má symbolizovat právě busta Césara Cháveze. Muže, který svým významem a pojetím společenského protestu za občanská práva patří mezi významné, ač pozapomenuté postavy amerických dějin.