První týdny vlády šestačtyřicátého prezidenta USA Joea Bidena vyslaly jasný signál, že klimatická politika bude patřit mezi priority jeho administrativy. Jen několik hodin po inauguraci podnikl první kroky proti ropnému průmyslu a vrátil Spojené státy k Pařížské dohodě. Hned další týden pak v Bílém domě vyhlásil „klimatický den“ a podepsal celou sérii exekutivních příkazů zaměřených na ochranu klimatu.

Řada občanských organizací, odborníků i klimatických novinářů Bidenova nařízení v oblasti klimatu přivítala. Například novinář a aktivista Bill McKibben označil 27. leden, kdy prezident většinu z nich oznámil, za „historicky nejvýznamnější den amerických oficiálních reakcí na klimatickou krizi“. Většinou se ale také shodují v tom, že prezident stojí teprve na začátku dlouhé cesty a řadu potřebných témat stále opomíjí.

Základem Bidenova klimatického plánu je cíl zajistit Spojeným státům do roku 2035 bezemisní energetiku a do poloviny století uhlíkovou neutralitu. Podle zprávy americké Národní akademie věd z minulého týdne to lze uskutečnit, pokud během následujících deseti let vláda investuje zhruba tři sta miliard dolarů. Konkrétně bude potřeba podpořit čistou energetiku, její přenosovou soustavu a výzkum, a také elektrifikaci dopravy a úpravy budov tak, aby byly energeticky šetrné.

Plán prezidentova čtyřletého funkčního období však zatím tak štědré financování klimatické politiky neslibuje. Dosavadní exekutivní příkazy se ale oblastem, jež vymezily vědci, vesměs věnují. Biden v nich už podnikl několik zásahů směřujících k bezfosilní energetice, když mimo jiné zablokoval dostavbu ropovodu Keystone XL nebo pozastavil pronajímání federálních půd a vod soukromým společnostem za účelem těžby ropy a plynu.

Částečné, ale nedostačující omezení fosilního průmyslu

Obě zmíněná opatření však řeší jen část většího problému. Kromě Keystone XL pokračují ve Spojených státech navzdory protestům ekologů i původních obyvatel přípravy minimálně dalších dvou ropovodů, ke kterým se Biden zatím nijak nevyjádřil.