První týdny vlády šestačtyřicátého prezidenta USA Joea Bidena vyslaly jasný signál, že klimatická politika bude patřit mezi priority jeho administrativy. Jen několik hodin po inauguraci podnikl první kroky proti ropnému průmyslu a vrátil Spojené státy k Pařížské dohodě. Hned další týden pak v Bílém domě vyhlásil „klimatický den“ a podepsal celou sérii exekutivních příkazů zaměřených na ochranu klimatu.

Řada občanských organizací, odborníků i klimatických novinářů Bidenova nařízení v oblasti klimatu přivítala. Například novinář a aktivista Bill McKibben označil 27. leden, kdy prezident většinu z nich oznámil, za „historicky nejvýznamnější den amerických oficiálních reakcí na klimatickou krizi“. Většinou se ale také shodují v tom, že prezident stojí teprve na začátku dlouhé cesty a řadu potřebných témat stále opomíjí.

Základem Bidenova klimatického plánu je cíl zajistit Spojeným státům do roku 2035 bezemisní energetiku a do poloviny století uhlíkovou neutralitu. Podle zprávy americké Národní akademie věd z minulého týdne to lze uskutečnit, pokud během následujících deseti let vláda investuje zhruba tři sta miliard dolarů. Konkrétně bude potřeba podpořit čistou energetiku, její přenosovou soustavu a výzkum, a také elektrifikaci dopravy a úpravy budov tak, aby byly energeticky šetrné.

Plán prezidentova čtyřletého funkčního období však zatím tak štědré financování klimatické politiky neslibuje. Dosavadní exekutivní příkazy se ale oblastem, jež vymezily vědci, vesměs věnují. Biden v nich už podnikl několik zásahů směřujících k bezfosilní energetice, když mimo jiné zablokoval dostavbu ropovodu Keystone XL nebo pozastavil pronajímání federálních půd a vod soukromým společnostem za účelem těžby ropy a plynu.

Částečné, ale nedostačující omezení fosilního průmyslu

Obě zmíněná opatření však řeší jen část většího problému. Kromě Keystone XL pokračují ve Spojených státech navzdory protestům ekologů i původních obyvatel přípravy minimálně dalších dvou ropovodů, ke kterým se Biden zatím nijak nevyjádřil.

Ani dočasné zamezení další těžby na federálním území nestačí. Kromě absence jakékoli zmínky o omezení těžby uhlí se rozhodnutí nijak nedotkne aktivit ropných společností nejen na soukromých plochách, ale ani na těch státních územích, jež už mají korporace pronajaté. Pro představu — v roce 2019 měl fosilní průmysl podle New York Times tímto způsobem přístup k více než deseti milionům hektarů federální půdy, tedy zhruba takové ploše, jakou by zabralo jeden a čtvrt České republiky.

„Pozastavení hloubení vrtů a frakování je dobrou zprávou, ale jen pokud bude následovat silný plán na trvalý zákaz veškeré těžby spojené se špinavou energií na veřejné půdě. Ve zkratce musíme ukončit těžbu všude a co nejdříve,“ reagovala na prezidentovo rozhodnutí ředitelka ekologické organizace Food & Water Watch Wenonah Hauterová.

Na nedostatky dosavadních Bidenových zásahů proti těžbě fosilních paliv upozorňuje i klimatická novinářka Kate Aronoffová. Ve svém textu pro časopis The New Republic varuje, že obnova ekonomiky po koronaviru založená na růstu může dát ropným korporacím impuls pro další rozvoj, prezidentovým opatřením navzdory.

Ropa nevyužitá v energetice navíc může najít uplatnění jinde. Podle magazínu Earther začínají fosilní společnosti věnovat větší pozornost chemickému průmyslu, především výrobě plastů. Ta už v současnosti spotřebuje zhruba čtrnáct procent z celosvětové ropné produkce. Jaký — a jestli vůbec nějaký — bude Bidenův postoj k omezení plastů, ale zatím není jasné.

Auta neubudou, jen změní pohon

Jedním z největších zdrojů emisí skleníkových plynů zůstává v USA doprava. Biden se už v předvolební kampani vyslovil pro její elektrifikaci. Motivaci automobilového průmyslu k přechodu na výrobu aut s elektrickým pohonem teď podpořil tím, že nařídil vyměnit veškeré vozy ve vlastnictví vlády za elektromobily.

Podle odhadů půjde o více než šest set padesát tisíc vozidel. Zatím však není jasné, jak přesně bude obměna probíhat. Výroba elektromobilů přitom také zatěžuje životní prostředí a vyžaduje množství zdrojů, které zpravidla pocházejí ze zemí třetího světa s žalostnými pracovními podmínkami. Adekvátní politika by tedy měla spíše směřovat k celkovému snížení automobilové dopravy.

Z dosavadních výstupů se ale zdá, že Biden na elektromobilitě trvá. Prezidentovi také zapadá do plánu vytvořit miliony nových pracovních míst v odvětvích, která mají přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů. Kromě výroby samotných elektrických aut bude totiž potřeba vybudovat například i síť dobíjecích stanic.

Nadsazené odhady počtu nových zelených pracovních míst

V nových pracovních příležitostech zohledňuje Bidenova administrativa také chystaný útlum fosilní energetiky. Prezidentská poradkyně pro oblast klimatu Gina McCarthyová slíbila, že Američané, kteří budou v důsledku prezidentských nařízení muset změnit práci, dostanou nové příležitosti v místě svého bydliště a v odvětvích, kde uplatní své dosavadní zkušenosti.