Americký stát Texas zasáhly v polovině února neobvykle silné mrazy a sněhová bouře. Kvůli extrémnímu počasí a jeho následkům zemřely desítky lidí a zhruba čtyři miliony Texasanů zůstaly bez elektřiny a vytápění. Kolaps rozvodné sítě ovšem způsobil i značné ekologické škody — z fosilní infrastruktury unikly do ovzduší tuny znečišťujících látek.

Jen pět největších texaských ropných rafinerií vypustilo celkem sto sedmdesát jedna tun škodlivin. Vyplývá to z předběžných dat, která má k dispozici tamní úřad pro kvalitu životního prostředí. V záznamech se objevily nebezpečné látky jako například benzen, oxid uhelnatý, oxid siřičitý nebo sulfan.

Zpráva Reuters jako příklad uvádí rafinerii ve městě Port Arthur. Tamní pracovníci nahlásili v období mezi patnáctým a osmnáctým únorem přes třiapadesát tun emisí, tedy třikrát více, než kolik škodlivých látek z toho samého místa uniklo za celý rok 2019.

Problémy však nepostihly pouze rafinerie. Magazín Earther z reportů různých energetických provozů zjistil, že takzvané emisní události nahlašovaly také společnosti spravující ropovody, plynovody a další objekty fosilní infrastruktury. Ve srovnání s běžnými zimními týdny obdržely texaské úřady celkem čtyřikrát více hlášení o únicích.

Provozovatelé zařízení zajišťujících těžbu, přepravu a zpracování fosilních paliv nemají v Texasu povinnost uvádět důvod úniku škodlivin. Každé čtvrté hlášení přesto přímo zmiňovalo potíže spojené s extrémně mrazivým počasím.

„V ropném a plynárenském průmyslu začíná celý proces vrtem do země. Ten vrt neví, že někde dál v infrastruktuře zamrzla kompresní stanice, a proto palivo ze země pumpuje dál,“ vysvětlila pro Earther Sharon Wilsonová, výzkumnice z organizace Earthworks, která monitoruje texaský fosilní průmysl. „Pokud někde dál v síti zamrzne potrubí, všechno unikne do ovzduší,“ dodala.

Problémy vzniklé při těžbě a transportu plynu nebo ropy se pak projevily také v dalších zařízeních. Podle informací agentury Reuters elektrárny kvůli obavám z nedostatku paliva utlumily nebo zastavily produkci, a rafinerie proto spalovaly přebytky, aby zabránily poruchám a přetížení svých provozů.

Zkoumání příčin: zastaralá infrastruktura, deregulace a změny klimatu

Ačkoli se zejména konzervativní politici a komentátoři snažili selhání rozvodné sítě svést na solární a větrné elektrárny, největší výpadky zaznamenala výroba energie z fosilního plynu. Ten je v Texasu nejvýznamnějším zdrojem elektřiny, obnovitelné zdroje jí naopak dodávají do sítě jen zlomek. V důsledku extrémního počasí nicméně poklesla produkce v podstatě ze všech zdrojů, které má stát k dispozici.

Podle klimatického reportéra The Times Brada Plumera ukázaly texaské problémy především na obecnou nepřipravenost nejen tamní energetické infrastruktury na extrémní projevy počasí, které souvisejí s klimatickou změnou. „Víme, že se klima mění a mění se velmi rychle. A to znamená, že mnohá zařízení, která jsme vybudovali dříve, nemusí fungovat v budoucnosti. Musíme začít plánovat jinak,“ uvedl Brad Plumer v podcastu The Daily pro New York Times.

Novinářka Naomi Kleinová však podotýká, že právě v Texasu komplikuje jakékoli rozsáhlejší zásahy do podoby energetického sektoru deregulace provedená v devadesátých letech. Stát tak má jen minimální možnost zasáhnout do rozhodování soukromých společností o výrobě a distribuci energií.

„Není žádným překvapením, že tyto společnosti upřednostňují krátkodobé zisky před nákladnými investicemi do údržby rozvodné sítě a do budování záložních zdrojů pro případ extrémního počasí,“ píše Naomi Kleinová ve svém komentáři.

Do jaké míry lze spojovat texaský kolaps rovněž s klimatická změnou, ke které Spojené státy jakožto druhý největší znečišťovatel skleníkovými plyny na světě nemalou mírou přispívají, vědci teprve zjišťují. Někteří nicméně už teď odhadují, že mrazy a sněžné bouře mohly souviset s narušením proudění vzduchu kolem takzvaného polárního víru v důsledku oteplování planety.