Z mrazem ochromených energetických provozů v Texasu unikly tuny škodlivých látek

↗

Rafinerie v Texasu vypustily do ovzduší stovky tun škodlivých emisí, mimo jiné také nuceným spotřebováním paliv, která po odstavení elektráren zůstala ve zpracovatelských provozech nevyužitá. Foto accozzaglia dot ca, Flickr

Americký stát Texas zasáhly v polovině února neobvykle silné mrazy a sněhová bouře. Kvůli extrémnímu počasí a jeho následkům zemřely desítky lidí a zhruba čtyři miliony Texasanů zůstaly bez elektřiny a vytápění. Kolaps rozvodné sítě ovšem způsobil i značné ekologické škody — z fosilní infrastruktury unikly do ovzduší tuny znečišťujících látek.

Jen pět největších texaských ropných rafinerií vypustilo celkem sto sedmdesát jedna tun škodlivin. Vyplývá to z předběžných dat, která má k dispozici tamní úřad pro kvalitu životního prostředí. V záznamech se objevily nebezpečné látky jako například benzen, oxid uhelnatý, oxid siřičitý nebo sulfan.

Zpráva Reuters jako příklad uvádí rafinerii ve městě Port Arthur. Tamní pracovníci nahlásili v období mezi patnáctým a osmnáctým únorem přes třiapadesát tun emisí, tedy třikrát více, než kolik škodlivých látek z toho samého místa uniklo za celý rok 2019.

Problémy však nepostihly pouze rafinerie. Magazín Earther z reportů různých energetických provozů zjistil, že takzvané emisní události nahlašovaly také společnosti spravující ropovody, plynovody a další objekty fosilní infrastruktury. Ve srovnání s běžnými zimními týdny obdržely texaské úřady celkem čtyřikrát více hlášení o únicích.

Provozovatelé zařízení zajišťujících těžbu, přepravu a zpracování fosilních paliv nemají v Texasu povinnost uvádět důvod úniku škodlivin. Každé čtvrté hlášení přesto přímo zmiňovalo potíže spojené s extrémně mrazivým počasím.

„V ropném a plynárenském průmyslu začíná celý proces vrtem do země. Ten vrt neví, že někde dál v infrastruktuře zamrzla kompresní stanice, a proto palivo ze země pumpuje dál,“ vysvětlila pro Earther Sharon Wilsonová, výzkumnice z organizace Earthworks, která monitoruje texaský fosilní průmysl. „Pokud někde dál v síti zamrzne potrubí, všechno unikne do ovzduší,“ dodala.

Problémy vzniklé při těžbě a transportu plynu nebo ropy se pak projevily také v dalších zařízeních. Podle informací agentury Reuters elektrárny kvůli obavám z nedostatku paliva utlumily nebo zastavily produkci, a rafinerie proto spalovaly přebytky, aby zabránily poruchám a přetížení svých provozů.

Zkoumání příčin: zastaralá infrastruktura, deregulace a změny klimatu

Ačkoli se zejména konzervativní politici a komentátoři snažili selhání rozvodné sítě svést na solární a větrné elektrárny, největší výpadky zaznamenala výroba energie z fosilního plynu. Ten je v Texasu nejvýznamnějším zdrojem elektřiny, obnovitelné zdroje jí naopak dodávají do sítě jen zlomek. V důsledku extrémního počasí nicméně poklesla produkce v podstatě ze všech zdrojů, které má stát k dispozici.

Podle klimatického reportéra The Times Brada Plumera ukázaly texaské problémy především na obecnou nepřipravenost nejen tamní energetické infrastruktury na extrémní projevy počasí, které souvisejí s klimatickou změnou. „Víme, že se klima mění a mění se velmi rychle. A to znamená, že mnohá zařízení, která jsme vybudovali dříve, nemusí fungovat v budoucnosti. Musíme začít plánovat jinak,“ uvedl Brad Plumer v podcastu The Daily pro New York Times.

Novinářka Naomi Kleinová však podotýká, že právě v Texasu komplikuje jakékoli rozsáhlejší zásahy do podoby energetického sektoru deregulace provedená v devadesátých letech. Stát tak má jen minimální možnost zasáhnout do rozhodování soukromých společností o výrobě a distribuci energií.

„Není žádným překvapením, že tyto společnosti upřednostňují krátkodobé zisky před nákladnými investicemi do údržby rozvodné sítě a do budování záložních zdrojů pro případ extrémního počasí,“ píše Naomi Kleinová ve svém komentáři.

Do jaké míry lze spojovat texaský kolaps rovněž s klimatická změnou, ke které Spojené státy jakožto druhý největší znečišťovatel skleníkovými plyny na světě nemalou mírou přispívají, vědci teprve zjišťují. Někteří nicméně už teď odhadují, že mrazy a sněžné bouře mohly souviset s narušením proudění vzduchu kolem takzvaného polárního víru v důsledku oteplování planety.

Polární vír uchovává chladný vzduch pouze v okolí severního pólu. Dosavadní výzkumy však naznačují, že celkově vyšší teploty v arktických oblastech dokážou vzdušné proudy udržující jeho pozici a tvar vychýlit. Kvůli tomu se pak mohou nezvykle nízké teploty vyskytnout i v těch částech planety, kde se s nimi lidé obvykle nesetkávají.

Podle vědkyně Jennifer Francisové z Woodwell Climate Research Center se zdá, že letošní zimu ovlivnil právě tento jev. „Polární vír se může prodloužit a roztáhnout do různých tvarů, nebo dokonce rozdělit. Letos jsme byli svědky velmi rozsáhlého narušení,“ popsala pro The Guardian.

Klimatické hnutí volá po odpovědnosti amerických politiků

Na situaci v Texasu zareagovalo i tamní klimatické hnutí. Například zástupci ekologické organizace Sunrise Movement v pondělí protestovali před budovou státního kongresu v Austinu a požadovali, aby politici podobným událostem lépe předcházeli.

„Texas je dokonalým příkladem toho, co se stane, když naši politici slouží fosilnímu průmyslu místo mladým lidem, kteří už roky varují před blížícími se hrozbami klimatické nouze,“ uvedla před protestem členka Sunrise Movement Chante Davisová.

Zástupci hnutí Sunrise Movement vyzvali k přijetí přísnějších klimatických opatření také amerického prezidenta Joea Bidena. „Prezident Spojených států má příležitost jít příkladem tam, kde nás texaští republikánští lídři zklamali,“ píše se v prohlášení.

Jejich apel směrem k Bidenovi přišel jen několik dní poté, co Spojené státy v důsledku prezidentova rozhodnutí dokončily formální proces a opět oficiálně přistoupily k Pařížské dohodě. Zda však tento i jeho další kroky k řešení klimatické změny budou stačit, zůstává zatím spíše nejisté. Nedávná studie dvojice vědců z washingtonské univerzity například ukázala, že americký plán na snížení emisí by měl být ještě o osmatřicet procent přísnější, aby cílů Pařížské dohody skutečně dosáhnul.

Další informace