Studie: Každý pátý člověk zemře vinou spalování fosilních paliv

Lucie Čejková

Přes osm milionů úmrtí způsobily v roce 2018 škodlivé částice, které vznikají používáním fosilních zdrojů. Studie britských vědců ukazuje, že předchozí výzkumy toto číslo značně podhodnocovaly.

Autoři ve zjištěních zohlednili také lidnatost zkoumaných oblastí. Z předchozích výzkumů totiž vyplývá, že více emisí způsobených spalováním fosilních paliv vzniká v oblastech s hustším osídlením. Foto Vitalij Vlasov, Pexels

Zhruba každé páté úmrtí na světě způsobují emise ze spalování fosilních paliv, zejména uhlí, benzínu a nafty. Vyplývá to ze studie skupiny britských vědců, která vyšla tento týden v odborném časopise Environmental Research. Dosavadní výzkumy přitom pracovaly s výrazně nižšími odhady, navíc z nich nebylo možné určit zdroj zkoumaných emisí.

Autoři vypočítali, že v roce 2018 kvůli spalování fosilních zdrojů předčasně zemřelo 8,7 milionů lidí, což představuje asi osmnáct procent všech úmrtí na světě. Fosilní paliva mají největší podíl na počtu zemřelých na východním pobřeží severní Ameriky, v Evropě a v jihovýchodní Asii.

„Naše studie přispívá ke stále většímu množství důkazů, že znečištění vzduchu způsobené přetrvávající závislostí na fosilních palivech škodí zdraví na celém světě. Na fosilní paliva nelze dál s klidným svědomím spoléhat,“ uvedla Eloise Maraisová z University College London, která se na výzkumu podílela.

Vědci z harvardské, birminghamské, leicesterské a londýnské univerzity se zaměřili na částice PM2,5, které mají velikost dva a půl mikrometru nebo méně a lidé je běžně vdechují. Mohou přitom přenášet stovky různých chemikálií, které se pak dostávají do plic a přes ně dál do krevního oběhu.

V ovzduší se zkoumané částice vyskytují hlavně v důsledku spalování paliv v energetice, průmyslu nebo automobilové dopravě. V menší míře pocházejí například z kouře či prachu na staveništích. Nejčastěji způsobují nemoci srdce a plic.

×