Studie: Každý pátý člověk zemře vinou spalování fosilních paliv

Lucie Čejková

Přes osm milionů úmrtí způsobily v roce 2018 škodlivé částice, které vznikají používáním fosilních zdrojů. Studie britských vědců ukazuje, že předchozí výzkumy toto číslo značně podhodnocovaly.

Autoři ve zjištěních zohlednili také lidnatost zkoumaných oblastí. Z předchozích výzkumů totiž vyplývá, že více emisí způsobených spalováním fosilních paliv vzniká v oblastech s hustším osídlením. Foto Vitalij Vlasov, Pexels

Zhruba každé páté úmrtí na světě způsobují emise ze spalování fosilních paliv, zejména uhlí, benzínu a nafty. Vyplývá to ze studie skupiny britských vědců, která vyšla tento týden v odborném časopise Environmental Research. Dosavadní výzkumy přitom pracovaly s výrazně nižšími odhady, navíc z nich nebylo možné určit zdroj zkoumaných emisí.

Jsme jediné české noviny s pracovní pozicí klimatického reportéra. Podpořte nás a pomozte tak učinit z klimatu společenskou prioritu.
×

Autoři vypočítali, že v roce 2018 kvůli spalování fosilních zdrojů předčasně zemřelo 8,7 milionů lidí, což představuje asi osmnáct procent všech úmrtí na světě. Fosilní paliva mají největší podíl na počtu zemřelých na východním pobřeží severní Ameriky, v Evropě a v jihovýchodní Asii.

„Naše studie přispívá ke stále většímu množství důkazů, že znečištění vzduchu způsobené přetrvávající závislostí na fosilních palivech škodí zdraví na celém světě. Na fosilní paliva nelze dál s klidným svědomím spoléhat,“ uvedla Eloise Maraisová z University College London, která se na výzkumu podílela.

Vědci z harvardské, birminghamské, leicesterské a londýnské univerzity se zaměřili na částice PM2,5, které mají velikost dva a půl mikrometru nebo méně a lidé je běžně vdechují. Mohou přitom přenášet stovky různých chemikálií, které se pak dostávají do plic a přes ně dál do krevního oběhu.

V ovzduší se zkoumané částice vyskytují hlavně v důsledku spalování paliv v energetice, průmyslu nebo automobilové dopravě. V menší míře pocházejí například z kouře či prachu na staveništích. Nejčastěji způsobují nemoci srdce a plic.

Studie britských akademiků je průlomová v tom, že se jim podařilo přijít na způsob, jak od sebe různé zdroje emisí částic PM2,5 oddělit. Místo satelitních snímků a povrchových dat použili trojrozměrný model chemického složení a procesů v atmosféře Země a vložili do něj údaje o znečištění, jež způsobuje energetika, průmysl a lodní, letecká a pozemní doprava.

Model jim také umožnil určit rozdíly v koncentraci emisí na lokální úrovni, protože rozděluje povrch kontinentů do mřížky s díly o velikosti padesát krát šedesát kilometrů. Nejprve výzkumníci pracovali s údaji z roku 2012, kdy podle autorů zapříčinilo znečištění z používání uhlí, ropy a dalších paliv přes deset milionů úmrtí. Pro určení stejného údaje za rok 2018 zohlednili pokles emisí v Číně, který počet předčasných úmrtí snížil o téměř dva a půl milionu.

Část studie se věnuje i příčinám předčasných úmrtí dětí do pěti let, které onemocněly záněty dolních dýchacích cest. Vědci se zaměřili pouze na Evropu a obě Ameriky, neboť pro jiné kontinenty neměli k dispozici dostatečně kvalitní vstupní data. Výsledky ukazují, že zkoumané částice vzniklé spalováním fosilních paliv způsobily v průměru přes sedm procent úmrtí ve sledované skupině dětí do pěti let — nejvíce z nich v Evropě, a to téměř čtrnáct procent.

Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by roční průměr koncentrací částic PM2,5 ze všech zdrojů, tedy nejen z těch fosilních, neměl přesáhnout hodnotu deset mikrogramů na metr krychlový. Mapa emisí z roku 2018 však ukazuje, že znečištění ovzduší na většině území České republiky uvedenou mez překračuje. Grafika MŽP

Fosilní paliva mohou za každé čtvrté úmrtí v České republice

Podrobné výstupy studie, které má Deník Referendum k dispozici, popisují dopady znečištění ovzduší částicemi PM2,5 v jednotlivých zemích. V České republice podle nich v důsledku spalování fosilních paliv umírá každoročně asi pětadvacet tisíc lidí, tedy zhruba třiadvacet procent ze všech zemřelých. Na emise z fosilních zdrojů u nás přitom připadá přes osmdesát procent z celorepublikového průměru koncentrací PM2,5.

„Znečištěné ovzduší zvyšuje rizika plicních chorob, ale také riziko vzniku demence a dalších onemocnění. Harvardská studie ukazuje závažné dopady spalování uhlí na zdraví lidí v České republice,“ okomentovala zjištění pro Deník Referendum ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová. Patří mezi odborníky, kteří v iniciativě Lékaři za zdravé srdce Evropy vyzývají vládu k co nejrychlejšímu ukončení těžby a spalování uhlí.

Pro rychlý konec uhlí, které patří v České republice k největším znečišťovatelům, se pro Deník Referendum vyjádřili také zástupci Pirátů a KDU-ČSL. Předsedkyně parlamentního Výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) uvedla: „Požadujeme především co nejrychlejší ukončení spalování uhlí, a to nejpozději k roku 2033. Chceme podpořit nízkoemisní či bezemisní vytápění nejen v domácnostech, ale i v podnicích a veřejných budovách.“

Šetřit energií přímo v domácnostech navrhuje i místopředseda KDU-ČSL pro životní prostředí Petr Hladík. „Stát by měl podpořit výměnu starých kotlů ideálně za kombinaci fotovoltaiky s tepelným čerpadlem tam, kde je to možné. Chceme podpořit umisťování fotovoltaiky na střechy,“ řekl.

Že je třeba snižovat závislost na fosilních palivech Deníku Referendum sdělil i poslanec Petr Dolínek (ČSSD). „Musíme to činit tak rychle, jak je to technologicky možné a ekonomicky i sociálně únosné. Přechod na nové technologie, ať již v energetice či automobilitě je zatím finančně velmi náročný, což bohužel nejvíc dopadá na nízkopříjmové skupiny obyvatel, což je podle nás nespravedlivé,“ uvedl.

Podle poslance ČSSD je proto třeba postupovat „efektivně a zároveň smysluplně“. Jako příklad nežádoucího řešení poslanec ČSSD uvedl „nahrazení jednoho fosilního paliva — uhlí, druhým fosilním palivem — plynem, který navíc budeme dovážet z Ruska“.

Kdy se v českých zemích skutečně sníží objem používaných fosilních paliv, ale zatím není jisté. Vláda na začátku února jednala o stanovení termínu ukončení těžby a spalování uhlí, nakonec však konkrétní rok nezvolila. Dokumenty Uhelné komise, která doporučila rok 2038, poslala do meziresortního připomínkového řízení.

V současnosti dál sílí hlasy, které termín navržený Uhelnou komisí odmítají. Deník Referendum má k dispozici stanovisko, které ve čtvrtek vydala Komise pro životní prostředí Akademie věd. Obsahuje doporučení, aby se energie v České republice přestala vyrábět spalováním uhlí už do roku 2033.

Proti termínu navrhovaném Uhelnou komisí také dlouhodobě vystupují ekologické organizace. „Řešením pro Českou republiku je rychlá útlumová křivka, podle níž se budou staré a špinavé uhelné elektrárny zavírat již v následujících letech, a termín úplného konce spalování uhlí, který se co nejvíce bude blížit roku 2030,“ řekl Lukáš Hrábek z Greenpeace.