Většina velkých měst, kde je potenciál k rozvoji cyklistické dopravy, se během opatření proti covid-19 snažila své cyklisty podpořit. Vyznačila další cyklostezky (Paříž, Milán nebo Bogota), věnovala miliardy na nové „cyklodálnice“ (Londýn), uzavírala ulice pro motorovou dopravu a budovala pěší a cyklistické zóny (Vídeň).

A to nejen jako dočasná opatření, protože jízda na kole není zdaleka jen dobrým způsobem, jak se při cestování vyhnout infekci. Ale zejména proto, že je z pohledu města budování cyklo infrastruktury finančně dostupné — zejména v porovnání s velkými dopravními stavbami.

Z pohledu využití komunikací je prostorově nenáročná a z pohledu dopravy zvyšuje plynulost provozu — příčinou kolony osobních vozidel zpravidla nebývá cyklista v jejím čele, ale nedostatečná kapacita křižovatky pro motorová vozidla. Nemluvě o tom, že prokazatelně pozitivně působí na zdraví obyvatel, snižuje znečištění ovzduší emisemi z dopravy a nepůsobí téměř žádný hluk, prach, ani smrtelné nehody, a to zejména chodců.

Vzorem jednoduchosti se stalo dánské ministerstvo dopravy, které vyhlásilo výzvu: „Pokud můžete, přesouvejte se po městě na kole nebo pěšky, pomůžete ostatním i sobě.“ Doslova ze dne na den následovala další města, která se rozhodla krizi uchopit jako příležitost.

V Berlíně — metropoli proslulého německého Autolandu — tamější radnice přes noc přemalovala pruhy a vytvořila na klíčových tazích městem bezpečné provizorní cyklostezky pro lidi, kteří nechtěli jet MHD nebo autem. Na velkých panelech vysílala jasný vzkaz: Jet do práce na kole chrání před infekcí.

Newyorský starosta náhle schválil léta odkládanou legalizaci elektrických koloběžek a elektrických cargo kol, která používají zejména kurýři rozvážející po městě zásilky a objednaná jídla. New York paralyzovaný karanténou díky tomu mohl dál fungovat, lidé si objednávali z jinak uzavřených restaurací.

A z kurýrů, nad kterými doposud visela pokuta pět set dolarů a zabavení — velmi často — jejich nejcennějšího majetku, tedy elektrického cargo kola, se najednou stali hrdinové v první linii. New York také na pár dní zavřel některé ulice pro auta, aby se pěší a cyklisté mohli pohybovat bezpečněji.

Kolumbijská Bogota během pár dní otevřela 117 kilometrů nových provizorních cyklostezek, vyšší desítky kilometrů pak i Mexico City. Přidala se kanadská města Calgary a Winnipeg, kde cyklodoprava nemá velkou tradici. Cyklostezky fungovaly jako přerozdělení prostoru — místo pruhů pro auta se otevřely pruhy lidem — chodcům a cyklistům.