V reakci na pandemii nevídaný počet lidí vytáhl kola z půdy po dědečkovi i moderní horská. Po městě se lidé tímto způsobem mohli pohybovat bez roušky, bez shlukování v hromadné dopravě a bezemisně na rozdíl od těch, kteří v době mimořádných opatření ještě posílili automobilovou dopravu. 

Ale objevily se i netradičnější případy využití kola jako krizového dopravního prostředku. S jedním z nich se svěřil proděkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Tomáš Káňa, který vyučuje jak v Brně, tak i ve Vídni. Jelikož železniční spojení přes hranice bylo přerušeno a sám nevlastní auto, kterým by mohl chybějící spoj nahradit, vydal se na kole. 

Na hranicích se na něj snad jako jediného „pendlera“ na kole dívali dle jeho slov poněkud zvláštně a jeho cesta se ze dvou hodin prodloužila na pět. Nicméně nevypadá, že by si nakonec stěžoval.

Kola na vzestupu

Naopak jedním z míst, kde se cyklistů vyrojilo nepočítaně, byla Praha. „Pozitivní především je, že výrazně narostl počet lidí, kteří se na kole pravidelně přepravují do práce,“ okomentoval dění náměstek Adam Scheinherr, který má v gesci dopravu v hlavním městě. Z pražských cyklosčítačů zaznamenal až šedesátiprocentní meziroční nárůst těch, kteří si v červnu zvolili kolo jako dopravní prostředek do zaměstnání. Přitom počasí jezdcům zrovna nepřálo.