Jako jeden z méně viditelných bodů velkého daňového balíku, který v těchto týdnech hýbe českou politickou scénou, se sněmovně podařilo prohlasovat snížení spotřební daně na naftu o korunu. Tento nesystémový krok má negativní vlivy na ochranu klimatu, znečištění ovzduší ve městech, ale také na veřejné finance a férovou situaci na dopravním trhu.

Vzhledem k nutným změnám, kterými doprava bude muset v nejbližších letech projít, potřebujeme z hlediska zdanění kroky úplně jiným směrem. Shrnujeme argumenty, proč by senátoři a senátorky ve vyjednávání se sněmovnou neměli tento bod podpořit a měli by jej do dolní komory vrátit.

Klimatické dopady na prvním místě

Doprava je zodpovědná za dvaadvacet procent emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Na rozdíl od jiných sektorů se v dopravě zaznamenává od roku 1990 nárůst emisí.

Vzhledem k nutnosti snižovat emise CO2 je jakékoli umělé snížení ceny nafty v rozporu s tímto klíčovým zájmem. Najít způsoby, jak zejména v dálkové dopravě nahradit fosilní paliva nebude jednoduché, ať už z organizačních důvodů, nebo důvodu malého stupně vývoje některých technologií.

Jako první se samozřejmě nabízí přesun části dopravy z kamionů na koleje, ten ale vyžaduje jednak nárůst kapacity železnice, aby se na ni poptávaná doprava vůbec vešla, ale také dostatečnou motivaci pro dopravce tento způsob využít. A snížení ceny nafty je přesně opačnou motivací. Snížený výběr daní pak logicky bude chybět v rozpočtu pro další investice do dopravní infrastruktury.

Kromě emisí CO2 mají naftové motory zásadní dopad na zdraví lidí produkcí pevných polétavých částic. Znečištění vzduchu vede mnoho vyspělých měst k plánům omezit nebo úplně zakázat vjezd dieselovým motorům do center, a v dlouhodobém měřítku pak k ukončení výroby osobních aut s dieselovým motorem vůbec.